Trumpetistka Štěpánka Balcarová a zpěvačka Małgorzata Hutek vydávají album zhudebněné poezie polské básnířky Zuzanny Ginczanky

Trumpetistka, skladatelka a trojnásobná držitelka Ceny Anděl Štěpánka Balcarová zhudebnila pro album Zuzanna, které vychází 6. listopadu 2026, básně polské básnířky židovského původu Zuzanny Ginczanky (1917-1944), které zpívá polská zpěvačka Małgorzata Hutek. Spolu s nimi na albu účinkují kytarista David Dorůžka, kontrabasista Jaromír Honzák a bubeník Kamil Slezák.

Zuzanna Ginczanka psala básně od svých čtyř let, od 14 let je publikovala a záhy se stala oblíbenou a citovanou autorkou literární avantgardy v předválečném Polsku. Kvůli svému židovskému původu byla pronásledována nejprve bolševiky, poté nacisty a v roce 1944 byla v nacistickém vězení zastřelena.

Básně Zuzanny Ginczanky na albu Štěpánky Balcarové pocházejí z období od počátku 30. let, v němž autorka zachycuje protichůdné prožitky, emoční vzplanutí, ale i plíživou tíhu doby. Z perspektivy své mladé ženské citlivosti dokáže v básních vystihnout prchavé emoce, být plná naděje, ale i výstižně pojmenovat dobovou situaci a provokovat k zamyšlení. V jedné ze svých nejslavnějších protiválečných básní „Praczki“ (Pradleny) z roku 1937 s ironickým podtónem reaguje na výzvu nacistické vlády německým prádelnám v souvislosti s „bojem proti plýtvání“. Přes nezpochybnitelné kvality své básnické tvorby byla Ginczanka v poválečném Polsku vinou komunistické cenzury ignorována a téměř zapomenuta. Zájem o její dílo se významně obnovil až po roce 1989 a v současné době opět sílí a budí zájem svou novou aktuálností.

„Některé básně Zuzanny Ginczanky jsou velmi bystré a tak nějak zvláštně rychle přeletí a nechají ve vás něco konkrétního, krásného, nad čím potom můžete dumat a přemýšlet. V básních z konce 30. let, kdy se už stahovala mračna, je hodně přítomná sociální a politická satira. Ona se nebála pojmenovat věci pravým jménem, nebála se jít na dřeň a vypíchnout to podstatné. A to mě na ní zaujalo. Zároveň jsou její básně hodně emotivní, je v nich cítit naděje a chuť do života. A já mám velikou radost, že na mé desce opět zpívá Małgorzata Hutek, která dokáže velmi přesně interpretovat moje hudební myšlenky,“ říká Štěpánka Balcarová.

„Poezie Zuzanny Ginczanky je velmi současná. Mluví o podobných emocích, jaké prožíváme dnes: o strachu, úzkostech, ale i radostech. Myslím, že právě v tom spočívá největší síla našeho projektu – nepohybujeme se v nějaké abstraktní sféře, ale jsme velmi blízko tomu, co se týká naší současnosti. Zuzannina citlivost a pohled na svět, na každodenní život z hlediska mladé ženy jsou dobrou perspektivou k tomu, abychom se i my stali citlivějšími k určitým věcem, které někdy přehlížíme s lhostejností,“ říká zpěvačka Małgorzata Hutek.

Se zpěvačkou Małgorzatou Hutek nahrála Štěpánka Balcarová již album Life and Happiness of Julian Tuwim (ANI 065, 2017), za jehož živou nahrávku se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu získala Cenu Anděl (Štěstí, 2022). Album bylo věnováno poezii polského básníka Juliana Tuwima, o generaci staršího mentora Zuzanny Ginczanky.

Album Zuzanna vyšlo 6. listopadu 2026 na CD a digitálně a hned v následujícím týdnu bude slavnostně uvedeno na koncertech v Praze 12. listopadu ve Winternitzově vile a 15. listopadu v Jazz Docku. Součástí bookletu alba jsou originální básně v polštině i jejich české a anglické překlady, z nichž některé byly pořízeny speciálně pro účely tohoto alba. Nahrávku, mix i mastering alba provedl Adam Karlík ve studiu Sono Records Nouzov.

Polská básnířka Zuzanna Ginczanka se narodila v Kyjevě, odkud v době ruské občanské války s rodiči uprchla do Rowného v tehdejším Polsku (dnešní Ukrajina). Kvůli svému původu byla později pronásledována nacisty, několikrát se stěhovala a ukrývala pod falešnou identitou, až byla nakonec v roce 1944 zastřelena v Krakově v nacistickém vězení. První básně psala už ve čtyřech letech, poprvé byly publikovány v jejích 14 letech a postupně vycházely za stále většího zájmu i v celostátních časopisech. Od roku 1935, kdy nakrátko nastoupila na Varšavskou univerzitu, se stala součástí tamních uměleckých kruhů a chráněnkyní o generaci staršího literáta Juliana Tuwima. První a jediná vydaná básnická sbírka Zuzanny Ginczanky z roku 1936 „O kentaurech“ se stala literární senzací. Od roku 1939 se skrývala před nacisty, avšak nadále psala básně, z nichž některé se dochovaly jen díky přátelům, kteří je uměli nazpaměť a po válce je zapsali. V Polsku došlo k obnovení zájmu o její tvorbu až po roce 1989, který v současné době znovu sílí.

Trumpetistka, skladatelka a dirigentka Štěpánka Balcarová (*1986) je trojnásobnou držitelkou Ceny Anděl za nejlepší jazzovou nahrávku (alba Štěstí, The Prague Six a Light Year) a několika nominací na tuto cenu. V roce 2012 dokončila magisterský program na prestižní polské Hudební akademii Karola Szymanovského v Katovicích v oboru jazzová trubka. Jazzovou skladbu a aranžování studovala později v Grazu pod vedením renomovaného skladatele a bandleadera Eda Partyky. V současné době žije v Praze, kde působí na jazzové katedře HAMU jako pedagožka a proděkanka pro mezinárodní vztahy a ochranu lidské důstojnosti a rovného zacházení, a na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka. Štěpánka Balcarová je kapelnicí několika hudebních projektů a jazzového big bandu Concept Art Orchestra. Mezi její časté spolupracovníky patří kontrabasista Jaromír Honzák a polští hudebníci – bubeník Grzegorz Masłowski, pianista Nikola Kołodziejczyk a zpěvačka Małgorzata Hutek. Dosud nahrála tři autorská alba, tři alba s Concept Art Orchestra, jednu živou nahrávku se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a tři alba s kvintetem Inner Spaces s Lubošem Soukupem, Vítem Křišťanem a Davidem Dorůžkou. V loňském roce vyšla nahrávka její jazzové opery pro děti O ztracené vodě s ekologickým podtextem, která byla několikrát úspěšně jevištně uvedena v režii Matěje Formana a výpravě Divadla bratří Formanů.

Album vychází v rámci Edice Animal Music 2026 s podporou hlavního města Prahy, Ministerstva kultury, Polského institutu, Institutu Adama Mickiewicze, programu Culture.pl a nadace Orlen Unipetrol. Ediční činnost Animal Music je podporována Nadací PPF a Nadací ČEZ.

Zdroj foto: Lukáš Skála