Ve Vyšehradské galerii se uskuteční výstava obrazů Jakuba Sýkory nesoucí název: Radiator ve křoví
Banner

Ve Vyšehradské galerii se uskuteční výstava obrazů Jakuba Sýkory nesoucí název: Radiator ve křoví

Email Tisk

vystava sykora200 Jakub Sýkora (nar. 1984 v Rakovníku) absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou – Hellichova v Praze (2000–2004) a pražskou Akademii výtvarných umění (2006–2012, ateliér Nová média II Veroniky Bromové, ateliér Malba I Jiřího Sopka). V roce 2010 půl roku studijně pobýval na Satakunta University of Applied Sciences v Kankaanpää (Finsko). V roce 2013 obdržel Cenu Jana Zrzavého pro mladé české a francouzské umělce pracující v Bretani a v roce 2014 se stal finalistou Ceny kritiky pro mladou malbu s přesahy. Kromě volného umění se věnuje také grafickému designu (např. spolupráce na komiksu Chyba, Lipnik 2011). Veřejně vystupuje paralelně pod pseudonymem Kukryniksa. Práce autora byly zastoupeny například na projektech Absolventi vídeňské a pražské akademie (Centrum Egona Schieleho, Český Krumlov, 2014) nebo Černý koně (Richard Adam Gallery, Brno, 2015.


Radiátor ve křoví

V posledních obrazech Jakuba Sýkory je stále více akcentován určitý smysl pro situovanost. Patrně proto, že pro autora hrají důležitou roli impulzy – vizuální či věcné, které jsou součástí složitějších konfiguračních celků (ve smyslu vnější i vnitřní konstituce), jež člověk nemůže obsáhnout v jejich plném rozsahu (Universum, 2015; Tůň, 2016). Základní autorský princip spočívá v tom učinit tuto složitost transparentní, převézt to, co je ve složitosti fascinující a podnětné do nového přehledného vizuálního tvaru (Rozhraní plotů, 2016). Zachovat podstatné prostřednictvím redukce a modifikace, zachovat tedy původnost toho, co je „situované“ (Permafrost, 2016). Co je však „to podstatné“? Zatímco ve starších pracích to byl „věcný stav“ předmětů s pamětí, v nichž ještě autor zohledňoval bytnost věci v její alespoň přibližné jevové podstatě (např. autorova výstava Gauč je gauč, Galerie Dole, Ostrava, 2014), nyní jsou to elementárněji (ve smyslu redukce) pojaté konstelace, pro které je typické strukturální či texturální uspořádání (Dráty, 2016; Zlaté sídliště, 2016). Autor se vymaňuje z vazby na fenomenální svět předmětů (např. předmět-nepředmět jakým je švihadlo, viz Švihadlo, 2015) a stále více míří ke strukturálním vazbám mezi jednotlivými prvky a celkem, v nichž jsou nejpodstatnější právě dynamické vztahy, jež váží částice (elementy) mezi sebou a tímto způsobem rekonstruují motiv jako principiálně uspořádaný celek (Model lesa 2, 2015). Ani ten však nebývá Sýkorou nahlížen jako neměnný. Autor nesměřuje k „čistým a nehybným geometrickým tvarům“, nýbrž k evokaci dynamické proměny, jež se zpravidla ohlašuje pulzujícím, neklidným rámcem či chybou v rastru (podoba jakýchsi signálních soustav). Chyba zasévá do celku referenci o nadcházející proměně (Virus, 2015). Obraz, ač využívá reduktivních postupů struktury, respektuje zároveň projevy lidského vnímání a to především v rovině vědomých a podvědomých asociací (Hejno ptáků, 2016). Proto nelze obrazy Jakuba Sýkory jednoznačně formálně zařadit (Chaluhy 1, 2015). Ponechávají si volnost tolik důležitou pro živost samotné malby. Jakmile obrazy dosáhnout podoby „modelové situace“ a hrozí jim formální ztuhnutím, je tato „modelovost“ okamžitě zpochybňována, ironizována a negována (Rastr, 2015; Radiátor v křoví, 2016; UFO, 2015).

vystava sykora02

Kdybychom celý problém chtěli zjednodušit, pak by se dalo říci, že se tu jedná o uplatňování vědomého protipohybu: zatímco forma (a v ní jako hlavní složka barva!) sleduje princip redukce, tj. zjednodušení na podstatné (opodstatněné jádro tvarosloví), malířské provádění této redukce ji samotnou vztahově „zlidšťuje“ a otevírá jak směrem k percepci a propracování původních věcných východisek, tak k lidské asociativní imaginaci, jež si zachovává formy hravosti a smysl pro poetizaci a metaforičnost samotných dějů vycházejících z původní percepce (Radiátor ve křoví, 2016). Výsledek vede k syntetickým situacím, jež bývají vnitřně rozporné - geometrie a spontánní lidské gesto, pravidelnost a náhodnost, matematické znaky a organické tvary, číslice a barva, rovina plochy a struktura kresby, název a tvar, slovo a barva, přírodní a mechanický pohyb apod. Autor vytváří obrazy-situace, v kterých nechává přirozeně vyplynout to, co působí buď intenzivně (Vstup, 2015; Hladina, 2016), nebo nelogicky či nepatřičně (Pavulam, 2016; Pařezy, 2016). Dochází k poznání, že není nutné násilím ohýbat a podrobovat si formy. Stačí nechat jim dialogický prostor k tomu, aby se samy za daných podmínek projevily. Aby bylo ticho barev prolomeno a v plné míře zaznělo.

vystava sykora01

Kurátor: Petr Vaňous

Vernisáž: čtvrtek 8. 9. 2016 v 18 hodin

Termín výstavy: 9. 9. – 23. 10. 2016

Místo konání: Galerie Vyšehrad (nad Libušinou lázní)



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

Anketa


Partneři

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Tváře v Rudolfinu

altKurátor výstavy Ladislav Kesner připravil v pražské galerii Rudolfinu výstavu Tváře.  Prostřednictvím sedmnácti experimentálních filmů a děl videoartu z posledních čtyřiceti let zkoumá tvář jako obrazové médium, kdy sama t...

Nové komentáře


Literatura

Knižní novinka: Můj boj/tvůj boj. Silný příběh silné ženy – profesionální zápasnice a judistka Ronda Rouseyová poprvé otevřeně o svém osobním i sportovním životě

muj boj 200Můj boj/tvůj boj je kniha úspěšné americké profesionální zápasnice ve smíšených bojových uměních a olympijské medailistky v judu Rondy Rouseyové. Bez příkras nahlíží pod pokličku vrcholového sportu a s přímostí a elánem popisuje její cestu na vrch...

Divadlo

Příběhy obyčejného šílenství

altNebo příběhy běžných dnů? Jedna z vůbec nejlepších divadelních her posledního dvacetiletí, dostalo se jí pozornosti filmové, ocenění mnoha kritiky a zejména pak ohromné divácké úspěšnosti. Žádá si znova a znova prostor na prknech “co znamenají svět”. A tentokrát...

Film

SIGNÁL – solidní, trochu pohodlná komedie
ImageProměny, PIKO, Czech Made Man jsou první tvůrčí počiny mladého režiséra Tomáše Řehořka. V 25 letech, kdy takový Stanley Kubrick teprve s režírováním začínal, přichází Řehořek již se čtvrtým celovečerním snímkem, tentokrát s vesnicko...