Příběh sochy. Výstava sochaře Otmara Olivy na Velehradě
Banner

Příběh sochy. Výstava sochaře Otmara Olivy na Velehradě

Email Tisk

oliva 200Měsíc před cyrilometodějskou poutí, na začátku června 2016, zahájí obec Velehrad tříletou výstavní expozici o sochaři Otmaru Olivovi, který zde žije a více než tři desetiletí tvoří ve svém ateliéru. V prostorech Turistického centra Velehrad se budou moci návštěvníci seznámit nejen s uměleckým dílem, ale také s důležitými momenty poutního místa, se kterým je jeho tvorba nerozlučně spjata.

„O výstavě jsme přemýšleli už několik let a myšlenka se stala aktuální pokaždé, když u nás doma zazvonili návštěvníci Velehradu s tím, že by rádi viděli sochařův ateliér,“ říká umělcův syn a jeden z organizátorů výstavy Ondřej Oliva a pokračuje, „z rozsáhlého díla jsme vybrali ta, která co nejlépe zachycují široký záběr jeho tvorby. Přednost jsme pak dali sochám, které mají vztah k Velehradu, které jsou pro dnešního člověka nejaktuálnější a zároveň vydávají svědectví o časech minulých i současných. Vystavená díla pocházejí ze soukromých sbírek, ze sochařova velehradského ateliéru a také z galerií.“

To, že jsou součástí realizačního týmu společně s odborníky i členové Olivovy rodiny, není náhoda. Velehrad chce totiž sochaře představit nejen z pohledu kunsthistorického a teologického, ale také v kontextu každodenního života a doby, tedy nejen v ateliéru, ale také v rodině, uprostřed přátel nebo na vrcholcích hor.
Společně s dvěma desítkami plastik bude součástí expozice i dosavadní životní příběh sochaře a jednoho z jeho prvních děl, a to oltáře velehradské baziliky z roku 1985. Za pomoci videoprezentací se návštěvníci seznámí i se složitým procesem vzniku uměleckého díla od prvního nápadu až po konečnou realizaci z bronzu.

oliva2

„Jsem velmi rád, že můžeme na Velehradě vytvořit prostor, v němž se lidé budou moci přímo seznámit s dílem Otmara Olivy nejen proto, že sochař je s Velehradem bytostně spjat. Podílet se na přípravě výstavy sochaře, jehož dílo a myšlenkový náboj oslovuje lidi nejen v regionu, v naší republice, ale i v jiných zemích, je pro nás velkou ctí,“ říká starosta Velehradu Aleš Mergental.
Sochař Otmar Oliva k tomu dodává: „Jsem vděčný obci Velehrad, své rodině a přátelům za možnost mou tvorbu na Velehradě takto prezentovat. Jedná se o dílo tak jako tak společné, formované dobou, místem a okolnostmi života, ze kterých se zkrátka nedá vyzout.“

Výstava potrvá až do prosince 2019 a záštitu nad ní převzala Michaela Šojdrová, místopředsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu. Její organizátoři doufají, že představí nejen dílo jednoho z nejvýznamnějších evropských umělců současnosti, ale také především mladším generacím přiblíží období totality a revoluce tak, aby smutná minulost neupadla v zapomnění.

oliva3

Sochař Otmara Oliva

Otmar Oliva se narodil 19. 2. 1952 v Olomouci v rodině komunisty pronásledovaného účastníka druhého čs. západního odboje, který odešel do emigrace. Oliva vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti /1972/, kde našel přítele a učitele akad. mal. Vladislava Vaculku, a v následujících letech absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze /1978/. Za šíření materiálů Charty 77 byl roku 1979 odsouzen a během dvacetiměsíčního věznění se vyhranil jeho křesťanský občanský postoj i spirituální umělecký program. Nalezl nové přátele mezi spoluvězni disidenty.
Dojmy z žaláře zaznamenával kresbami, které pronášel k jeho nastávající manželce Olze Olivův obhájce. Ve vězení vznikaly náčrty budoucích soch. Jako politický vězeň přijal nabídku postupně ozdobit figurálními reliéfy 147 produktů zvonařské dílny Laetitie Dytrychové z Brodku u Přerova. Po propuštění na svobodu se v roce 1981 oženil a s celou rodinou se natrvalo usadil na Velehradě, kde součástí jeho ateliéru je i kovolitecká dílna. V 80. letech se sídlo Olivových stalo místem setkávání přátel, kteří ve společenství Refugium Velehrad vydávali samizdaty a pořádali bytové výstavy.

