Se zajímavou ideou se na nás obrátil nadšenec pan Ludvík Toman a protože i my často zůstáváme v úžasu nad různými optickými klamy, rozhodli jsme se, poskytnout prostor jeho úvaze a plánu. Pan Toman by rád uspořádal výstavu věnovanou fenómenu, zvanému Duckrabbit. Wittengensteinův obrázek kachny- králíka má být inspirací pro autory, kteří by se rozhodli podpořit tuto akci a zpracovat téma v rámci svých oborů.
Ludwig Josef Johann Wittgenstein se narodil 26.dubna 1889 ve Vídni. Patří mezi nejvlivnější filosofy 20. století. Bývá spojován především s analytickou filosofií a filosofií jazyka, ovlivnil však i logické pozitivisty. Přes studium matematiky se dostal k logice a filosofickým otázkám základů matematiky. Po vypuknutí 1. světové války se přihlásil do rakouské armády jako dobrovolník a v jejím průběhu získal na východní frontě několik medailí za statečnost. Po válce pokračoval v bádání a roku 1921 vydal filosofický traktát, v němž, podle svého názoru, vyřešil všechny problémy filosofie a stáhl se do ústraní. Jeho jednoduchý multistabilní obrázek kachny a králíka (Duckrabbit) je pravděpodobně nejznámějším metaobrazem v moderní filozofii. Objevuje se ve Wittgensteinových Filosofických zkoumáních jako příklad „vidění (něčeho) jako (něčeho jiného)" a dvojitosti zobrazení jako takového.
Metaobrazy nejsou nijak zvlášť neobvyklé. Objevují se vždy, když se jedna obrazná představa objeví v jiné obrazné představě, když obraz znázorňuje scénu popisu nebo objevení se obrazné představy, jako například když se ve filmu objeví na zdi pověšená malba nebo když se televizní obrazovka objeví jako rekvizita v televizním pořadu. Samotné médium se nemusí zdvojovat (např. malba zobrazující malbu nebo fotografie, které zobrazují fotografie): jedno médium se může zahnízdit v jiném, jako když se zlaté tele objevuje na olejomalbě, nebo když se v kresbě objeví vržený stín. V jednom slova smyslu se může metaobrazem stát jakýkoliv obraz, pokud se použije jako prostředek k reflektování samotné povahy obrazů. Nejjednodušší perokresba, když je použita jako příklad v diskurzu o obrazných představách, se stává metaobrazem.
Vyjádření/transformace tohoto pramene by mělo být základním tématem výstavy, kterou pan Toman plánuje v nedakonické nádražní čekárně se zajímavým vestibulem. Vesnička Nedakonice se nachází nedaleko od Uherského Hradiště.
Dne 28. července 2014 uplyne100 let od doby, kdy začala 1. světová válka. Této události jistě bude věnováno mnoho prostoru ve sdělovacích prostředcích i jinde na veřejnosti. V době 1. světové války býval úsek železnice Břeclav -Bohumín částí C. K. Severní tratě, na níž leží i železniční stanice Nedakonice. Nedakonicemi se občas mihnul tehdy C. K. jednoroční dobrovolník, dělostřelecký kaprál Ludwig Wittgenstein, později jeden z nejcitovanějších filozofů 20. století, který tudy projíždívával vlaky párkrát z Vídně na frontu do Haliče.
Dle slov pana Tomana je Wittgensteinova definice, vymezující možnosti našeho elementárního poznávání a tím i chápání okolního světa, doplněna prezentací vysvětlovací kresby, které se říkává Duckrabbit. Zacházení s ním způsobuje mnoho komických paradoxů. Proto kolem něho vzniklo cosi, co lze nazvat termínem subkultura a co se odrazilo i ve výtvarném umění, včetně toho intelektuálně nejvyššího. Přesto zbývají a nabízejí se ještě mnohé a rozvíjející interpretace a pokračování, z původní kresby vyplývající další gnoseologické paradoxy.
Tato fakta jsou pro pana Tomana důvodem, proč s dostatečným předstihem oslovuje, v souvislosti s jubileem, autorskou veřejnost, aby jí poskytl dost času na důstojnou intelektuální práci.
Najdou-li se autoři, kteří se rozhodou uvedené téma zpracovat, rádi jim zprostředkujeme kontakt s panem Tomanem.
Zahájení výstavy je plánováno na pondělí 28. července 2014.
Zdroj informací: pan Ludvík Toman, Wikipedie a internet
http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/3021/VIZUALNI-GRAMOTNOST-NEBO-GRAMOTNOSTNI-VIZUALNOST.html/
Autor vizualizací: Li Po Fung
| < Předchozí | Další > |
|---|