Kultura21.cz

V nakladatelství BizBooks vychází cestovní deník Terezina dobrodružství od známé moderátorky Terezy Tobiášové.

Autorka knihy Tereza Tobiášová má děti i hromadu pracovních povinností, ale cestování se kvůli tomu nehodlá vzdát. Máte to podobně? Tak se inspirujte jejím ilustrovaným cestovním deníkem! Je plný zábavných fejetonů, postřehů i tipů pro cestování v rodinném stylu – a hodí se jak na letní dovolenou k moři, tak na zimní lyžovačku do hor. Dobrodružné zážitky totiž čekají i na ty, co pořád nemají čas.

To, že ze zážitků vznikne kniha, byla podle autorky spíš náhoda než přání. „Polovina z mých zápisků byla původně na sociálních sítích, kdy jsem pro svou sociální bublinu komentovala, jak se asi může mít svobodná matka na cestách,“ vysvětlila Tereza Tobiášová, kterou nakonec oslovila nakladatelka, aby svoje cesty zhmotnila.

Původně s nadšením souhlasila, ovšem, to, že to nebude tak jednoduché, netušila. „Říkala jsem, jaká to bude legrace, že to vlastně jenom zkopíruju. Když jsem to ale viděla, najednou ty zápisky nedávaly takový smysl jako tehdy. Musela jsem se pustit do přepisování. Chtěla jsem to uchopit komplexněji,“ upřesnila s tím, že musela začít úplně od začátku. Proto vzpomínala, čím to všechno její cestování začalo. „Nakonec jsem přidala i tipy (nejen) pro rodiče, aby věděli, co na cestách čekat.“

A najdeme v knize i nějaký tip od dětí samotné autorky? „Moje děti jsou mi každodenní inspirací a ta se tam promítla. Neberu to vůbec jako klišé. Moje dovolené se hodně proměňují podle toho, s kým cestuji. Když se starší dcerou, jsou to jiné výlety než s mladší. A díky nim, jejich očím a uším, přicházím na cestách na věci, objevuji místa a dostavují se nápady, které by bez nich nebyly. A ty v knize určitě jsou.“

ROZHOVOR S TEREZOU TOBIÁŠOVOU

Jak se vám cestování změnilo po dětech?

Největší paradox je, že já vlastně necestovala „před“. Začala jsem až jako matka. A i když sama, nemohla jsem být nezodpovědná a cestovat bezstarostně, protože doma na mě čekala moje první dcera. Cestování se mi tím pádem nezměnilo „po“ dětech, ale „s“ dětmi. Musím s nimi víc plánovat, zařizovat, myslet na jejich pohodlí a zábavu. To poslední, co bych chtěla, je, aby je to nebavilo a zanevřely na něj. Všechny naše cesty musejí bavit nás, jak rodiče, tak i je, děti.

Je rozdíl cestovat s jedním a dvěma dětmi?

Na tuhle otázku moc nedokážu odpovědět, protože mám mezi dětmi desetiletý věkový rozdíl. Takže moje starší je spíš už velká pomocnice než malá starost. Cestuje se mi s oběma dobře a možná i líp, protože když jede i starší, je nás na tu mladší víc. A je to potřeba, protože mladší je neřízená střela.

Jaká je nejdůležitější rada pro budoucí rodiče, kteří se jako vy nechtějí vzdát cestování?

Nejdůležitější je nemít přehnané nároky. Ani na sebe ani na děti. Chce to kompromis, aby byli všichni spokojení a dokázali si to společně užít. Moje kamarádka Lucka říká, že nejdůležitější je ten zážitek ,a já to podtrhuju. Nejhorší je, když je nuda a pruda. A pokud se něco děje, bude se na to vzpomínat. A dlouho!

Když se balíte, co musíte mít pokaždé s sebou?

Plavky. Vždycky! Miluju to. Ať jedu kamkoli, musím plavat. A když to vezmu jako cestovatel, snažím se mít od všeho něco. Malá balení všeho, co bude potřeba – od mýdla až po tablet.

Kolikrát do roka vyrazíte na dovolenou?