oliva4

Téměř čtyřicetiletá Olivova tvorba zahrnuje solitérní volnou plastiku, mnohdy uspořádanou do tematických souborů, dále obřadní - převážně liturgické -  artefakty /jako kalichy, monstrance, svícny, relikviáře, nejrůznější kříže, biskupské berly/, ale i univerzitní a jiné insignie, zvonařské reliéfy i celé zvony, sochařské řešení hrobů, monumentalizující pomníky a památníky, kašny a fontány, pamětní desky a busty, návrhy medailí. Nejen objevným výtvarným pojetím, ale i citlivým umístěním v chrámovém prostoru se vyznačují jeho velké liturgické plastiky a skulptury – oltáře, ambony, svatostánky, křtitelnice, kropenky, věčná světla, velké svícny a poutní kříže. Modernizace je vždy výtvarným dialogem s minulostí.
První oltář a ambon vytvořil ve spolupráci s architektem Tomášem Černouškem do velehradské baziliky v roce 1984. Následovaly desítky realizací v České republice a v zahraničí, včetně chrámu Panny Marie Matky Církve v Mariboru /1993/, papežské kaple Redemptoris Mater Jana Pavla II. ve Vatikánu /1999/, kostela Proměnění Páně v San Miniato Basso v Itálii /2009/. Zatím posledními pracemi jsou kropenka, ambon, oltář a oltářní kříž do chrámu Panny Marie Vítězné v Praze /2015/.
Ve světě Olivu proslavila jeho socha padovského zpovědníka sv. Leopolda Mandiče /1986/. Druhá verze z roku 1994 je součástí vatikánských uměleckých sbírek. K řadě zakázek pro dva papeže patří návrh pontifikační medaile, relikviář, oltářní svícny a kříž. Jeho díla však najdeme i ve volné krajině v Himalájích, na Ostrově sv. Jiří v Antarktidě, v Tatrách, Krkonoších, Jesenících. Zatím poslední velká figurální socha sv. Zdislavy byla osazena v Křižanově /2015/.
Mezi díla určená do historických městských areálů patří Fontána Pramen živé vody sv. Jana Sarkandera na nádvoří Sarkanderia v Olomouci /2007/. Řada  podobných prací byla inspirována častými pracovními pobyty výtvarníka v Římě. Ve Věčném městě se často setkával a radil se svým životní přítelem kardinálem Tomášem Špidlíkem. Jako poslední poctu zvěčnělému rádci Oliva ozdobil desku jeho sarkofágu ve velehradské bazilice.

oliva5

O sochaři existuje rozsáhlá odborná i popularizující literatura a četné filmové dokumenty. Průběžně vystavuje a jeho díla jsou zastoupena ve fondech českých i zahraničních galerií a v soukromých sbírkách. Je držitelem Ceny Masarykovy akademie umění, Pamětní medaile třetího odboje, Řádu sv. Cyrila a Metoděje, Ceny Zlínského kraje Pro amicis musae, Ceny Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury za významný počin v oboru výtvarného umění.



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 32

Čtěte také...

Nová díla umělce DeafMessAngera představí výstava Connected v pražské galerii Tribo

200vytVýstava více než patnácti nových děl z volné tvorby umělce DeafMessAngera nazvaná Connected byla zahájena v galerii Tribo v Lidické 8 ve středu 25. září. Všechna DeafMessAngerova díla jsou recyklovaná a dle jeho vlastních slov doslova „vyrobená z Prahy“ a j...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Historická detektivka od úspěšné autorky Diany Gabaldon

loed john200Historická detektivka od Diany Gabaldon, autorky světově úspěšné románové série Cizinka, čtenáře nezklame. Přeneseme se do Londýna osmnáctého století, do prostředí bohatých paláců a chudých příbytků, veřejných domů a páchnoucích nebezpečných temn...

Divadlo

Bomba taneční sezóny, divadelní reality show i bejbypank pro děti a jejich rodiče

roxy be twentyV pondělí 15. října vypukne v prostorách ROXY a NoD týden BE TWENTY - sedmidenní oslavy 20. narozenin jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších tuzemských klubů, který se pro mnohé stal ...

Film

„Když se pořád snažíš udržet na správné cestě, je příjemné si dát pauzu.“

ten koho se bojis200Ani první listopadový čtvrtek se neobešel bez severského filmu, který promítal Skandinávský dům. Zájemci o notnou dávku dramatu nesměli chybět v Komorním kině Evald, aby se podívali na ubíhající dny běžné dánské rodiny. Tedy a...