V otevřených vratech kostela se krátce před mší schází celá vesnice. Starší i mladší ženy v šátcích svírají v promrzlých rukou velkou bílou svíci. Co na tom, že drkotají zuby, sníh jim padá za kabáty a studený vítr zalézá až do morku kostí. Je právě 2. února a všechny vesničanky si chtějí od faráře nechat posvětit svoji hromničku.

Bouřka přináší jaro

Typickou velkou silnou a vysokou bílou svíci si pak schovají doma a zapálí ji, jakmile jim v dálce z oblohy svým nezaměnitelným zvukem pohrozí hrom. Právě její světlo má zažehnat blížící se bouři. Hromy a blesky se v tomhle předjarním období objevovaly docela často a měly být znamením končící zimy, která svoji vládu přenechává jaru. Rachot hromu spojený se staroslovanským bohem Perunem lidé vítali s radostí, protože ve vzduchu po bouři už cítili blížící se jaro. Jarní hřmění zkrátka mělo probudit přírodu.

Vyhánění zlých duchů

Před hromy také utíkali zlí duchové do svých nejroztodivnějších skrýší. První zahřmění brávali staří Slované jako velice vážný symbol, například si při něm klekli na zem a políbili ji, aby byla v následujícím roce plodná. Představovali si totiž, že se při něm obnovuje síla země a všechno se začíná hýbat. Také různě hýbali nábytkem a věcmi, mávali nářadím a před vrata svého domova zasekli sekeru, která byla Perunovým symbolem. Těmito zvláštními rituály pomáhali bohu Perunovi v jeho nelehké práci spočívající ve vyhánění zlých duchů.

Šití se raději vyhněte

Hromnička se stala symbolem ochrany před nečasem a zdrojem světla svítícího na cestu. Světlo přinášelo orientaci na životní pouti. Umírajícím svítila na jejich putování do nebe, aby jejich duše nikde nezabloudila, než dorazí k bráně u svatého Petra.

Existovala také pověra, že se na Hromnice nemá nic šít, protože jehla přitahuje boží posly v podobě blesků, které udeří na zem. Kov samozřejmě přitahuje blesky, ale že by ho přivábila drobná jehla v našem šicím polštářku, tak to stěží můžeme předpokládat.

Probouzejí se i ptáci

Druhý únorový den také mnohde lidé věštili, jaké bude počasí v dalším období. Většina z nás určitě zná přísloví „Na Hromnice o hodinu více,“ jež symbolizuje prodlužování dne, kdy už se tak brzy nestmívá. Také je-li na Hromnice jasná noc, bude prý mrazů ještě moc a jsou Hromnice zelené, pak Velikonoce budou bílé. Nebo ještě jedno přísloví, které značí, že už i ptáci se probouzejí: „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.“

Svítili si i Keltové

Pro církev se Hromnice staly svátkem Uvedení páně do chrámu. Připomínají okamžik, kdy se 40 dnů po narození Krista vydala Maria s Josefem představit svého syna do jeruzalémského chrámu. Při tomto rituálu zasvětili malého Ježíška bohu a obětovali také dvě hrdličky nebo holoubátka.

Symbolem světla byl 2. únor i pro Kelty. Ti v tento den zapalovali ohně jako ochranu před bouřemi nebo krupobitím. I oni už tušili příchod jara.

Zdroj foto: internet

< Předchozí		Další >