Národní galerie vystavuje Rousseaua po boku slavných jmen světového umění

Národní galerie vystavuje Rousseaua po boku slavných jmen světového umění

Email Tisk

rousseau 200První výstava Henriho Rousseaua na území České republiky představuje bohatou škálu jeho tvorby v dialogu s Pablem Picassem, Fridou Kahlo nebo Josefem Čapkem. Příběh malíře, který se proslavil legendárními výjevy z džungle, aniž by kdy opustil Francii, vypráví expozice v paláci Kinských na Staroměstském náměstí. Výstavu Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci s pařížským Musée d'Orsay a bude k vidění od 15. září do 15. ledna.

Kolem osobnosti Celníka Rousseaua panovala řada mýtů – o jeho vojenské kariéře, zaměstnání i malířských aktivitách. Označován jako nedělní malíř či samouk ve skutečnosti získával rady od akademických malířů a učil se kopírováním děl pařížských galerií. Profesionální uměleckou dráhu zahájil roku 1893, kdy opustil místo výběrčího daně. Nebyl tedy celníkem, jak naznačuje přízvisko Alfreda Jarryho. Ještě dlouhá léta po smrti kolovala legenda o Rousseauově vojenském tažení do Mexika. Vyprávění kamarádů, návštěvy botanické a zoologické zahrady či přírodovědného muzea přitom byly jedinými zdroji pro zobrazení exotických výjevů z džungle. Malíř během života nikdy neopustil rodnou zem.

„Zpočátku se publikum jeho obrazům vysmívalo, ale postupně jej začali oceňovat někteří malíři, literáti i sběratelé. Ve svých obrazech předjímal nebo řešil podobné problémy jako Paul Cézanne, Paul Gauguin, Pablo Picasso či Frida Kahlo. Jako svůj inspirační zdroj ho vyzdvihovala zejména skupina Der Blaue Reiter v čele s Vasilijem Kandinským,“ uvádí kurátorka výstavy Národní galerie v Praze Kristýna Brožová.

V českém prostředí byl Celník vnímán v průběhu času různě, důležitou roli hrál pro českou avantgardu. „V druhé polovině 20. století vznikla v duchu slavného autoportrétu představa stylizovaného, trochu podivínského umělce s baretem, který neumí příliš malovat. Rousseau se stal archetypem pro českou populární kulturu. Příkladem budiž postava z filmu Jak básníkům chutná život, kde Rudolf Hrušínský sehrál sice sympatickou, ale svéráznou postavu malíře malujícího celý rok tentýž motiv zámku,“  doplňuje Kristýna Brožová.

Expozice v paláci Kinských představuje Celníkovy slavné scény z tropického pralesa (Zaklínačka hadů, Boj tygra s buvolem, Džungle s opicemi) vedle exotických motivů Maxe Ernsta, Toyen či Emila Filly. Rousseauovy krajiny s domky, továrními komíny, stromy, rybáři a chodci (Lávka v Passy, Chodci v parku, Alej v parku v Saint-Cloud) visí vedle krajin Paula Signaca, Georgese Seurata, Kamila Lhotáka nebo Jindřicha Štýrského. Jeho ženy doplňují zase portréty Fridy Kahlo nebo Pabla Picassa. Slavný autoportrét Já, portrét-krajina, který koupila v roce 1923 československá vláda za víc jak 300 tisíc korun (na tehdejší poměry vysokou částku), na výstavě doplňují díla Jiřího Koláře a Giorgia de Chirica.

V rámci architektury výstavy z dílny Jiřího Javůrka (SGL projekt) ožije fasáda staroměstského paláce, návštěvníci cestou k pokladně projdou džunglí a ve druhém podlaží najdou kromě výstavy také kreativní studio. Tam se budou moci malí i dospělí návštěvníci obklopení zelení inspirovat, tvořit nebo se začíst do knížek souvisejících s Celníkem. Kromě tradičních komentovaných prohlídek a výtvarných dílen, nabídne doprovodných program výstavy třeba Soirée v režii současných umělců inspirované legendárním banketem uspořádaným Pablem Picassem jako pocta Henrimu Rousseauovi. Umělecký večírek se bude konat ve sklepeních paláce Kinských.

Vizuál výstavy z dílny Tomáše Machka (Side2) odvážně kombinuje motiv Celníka na pozadí Zaklínačky hadů. Zaklínačka je současně hlavní postavou připravovaného spotu (režie Marek Partyš), ve kterém se návštěvník z džungle skrze rám obrazu ocitne přímo na výstavě.