Dřív, tedy než přišla moje druhá dcera a vzápětí covid, jsem jezdila třikrát do roka, někdy i víckrát. V létě s rodinou, na podzimní prázdniny se starší dcerou, stejně tak o jarních prázdninách. V lednu jsem stíhala cesty s kamarády do divočiny, občas jsme něco stihli i v létě, když byla Barča na táboře. Teď je to trochu jiné. Ale snažím se navázat. Za poslední rok jsem byla čtyřikrát v teple, jednou na poznávacím výletě v evropské metropoli a chystám se na letní dovolenou s rodinou. Uvidíme, co půjde.

Proč by si měli čtenáři vybrat právě vaši knihu Terezina dobrodružství a jaké destinace tam najdou?

Já bych ji doporučila všem, co mají pocit, že to prostě nejde. Jde to, ať už s krosnou, kufrem nebo kočárem. V knížce jsou sepsané moje zápisky z Indie a Srí Lanky, z klasických evropských destinací a taky z Afriky. Nečekejte ale průvodce. Tohle je vážně kniha zápisků o cestování s tipy, jak to zvládnout. Třeba nedávno mi kamarád tvrdil, že si musí připlatit za odbavení kočárku při cestě s letadlem. Netuším, s jakou leteckou společností, ale hodně jsem se divila. Většina jich odbavuje dětské sedačky a postýlky zdarma, protože je prostě jasné, že to jinak člověk nezvládne. A ne všichni rodiče to vědí.

Jak nejraději cestujete – na kole, autem, autobusem, vlakem, letadlem, lodí ...?

Jak kdy a jak kde. V Česku autem nebo vlakem. Po světe letadlem. Auto ale při dovolených spíš odkládám. Mám toho řízení vzhledem k testování aut pro Autosalon.tv dost.

Jste dobrá řidička?

Troufnu si tvrdit, že jo. To bych se tím jinak nemohla živit.

Nadáváte za volantem?

Moc ne. Už jsem klidnější než dřív. Nemám si do dokazovat, ani poučovat ty, co by to potřebovali. Spíš se někdy hodně té agresivitě za volantem podivuju. V podcastu „Nepodceňto“, kdy se věnuju i bezpečnosti na silnicích, jsme jednou s hosty probírali agresivitu za volantem. Nevrlých, zlých a útočných řidičů je tolik, že se to spíš snažím vyvažovat.

Měla jste někdy nehodu?

V podstatě jsem bourala jen jednou. Měla jsem přesně tři týdny svoje první auto a dostala jsem hodiny na sněhu. Naštěstí to odnesly jen plechy a skla. Já jsem od té doby hodně opatrná. A hlavně si vybírám auta, co mě nezradí.

Co je pro vás důležité, aby vaše auto mělo ve výbavě?

To je hodně různé. Moje vlastní auto mám proto, že je to prostě láska na první pohled. Vysněný vůz pro celou rodinu, ve kterém je radost se vozit. Vyhovuje mi, že má pohon všech kol a dobrý odpich. A parkovací senzory taky nejsou k zahození. Od té doby, co ale s auty pracuju, už je beru stejně jako třeba kus oblečení. Každé je jiné. Je to spotřební zboží. Vkus a design se hodně mění. Já si vždycky zajezdím v nějakém novém a pak se ráda vrátím do toho svého, pohodlného, vyzkoušeného. Jako do džínů, co člověk prostě nechce dát pryč, protože mu sedí.

Tereza Tobiášová vystudovala Literární Akademii se zaměřením na scenáristickou tvorbu. Její magisterská práce Dodatkové číslo byla vzápětí použita jako předloha pro film v rámci série Soukromé pasti s pozměněným názvem Tři do páru. Scenáristice se pak Tereza věnovala jako člen týmu píšící scénář seriálu Ulice. Jejím hlavním povoláním je dlouhodobě moderování, věnuje se mu naplno už od střední školy. Literární ambice zúročila teď s prvotinou Terezina dobrodružství, která reflektují její zkušenosti s cestováním.

Více informací: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/81796963/terezina-dobrodruzstvi/