Kultura21.cz

Představte si, že tento příběh se opravdu stal! Tahle knížka je upřímným a osobním vyprávěním o životě jednoho králíka. O mém životě! Paměti se tomu říká… Divíte se? A proč by zrovna králík nemohl mít svoji knížku? Povím vám, jak se mi žilo na světě, o dnech strávených v různých doupatech a taky o mé rodině. Povím vám, jak chutná život domácího králíka!

Autorka nám prozradila, jak se příběh této pohádkové knížky vlastně zrodil...

„Kdysi jsme si domů pořídili malého králíka – zakrslého berana. Proto tedy ta svěšená ouška hlavního hrdiny... A rozhodli jsme se, že se stane právoplatným členem naší domácnosti, že rozhodně nebude celé dny zavřený někde v kleci! Mělo to samozřejmě svá úskalí, stálo nás to pár zničených koberců i knih, ale přineslo to taky spoustu vtipných situací.

Náš králík se dožil poměrně vysokého věku dvanácti let. Zažil s námi divoké večírky, narození dětí i velké stěhování a dodnes má na zahradě vlastní pomník. Už v době, kdy pomalu odcházel do věčných lovišť, jsem si říkala, že by pár jeho příhod stálo za sepsání, aby neupadly úplně v zapomnění, a že by možná bavily i někoho jiného než nás - pamětníky. Knížka mi nedala spát, pořád se ke mně v myšlenkách vracela, v deskách přibývaly náčrty a poznámky... Zrála několik dlouhých let. A protože já rozhodně nejsem žádná spisovatelka, svěřila jsem nakonec svůj kostrbatý, zubatý a ušatý text kamarádce Janě Šrámkové, která ho pečlivě učesala, načančala a doladila. Byla jsem úplně dojatá! Doufám, že vás příhody králíka (jehož jméno nesmíme prozradit – všímaví čtenáři ho ale určitě najdou v knížce) potěší a hlavně pobaví!"

Komára (vlastním jménem Ilona Komárková, *1977) vystudovala Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze, obor scénografie. Pak pracovala v divadle Minor, v knižním vydavatelství a grafickém studiu. Už tehdy občas dostala příležitost ilustrovat drobnější věci – články v časopisech, sbírku básní nebo povídek. Pak přišla osudová nabídka na první malou dětskou knížku o ztracené ovečce. Zjistila, že ilustrace jsou to, co ji nejvíc baví a čemu se chce naplno věnovat. Přezdívku Komára dostala už v mládí od kamarádů, když se seznámila se svým budoucím manželem. Bez něj by nebyla Komára, ani její čtyři synové. Několik let je vzdělávala doma, což podle ní byla úžasná škola i pro ni a velice to ovlivnilo její další práci. Z klučičího světa, fantazie a humoru svých synů čerpá totiž stále. Kromě ilustrování knih a časopisů pro děti (např. CVAK!) ráda pořádá i besedy a různé výtvarné dílny.

Komára: Králík je taky jenom člověk, vydává Pikola, 64 stran

https://www.knizniklub.cz/knihy/399291-kralik-je-taky-jenom-clovek.html