Do Národní galerie v Praze na Staroměstské náměstí se výstava přesouvá ze slavného Musée d'Orsay, kde se stala návštěvnickým hitem a patřila k nejúspěšnějším v poslední dekádě. K vidění je od 15. září do 15. ledna.

rousseau

ZÁKLADNÍ FAKTA O ŽIVOTĚ HENRIHO ROUSSEAUA

1844
Henri Julien Félix Rousseau se narodil 21. května v Lavalu do rodiny klempíře Juliena Rousseaua a jeho ženy Eléonore, rozené Guyardové. Měl tři starší sestry a mladšího bratra.
1849–1860
Studoval na základní škole a na lyceu v Lavalu. Nepatřil mezi nadané žáky, ale získal diplom za zpěv a kreslení.
1851
Podnik Rousseauova otce se dostal do likvidace. Rodina se často stěhovala, než se v roce 1861 usadila ve městě Angers.
1863
Začal pracovat u advokáta v Angersu, kterému ukradl několik franků a poštovní známky. Aby se vyhnul přísnějšímu trestu, přihlásil se pod nátlakem rodičů do armády. V následujícím roce byl za krádež odsouzen k měsíčnímu vězení v Nantes. Po odpykání trestu se připojil ke svému pluku.
1867
Poslouchal vyprávění vojáků, kteří se vrátili z Mexika, kam byli vysláni Napoleonem III. na pomoc císaři Maxmiliánovi. Když později vysvětloval exotické náměty svých obrazů, předstíral, že se mexické výpravy zúčastnil.
1868
Po smrti svého otce byl propuštěn z armády. Odešel do Paříže a získal práci písaře u soudního vykonavatele.
1869
Oženil se s Clémence Boitardovou. Podle vyjádření z roku 1907 měl z tohoto manželství sedm dětí, ale pouze dcera Julia se dožila dospělosti.
1870
V době prusko-francouzské války byl povolán k pluku do Dreux, ale navzdory legendám o záchraně města se žádných bojů nezúčastnil.
1871
V prosinci byl přijat do úřadu potravní daně a od února následujícího roku vykonával dohled zejména nad obchodníky s vínem a lihovinami ve strážnicích na nábřežích Seiny a u městských bran. V této době se pravděpodobně začal věnovat malířství.
1884
Díky doporučení malíře Félixe-Augusta Clémenta získal povolení kopírovat obrazy v Louvru, Musée du Luxembourg a na zámcích ve Versailles a Saint-Germain-en-Laye.
1885
Na Salonu odmítnutých poprvé vystavoval dva obrazy, které pravděpodobně předtím nebyly přijaty porotou oficiálního Salonu. Obdržel diplom Francouzské literární a hudební akademie za skladbu Clémence, valčík s předehrou pro housle nebo mandolínu, kterou věnoval své manželce.
1886
Poprvé se účastnil Salonu nezávislých, založeného o dva roky dříve pod heslem „bez poroty a bez cen“. S výjimkou let 1899 a 1900 tam vystavoval pravidelně.
1888
Jeho žena zemřela na tuberkulózu.
1889
Pod dojmem Světové výstavy napsal divadelní hru o třech jednáních a deseti obrazech Návštěva výstavy 1889, která byla odmítnuta divadlem Châtelet a již poprvé vydal až v roce 1947 „otec dadaismu“ Tristan Tzara.
1893
Odešel do důchodu, aby se naplno mohl věnovat malířství.
1894
Seznámil se s autorem dramatu Král Ubu Alfredem Jarrym, od něhož získal přezdívku Celník.
1895
Napsal krátkou autobiografii pro druhý díl knihy Portréty příštího století, který však nikdy nebyl vydán.
1899
Oženil se s vdovou Joséphine Nouryovou.
1902
Stal se učitelem u l‘Association philotechnique, která pořádala kurzy kresby a malby pro dospělé.
1903
Zemřela jeho druhá manželka.
1905
Na Podzimním salonu se uvedl jedním ze svých největších obrazů, který nazval Hladový lev se vrhá na antilopu. Dílo bylo vystaveno poblíž obrazů Henriho Matisse, Andrého Deraina a Maurice Vlamincka, jež kritik Louis Vauxcelles označil za šelmy (les fauves), z čehož byl odvozen název pro umělecký směr fauvismus. Je možné, že kromě výrazných barev přispěla k tomuto označení přítomnost Rousseauova obrazu.
1906
Přestěhoval se do ulice Perrel 2b, kde mu sochař Armand Queval pronajal velký ateliér. Zde dával hodiny kreslení, malování a hudby. Prostřednictvím Jarryho se seznámil s Guillaumem Apollinairem.
1907
Na Podzimním salonu vystavoval Zaklínačku hadů, kterou vytvořil na objednávku matky malíře Roberta Delaunayho. V této době poznal uměleckého kritika a sběratele německého původu Wilhelma Uhdeho, jenž se stal autorem první Rousseauovy monografie.
1908
Uhde zorganizoval jeho první výstavu, ale na pozvánky zapomněl uvést adresu. Apollinaire představil Celníka Pablu Picassovi, který na jeho počet připravil legendární banket v Bateau-Lavoir. Jindy se konaly večírky v Rousseauově ateliéru.
1909
Byl podmíněně odsouzen za bankovní podvod z roku 1907. Začalo se mu však dařit a jeho díla kromě Ambroise Vollarda a Wilhelma Uhdeho kupoval maďarský sběratel a obchodník Joseph Brummer, italský spisovatel a malíř Ardengo Soffici, ruský malíř Sergej Jastrebzov  (neboli Serge Férat) a jeho sestřenice Hélène d’Œttingen (pracující například pod pseudonymem Roch Grey).
1910
Poranil si nohu a 2. září zemřel v Neckerově nemocnici na gangrénu. Pohřbu se zúčastnilo pouze sedm osob, z umělců Paul Signac a Robert Delaunay. Apollinaire později napsal epitaf, který na náhrobek vytesal Manuel Ortiz de Zarate a Constantin Brâncuși.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSTAVĚ

