Kultura21.cz

Před prázdninami vyšly v nakladatelství JOTA zajímavé novinky. Podívejte se.

Kdybyste se mohli vidět tak, jak vás vidí druzí, poznali byste, kým skutečně jste?

Román Astra je vynikajícím debutem, který odhaluje různé tváře jedné tajemné ženy, viděné očima deseti lidí, s nimiž se setkává v průběhu svého života.

Po dětství, stráveném s apatickým otcem, snílkem, ve venkovské komuně v odlehlé části Britské Kolumbie, odjíždí Astra Brineová do Calgary, aby si našla vlastní cestu. Její život se stává studií tenké linie mezi závislostí a láskou, potřebou a touhou. Její kroky se kříží s dalšími lidmi – jsou to setkání mnohdy krátká, nicméně vždy intenzivní – kteří ji chtějí střídavě spasit, ovládnout, změnit, vtělit se do její kůže nebo před ní uniknout. Je tu kamarádka z dětství, jíž nahání strach Astřino nepředvídatelné chování; cizinec, který ji zachrání před životem na ulici, jenže se musí potýkat s vlastními démony; matka, jež si Astru najme jako au-pair v době, kdy se jí hroutí manželství; muž, který se s ní po velmi krátké známosti ožení… Všechna tato setkání odhalují nepříjemné, avšak důležité pravdy o tom, kým jsme a po čem prahneme.

Zatímco sama Astra zůstává prchavou, přesto podmanivou osou, kolem níž se jednotlivé kapitoly točí, její příběh nám připomíná hluboký dopad, jaký může mít jedinec na lidi kolem sebe, a mocenské boje, jež se odehrávají ve všech našich vztazích, i těch nejintimnějších. Tento skvostně vystavěný a odhalující román zkoumá, co jsme ochotni druhým dát a co si od nich bereme a jak dobře vůbec známe lidi, které nejvíc milujeme.

Kniha byla zařazena na longlist Giller Prize za rok 2021.

Cedar Bowersová je kanadská spisovatelka, jejíž předchozí povídky byly publikovány v literárních časopisech Joyland, Taddle Creek a The Malahat Review. Astra je jejím prvním románem. Se svým manželem, romanopiscem Michaelem Christiem, a jejich dvěma dětmi žije střídavě na ostrově Galiano Island, kde vyrůstala, a ve Victorii v Britské Kolumbii. Více na https://www.cedarbowers.com/ nebo na Instagramu https://www.instagram.com/cedar.bowers/

Cedar Bowersová: Astra, pevná vazba s přebalem, 304 stran, přeložila: Naďa Funioková

Věci, které si všechny mámy skutečně myslí, ale radši je nevysloví nahlas…

Matka pětiletého syna z Kansas City, vybavená neodolatelným šarmem a drzostí, říká věci, které si všechny mámy skutečně myslí, a prochází jí to – většinou. V nadšeně přijatém románu se čtenářky seznámí s její nekonvenční rodinou a hlasitě se smějí, když se Jen snaží proplouvat překvapivě náročným terénem rodičovské politiky.

Jen Dixonová není typická zástupkyně rodičů ve třídě předškoláků – ani máma obecně. Její dvě dcery, které zplodila se dvěma různými (pravděpodobně) muzikanty, už jsou na vysoké a s Maxem si tuhle roli zopakuje potřetí – tentokrát s manželem a otcem svého syna po boku. I když ji její nejlepší kamarádka a předsedkyně Sdružení rodičů a přátel školy vidí jako nejvhodnější adeptku na tuhle práci (nebo nejstarší), ne všichni rodiče mají stejný názor.

Jen například požaduje, aby všichni v co nejkratším čase reagovali na její e-maily týkající se pomoci ve třídě nebo přinesli na třídní schůzku „speciální“ brownies, takže ne všechny matky přijímají její metody s nadšením. Přidejte k tomu starou lásku z její minulosti, matku alergického dítěte, překvapivě sexy učitelku a aspirantku na Dokonalou hospodyňku, jíž není snadné se zavděčit a jež na každém kroku vyvolává problémy, a z té práce se stane mnohem víc, než k čemu se upsala.

Upřímná, neuctivá a vtipná kniha Máma to má na háku je svěží, vítaný hlas v beletrii – ten typ románu, po kterém opravdové mámy touží, a zábavná četba pro všechny matky, které se budou s úlevou smát jejím jízlivým postřehům.

Laurie Gelmanová se narodila a vyrostla v Kanadě. Než se pustila do psaní románů, pracovala pětadvacet let v Kanadě a Spojených státech jako televizní moderátorka. Se svým manželem Michaelem Gelmanem a dvěma dospívajícími dcerami žije v New York City. Máma to má na háku je její prvotina. Více na Facebooku https://www.facebook.com/laurie.gelman.7 Instagramu https://www.instagram.com/lauriegelman/ nebo Twitteru https://twitter.com/lauriemgelman

Laurie Gelmanová: Máma to má na háku, pevná vazba s přebalem, 312 stran, přeložila: Eva Brožová

Sam Brandis byl Tateina první láska, první všechno, včetně prvního milostného zklamání…

Novinka od oblíbených autorek bestsellerových sérií Božský a Vášnivý.

Seznámili se během jejího čtrnáctidenního pobytu v Londýně, kam vyrazila s babičkou na oslavu ukončení střední školy, a takřka okamžitě se do sebe zamilovali. Společně se dělí o své naděje, sny a nejintimnější tajemství. Tate se Samovi – jako vůbec prvnímu člověku na světě – svěří, že je pečlivě utajovanou dcerou jednoho z neslavnějších herců, a když ji její láska zradí, má pocit jako by se jí jednou provždy zhroutil svět.

O čtrnáct let později je z ní úspěšná herečka, filmová hvězda stopovaná bulvárem, pro kterou je zklamání z prvního vztahu jen vzdálenou, byť stále bolestnou vzpomínkou. Připravuje se na hlavní roli ve filmu, kde se má poprvé setkat při práci se svým otcem, a ani ve snu netuší, koho při natáčení potká. Samozřejmě Sama, z kterého je scenárista připravovaného filmu a především nesmírně atraktivní sebevědomý muž, ještě přitažlivější, než jak si ho pamatuje. Setkání s člověkem, který ji zradil, ji staví před těžká rozhodnutí: Je špatnost a zrada ospravedlnitelná dobrými úmysly? Může se to, co člověk většinou zažije jen jednou za život, stát dvakrát?

Christina Lauren je pseudonym dvou nejlepších kamarádek / spřízněných duší / skoro-dvojčat / spolupracovnic Christiny Hobbsové a Lauren Billingsové. Dvě praštěné milovnice literatury píší fikci pro mladistvé i dospělé a společně už vypustily do světa přes dvě desítky bestsellerů. Některé romány obsahují líbání, jiné HÓÓÓDNĚ líbání. Česky jako první vyšla původně erotická fan fikce The Office Božský bastard (Nakladatelství JOTA, 2013), Dvakrát za uherský rok je v češtině dvacátou vydanou knihou. Více na https://christinalaurenbooks.com/

Christina Lauren: Dvakrát za uherský rok, pevná vazba s přebalem, 334 stran, přeložil: Jan Sládek

Více informací: www.jota.cz