Muž, který se uměl dívat

Muž, který se uměl dívat

Tisk

jodas perexNa Malostranském Úvoze, v nenápadné, nevelké galerii Josefa Sudka můžete vidět několik fotografií z díla mimořádného, avšak nedoceněného umělce Miroslava Jodase (1932 – 2013). Výběr fotografií na výstavě je sice malou, ale přesto názornou ukázkou jeho tvorby. Z obsáhlého fotografova díla byl výběr této komorní kolekce prací jistě obtížnou, ale přesto se kurátorovi výstavy podařilo představit jeho tvorbu se vším, co pro ni bylo typické.  

 

 

Fotograf Miroslav Jodas (1932 – 2013) ve svých dvaceti letech propadl kouzlu objektivu a z nadšeného amatéra se brzy vypracoval na vynikajícího fotografa. Jeho tvorba obsahuje především větší celky sjednocené tematicky (jen namátkou např. Cirkus, Tváře, Lidé a ulice, Kameny aj.). Začátkem 60. let se z něj stává skutečný profesionál, který publikuje, spoluvytváří knížky a portrétuje mnoho významných osobností. Kromě osobitých portrétů výtvarníků a divadelní fotografii nelze opominout jeho portréty jazzových osobností, které jsou z jeho díla nejznámější a nejslavnější. Mají nejenom dokumentární, ale především uměleckou a emocionální hodnotu, ostatně jako celé jeho dílo.

Jodas fotografoval klasicky, černobíle a tak dodával svým fotografiím ještě další, citový rozměr a poetiku, které vnímavému divákovi otevírají utajené nebo nenápadné další roviny reality. Dá se říci, že jeho práce mají takovou sílu výrazu hlavně proto, že jsou úsporné, až minimalistické, bez okázalých a nápadných efektů, zato soustředěné na detail. Jejich vnitřní dynamika tak má maximální prostor, na kterém může vykreslit drama, příběh nebo emoci.  

jodas1

Fotograf byl mistrem intuitativní kompozice. Ta jeho má zvláštní, originální rytmus a charakter, který je pro znalce jeho díla nezaměnitelný. Jak lze na výstavě dobře poznat, Jodas se uměl dívat a viděl námět i tam, kde by se jiný s nezájmem odvrátil. Třeba jeho kompozice z odpadků - pomačkaných krabiček od cigaret nebo plechovek jsou krásné. A nejenom to. Byl to také poctivý a zkušený mistr fotografického řemesla, jakých bylo vždy opravdu hodně málo. To, co dokázal se svými snímky pod zvětšovákem, je umění, které je výsledkem nejenom talentu, ale především technicky brilantní, trpělivé, přesné a poctivé práce, kterou dříve, a natož dnes, málokdo ovládá. Díky této poctivosti a pečlivosti jsou jeho fotografie vždy maximálně působivé, dotažené do detailu a technicky brilantní.

Měla jsem tu čest znát Miroslava Jodase osobně a vzpomínám zejména na jednu jeho neocenitelnou a mezi kolegy fotografy ojedinělou vlastnost: Každému, kdo měl zájem, rád, trpělivě a shovívavě pomohl, poradil, nezištně prozradil všechny technické fígle a vyjevil a ukázal všechny finesy a triky práce s fotoaparátem a v temné komoře. (I já mám ještě někde založený vyhlášený recept na výrobu jeho „domácí“ vývojky.)  

jodas2

Za několik desetiletí s fotoaparátem vytvořil fotograf Miroslav Jodas rozsáhlé, všestranné a zatím ještě ne zcela doceněné svědectví své doby. Malý kousek jeho umění můžete až do 20. dubna vidět na výstavě se skromným a prostým názvem Fotografie.

Běžte se podívat – pro potěšení, pro připomenutí minulých časů anebo pro inspiraci estetikou,viděnou i v tom nejobyčejnějším detailu.  

Miroslav Jodas: Fotografie
Kurátor výstavy: Jan Mlčoch

 jodas galerie

Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1  
Výstava trvá do 20. dubna 2014  

Foto: Miroslav Jodas (z archivu autorky)

http://www.upm.cz/index.php?language=cz&

( 0 hlasů )

 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Daniela Krolupperová tráví léto v kraji Klíčníků…

200 danielaLetošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí pod sl...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Přední koncertní fotografka Barka Fabiánová bude vystavovat v Hradci Králové

Silence of Sound 200Zahájení výstavy koncertních fotografií s názvem Silence of Sound přední české koncertní fotografky Barky Fabiánové doprovodí 18. června v Galerii Artičok koncert skupiny Madera.

...

Literatura

Poválečné svědectví z Osvětimi

prezila jsem osvetim perexKrystyna Żywulská byla obyčejná žena. V očích některých lidí se však provinila tím, že byla Židovka. A právě tihle lidé se dostali k moci a odsoudili ji strastiplnému životu v táboře smrti v Osvětimi.

Divadlo

Na podzim do divadla: HRA LÁSKY A NÁHODY

200divDivadla měla dost času připravit se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co v podzimních měsících vyrazíte! Dalším tipem je Hra lásky a náhody v Divadle scéna ve Zlíně.

...

Film

Oui, šéfe! ... Práci šéfkuchaře nepodceňujme!

oui, sefe! daniel cohemNenáročná francouzská komedie „Oui, šéfe“ svým názvem příliš nesděluje. O co vůbec jde? Jenom z plakátu usoudíme, že asi půjde o gastronomi. Ano, seznámíme se sice se slavným šéfkuchařem Alexandrem Lagardem ...