Kultura21.cz

Sbírka orientálního umění Národní galerie v Praze představuje unikátní přehlídku českého umění inspirovaného japonskou kulturou z přelomu 19. a 20. století. Autorce výstavy dr. Markétě Hánové se podařilo shromáždit reprezentativní sbírku děl umělců s českými i německými kořeny, kteří působili jak v českých zemích, tak i v zahraničí japonské umění jim poskytovalo jednu z mnoha výrazových inspirací, jež obohacovaly jejich individuální styl. Na výstavě s názvem „Japonismus v českém umění“, kterou mohou návštěvníci vidět v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí, se tak potkávají například Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Emil Orlik, Vojtěch Preissig, Bohumil Kubišta, nebo Otto Gutfreund.

Japonismus je fenomén, kterým se označuje vstřebávání vlivů japonské estetiky a umění do evropské kultury od druhé poloviny 19. století. Exotický svět Japonska a představy o něm podněcovaly nejen výtvarnou, ale i společenskou a literární imaginaci, jež se staly ve své době módou i životním stylem. Zachovaly se nejen v obrazech a sochách, ale i v ilustracích a plakátech, nebo užitém umění. V polovině 19. století Japonsko obnovilo obchodní a politické styky se západními zeměmi, což vyvolalo novou vlnu dovozu japonského umění do Evropy. Umělecké předměty z Japonska vynikaly svojí umělecko-řemeslnou kvalitou a neotřelým výtvarným výrazem. Japonské umění významně zasáhlo do vývoje výtvarného umění v Evropě. Japonismus nacházel odezvu nejprve ve Francii, brzy se šířil po celé Evropě.

Utagawa Kunisada Herec Iwai Hanširó V. jako hrdinka série Hakkenden inu no sóši, 1852

Výstava Japonismus v českém umění představuje jak japonerie, které napodobují japonské originály, tak i nové inspirace japonským uměním v českém moderním umění. Reflektuje představy o japonské kultuře, ale také cesty za poznáním skutečného Japonska. V kontextu českého umění japonismus představuje řadu rovin; nejen japonskou řemeslnou preciznost a dekorativnost, ale i výtvarnou invenci. Vstupuje do různorodého kulturního prostoru, který je založen na jazykové a národní rozličnosti. Zpočátku šlo o napodobování originálu s cílem zlepšit estetickou a řemeslnou kvalitu uměleckých předmětů a o navození japonské nálady, což odpovídá tzv. Japoneriím. Japonismy se v českých zemích dostaly do popředí zájmu se secesním hnutím v 90. letech 19. století.

Vojtěch Preissig plakát Výstava Vojtěcha Preissiga v Topičově salonu, 1907 barevná litografie Národní galerie v Praze

Výstava představuje japonismy v kontextu českého umění v šesti kapitolách od poloviny 80. let 19. století do počátku 30. let 20. století.

Výstava je pořádána v roce výměny mezi Japonskem a zeměmi Visegrádské čtyřky” (2014). Vydavatelství NG k výstavě vydalo kromě ilustrovaného průvodce výstavou také publikaci Japonismus v českém umění. Výstavu doprovázejí lektorské pořady, například přednášky, autorské prohlídky a tematické tvůrčí dílny. Partnerem výstavy: je Velvyslanectví Japonska v ČR.

Emil Orlik Dva Japonci, 1900 barevný dřevořez, 347 x 18,5 cm Národní galerie v Praze

Autorka výstavy: Markéta Hánová
Kurátorky: Jana Ryndová a Markéta Hánová
Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky orientálního umění
Místo konání: Salmovský palác, Hradčanské nám. 2, Praha 1
Data konání: 16. května – 7. září 2014
Vstupné na výstavu:
základní: 100 Kč
snížené: 50 Kč
rodinné: 150 Kč

Tisková zpráva Národní galerie v Praze, www.ngprague.cz ( zdroj foto: web NG)