Termín konání
15. září 2016 – 15. ledna 2017
Místo konání
Národní galerie v Praze – Palác Kinských
Autoři výstavy
Gabriella Belli, Guy Cogeval
Kurátorka
Kristýna Brožová
Ve spolupráci
Musée d'Orsay

Za podpory
Ministerstvo kultury ČR
Generální partner Národní galerie v Praze
Komerční banka
Hlavní partner
The Pudil Family Foundation
Partneři
Hlavní město Praha, Advokátní kancelář Pelikán Krofta Kohoutek, Botanická zahrada Praha
Generální mediální partner
Česká televize
Mediální partneři výstavy
Radio 1
Mediální partneři Národní galerie v Praze
Český rozhlas, Art+Antiques, Flash Art, ArtMap, Prague Events Calendar, ART+, The Museum Channel, Art for Good, Týdeník Echo



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 
Banner

Přihlášení



Anketa


Partneři

Hledat

Příběhy Elišky, Vítka a Čenišky (4)

Z archivu...

Čtěte také...

Fenomén Duckrabbit nejen ve výtvarném umění – výzva pro výtvarníky, spisovatele a další tvůrce

duckrabbit 200Se zajímavou ideou se na nás obrátil nadšenec pan Ludvík Toman a protože i my často zůstáváme v úžasu nad různými optickými klamy, rozhodli jsme se, poskytnout prostor jeho úvaze a plánu. Pan Toman by rád uspořádal výstavu ...


Literatura

Americký upír – opravdový skvost!

americky upir200Upíři. Klasickým upírům dnes již odzvonilo. Byli nahrazeni třpytícími se modely, kteří běhají po slunci a zamilovávají se do náctiletých holčiček. Pro ty, kdo se v upírech tolik nevyznají, vám prozradím takovou perli...

Divadlo

Unikátní hudebně-taneční představení Vypravěčka ve znamení flamenka a kathaku na scéně Divadla Ponec

Vypravecka 200Jana Drdácká a Anežka Hessová, první dámy české taneční scény ve stylech flamenko (Jana) a kathak (Anežka) společně vytvořily jedinečný taneční projekt Ana&Sara / Vypravěčka.  Premiéra se uskuteční 28. dubna v pražském Divadle Ponec. Vypravě...

Film

Na Blu-ray u Bontonfilmu vychází fantasy Tima Burtona Střihoruký Edward

edward 200U příložitosti 25. výročí od uvedení do kin přichází Bontonfilm s blu-ray a speciální blu-ray edicí klasiky Tima Burtona Střihoruký Edward, ve které exceluje Burtonův dvorní herec Johnny Depp.

...