Banner

Horor v současném výtvarném umění

Email Tisk

horor200Jako počátek tohoto fenoménu se označuje konec 18. století, kdy vzniká v Anglii směr tzv. gotického románu, což je vlastně poprvé, kdy se stává hrůza hlavním předmětem zájmu literátů, ale velice rychle se šíří i do výtvarného umění. Je spojován hlavně s romantismem – tajemnem, hrůzou a nebezpečím – z čehož poté vychází i Edgar Allan Poe ve svých povídkách. Od té doby se tento žánr nacházel v umění nepřetržitě, až do současnosti. Procházel pouze určitými změnami v závislosti na společenských událostech a politické situaci. Hrůza a děs byly součástí naší společnosti už odedávna. Mýty a báje s nimi pracují již v dobách dávno minulých. Howard Phillips Lovecraft (1890 – 1937) jednou řekl: „Hrůza je jednou z nejstarších emocí, co člověk má a nejsilnější hrůzou je hrůza z neznáma.“

První mistr hrůzy ve výtvarném umění byl Francisco Goya. Hrůza a smrt je v jeho podání krutá, cynická a neheroická, není tak monumentální jako ji známe například z výjevů ukřižování Krista. Nejlépe je zachycena v jeho cyklu tisků – Hrůzy války. Sérii tisků započal malovat kolem roku 1810, ale poprvé byla publikována až v roce 1863. Tedy 35 let po umělcově smrti. Motivy kultů pověstí a čarodějnictví, jsou u Goyi velice časté a svými malbami a kresbami tak nastavuje zrcadlo společnosti.

Svou tvorbou ovlivnil mnoho dalších umělců. Mimo jiné například Odilona Redona – francouzského, symbolistního, dekadentního grafika – který přímo Goyovi věnoval jeden ze svých grafických cyklů. Další umělci, kterých se jeho tvorba dotkla, byli například Alfréd Kubín, František Kobliha, či Josef Váchal. V období surrealismu se s motivem hrůzy také pracovalo velice hojně. U nás stojí v tomto období především za zmínku některé práce Jindřicha Štýrského. Po socialistickém útlumu se v Čechách poprvé v 70. letech silně dotkl hrůzy a hororu Jan Švankmajer v celé řadě svých filmů. Největší změna ale opravdu nastává až po roce 1989, kdy je možné znovu vydávat knihy a distribuovat filmy a umění.

horor1

Klišé, že horor je podřadné a úpadkové umění tu bylo a samozřejmě převládá i do dnes. Přesto se však i mezi tímto dají najít opravdu kvalitní práce. A právě to dokazuje výstava v Galerii města Plzeň a nabízí tak jiný náhled na tento podceňovaný žánr umění. Výstava je nazvána MASSAKR, VOL. 1: LOVECRAFT, kdy každý z umělců pojímá Lovecraftovo dílo jinak a každý si v něm nachází to své. Pocit osamění či existencionalismu. Je zde možno vidět práce Josefa Bolfa, vystudovaného umělce AVU, jehož malby zalidňují podivné figury, napůl zvířata, napůl lidé, v nichž se komiksová stylizace setkává s všudypřítomným smutkem a zranitelností. Dále pak Františka Štorma, českého tvůrce písma, typografa a grafika, který pro výstavu vytvořil na motivy Lovecraftových spisů více než 100 grafických ilustrací, záhlaví a koncovek, které jsou vedle množství kreseb na výstavě zastoupeny. Zcela jiný pohled na Lovecraftovo dílo si zvolila Eva Maceková, absolventka ateliéru textilního návrhářství a ilustrace a grafiky na pražské UMPRUM, která pojala svou práci jako komiks, inspirovaný autorovou povídkou Za stěnou spánku. Martin Salajka se na rozdíl od předcházejících umělců věnuje svým osobním nočním můrám a běsům, které zkoumá z rozličných úhlů pohledu. Marek Škubal své náměty nevztahuje k lidskému světu. Jeho inspirace jsou především přírodního rázu. Postupem času jeho tvorbu ovládl motiv červa, který je pro něho důležitý z hlediska symboliky. U Jana Vytisky je patrná inspirace pop kulturou, lidovým uměním a folklórem. Jako výrazná osobnost své generace je zde zastoupen i Jakub Gajdošík. Typická je pro něho expresivní zkratka a silné vyjádření až komiksového rázu.

horor2

Zajímavou postavou současné fotografie, zasahující také do hororové tématiky, je Joel-Peter Witkin. Witkinovo dílo zahrnuje především černobílé akty, zátiší a portréty, na nichž zachycuje tělesně postižené a raněné lidi, masochistické výjevy i aranžovaná mrtvá těla. Originalita, dekadentní tendence a neotřelé pojednání jsou základními vlastnostmi tvorby významné sourozenecké dvojice, bratrů Chapmanů. Jejich dílo je také inspirováno hrůzou a děsem a vychází z hororové tématiky. Navozuje záměrně „absolutní morální paniku“, pohled na temnotu a děs doby a na její odvrácenou stranu.Pro mnoho autorů hororové tématiky je přitažlivá právě její psycho analytičnost a způsob, jakým je hrůza schopna proniknout do podvědomí jednotlivce, ale i masy. Možnost porušovat tabu a odvrátit se od racionálního světa. Často bývá jejich dílo ovlivněno i vlastní zkušeností, či vzpomínkami. Někdy to naopak mohou být pouze sny, vize nebo interpretace filmových či literárních „kolegů“ hororové scény. Tento žánr rozhodně stojí za povšimnutí. Přiznejme si, kdo z nás by nechtěl alespoň občas pocítit děsivé mrazení v zádech, či nalézt v umělcově díle svou vlastní noční můru?

horor3


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Chat s osobností

Hledat

Mimísek 3

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Plakát jako zrcadlo moderních dějin

200vCentrum současného umění DOX v Praze uvádí výstavu Plakát v souboji s ideologií 1914-2014. Několik set exponátů pocházejících z českých i světových sbírek představuje pestrou škálu s politikou či sociální kritikou souvisejících plakátů, od ukázek klasické vál...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Knihy z Academie zkoumají podobu a dopad mýtů

AC perexVladimír Macura (1945-1999) byl vědec vskutku renesančního záběru, schopný jak bádat o obrozenecké literatuře a jejích kulturních i historických souvislostech, tak psát beletrii o témže období a jeho iluzích. Nyní

Divadlo

Mezinárodní festival dokumentárního divadla AKCENT 10. – 27.11. Divadlo Archa

akcent200Letošní ročník mezinárodního festivalu dokumentárního divadla AKCENT představí pestrý výběr inscenací, které v aktuálním společensko-politickém kontextu zkoumají místa a situace, kde se rodí zlo. Vedle uznávaných světových tvůrců festival uvede i t...

Film

Ledové Království je o dvou princeznách

Frozen perexLedové Království (2013) je zvláštní směs nejoblíbenějších a nejpozitivnějších žánrů. Animovaná pohádka je zároveň muzikál, komedie i dobrodružná akce, plná nebezpečí a nečekaných zvratů. Předlohu pro pohádku napsal Hans Christ...