Michael Třeštík pokřtil dvě své nové knihy

Michael Třeštík pokřtil dvě své nové knihy

trestik 200V Albatros Media vyšly hned dvě knihy Michaela Třeštíka. Zjistěte o nich více.




Hodně starej jaguár
Umění neumět umění

Humorný příběh o vážném pokusu prožít na vlastní kůži proces autentického výtvarného tvoření. Michael Třeštík vede necenzurovaně upřímný dialog mezi svým naivně snaživým já na jedné straně a sarkasticky kritickým já na straně druhé. Obě já se hádají v hlavě člověka, který se o tvoření pokouší. Většina pokusů naivně snaživého já sice končí fiaskem, ale obě já z příběhu vycházejí se zajímavými a přínosnými prožitky i s vědomím vlastních limitů.

Michael Třeštík o umění nejen píše, ale také ho sám tvoří. Po encyklopediích, v nichž výtvarná díla a architekturu zpřístupnil rodičům i dětem, se pouští do vlastní tvorby. A to samozřejmě s nadsázkou a ironií. Na jedné straně tak stojí jako snaživý autor, na druhé je sám sobě tím nejpřísnějším a nejjedovatějším kritikem. Michael Třeštík prožívá proces tvoření na vlastní kůži, zpochybňuje svoje pokusy a snaží se dospět k uspokojivému výsledku. Autor píše, škrtá, kreslí a maže. Výsledkem je kniha zachycující jeho vývoj od prvních naivních počinů po nepodbízivá díla i snahu vyjádřit se vedle slov také obrazově skrze pastely. Jak je vidět, pro odborníka přes umění není nic náročnějšího než sám umění tvořit.

Ukázka:

Stejně si myslím, že za malou výstavičku v eAntiku by to stálo.
Nestálo. Dáme to do desek a odnosíme nahoru.
Je v nich ale pár slušnejch věcí.
Pár slušnejch věcí na osm let práce není žádnej velkej výsledek.
Ty se občas k něčemu nadějnýmu přiblížíš, ale místo toho,
abys na tom dělal, tak zase začneš řešit něco úplně jinýho.
Nic nedoděláš, žádnej nápad nedotáhneš, všechno je vlastně
vždycky jen začatý.
Není mi třicet. Nemám čas trápit se s každým nápadem
dva roky. Něco zkusím, a když to nedává zářivý výsledky,
tak jdu od toho.
Máš to zkoušet dýl.
To nejde. I jaguár, když gazelu nechytí na sto metrech, tak
zastaví a jde dřímat do stínu, protože by se přehřál. A já už
jsem hodně starej jaguár.
Hodně starej jaguár si musí vybírat slabší kusy.
To jsem taky celou dobu dělal, ale ony mi vždycky utekly
i ty slabší kusy. Teď to odnosíme a starej jaguár půjde dřímat
do stínu.
Když starýmu jaguárovi utíkají i ty slabší kusy, tak ať si v klidu
dříme, ale americkej dědeček by měl hledat nějakou garáž,
kam to pověsí. Já jsem pro eAntik.
Ne, americkej dědeček je ozdravenej detoxem, má rozum
a bude dřímat taky.

trestik Hodne-starej-jaguar

Umění vnímat umění – guerilla writing about art
Už nikdy se na obrazy nebudete dívat stejně

Michael Třeštík svým „guerilla“ přístupem přináší svěží pohled na svět umění. S partyzánskou odvahou a lehkostí proplouvá teorií a historií. Originálním způsobem nahlíží na výtvarná díla, klade si neotřelé otázky a nabízí na ně ještě neotřelejší, a především srozumitelné odpovědi. To vše v knize, která se vejde na noční stolek a vydá za celou knihovnu. Pokud si umění nechcete jen prohlížet, ale máte zájem jej opravdu vnímat, autor vám otevře oči.

Ještě před vydáním úspěšných publikací Umění vnímat umění pro děti a rodiče a Umění vnímat architekturu pro děti a rodiče Michael Třeštík vytvořil knihu Umění vnímat umění – guerilla writing about art, která vychází v reedici. Kniha s desítkami barevných reprodukcí děl od starověku až po moderní umění prezentuje svěží pohled na svět umění.

Ukázka

Umění začalo malbami a kresbami ve španělských a francouzských jeskyních (asi 40 000–10 000 let před naším letopočtem). Je známo téměř tři sta nálezů, první byly objeveny teprve koncem devatenáctého století, ale teď už se nové neobjevují, takže je to patrně všech¬no. Jsou staré deset až čtyřicet tisíc let a jejich vrcholné období je prý z doby 18 000 až 10 000 před naším letopočtem.

Jeskynní malby jsou až nepravděpodobně krásné. Zvířata jsou zachycena živými realistickými tahy, lidské postavy, pokud tam vůbec jsou, jen zjednodušenými znaky (obr. 31). Má smysl se na ně dívat a snít, všechno ostatní je zbytečné. Nemáme žádnou šanci překlenout v mysli dvacet nebo čtyřicet tisíc let a nějak se napojit na dobu jejich vzniku. Nemáme žádnou šanci pochopit, jaký byl jejich smysl, jakému kultu sloužily. Není ani jasné, byl-li jejím autorem jen jeden živočišný druh, a pokud ano, zda to byli naši předci, nebo jestli to byli neandrtálci, kteří našimi předky nebyli, i když, jak se teď zase ukazuje, možná také trochu byli.

Normální smrtelník je nikdy neuvidí, protože už musejí být natolik chráněny, že jsou k nim ojediněle pouštěni jen významní experti. Ti pak nevycházejí z údivu. I fotografie však ukazují hodně. Malby a kresby jsou často v obtížně přístupných místech, musely být tvořeny při umělém osvětlení, některé z nich z lešení, a vyžadovaly spolupráci většího množství lidí.

trestik Umeni-vnimat-umeni

O autorovi

Michael Třeštík

Původním vzděláním inženýr architekt je od roku 1989 na volné noze a pracuje jako výtvarný kritik, publicista a spisovatel. Několik let byl šéfredaktorem a vydavatelem literárního týdeníku TVAR a vydavatelem encyklopedií KDO JE KDO. Od roku 1992 je dramaturgem většiny filmů své ženy, dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Vedle románu Zdi tvé (1988) a knih shrnujících jeho vtipné životní postřehy napsal řadu publikací o výtvarném umění, které zpřístupnil i dětem. Aktivně se věnuje i kresbě a fotografii. Patří k významným sběratelům a znalcům českého výtvarného a užitého umění. Od roku 2003 vede internetový obchod s uměním a starožitnostmi eAntik.

Více informací:

https://www.albatrosmedia.cz/tituly/78111026/umeni-vnimat-umeni-guerilla-writing-about-art/
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/80149701/hodne-starej-jaguar/


 

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Literatura

Džusy nám mohou pomoci zhubnout

dzusy 200Zdravý životní styl včetně zdravého stravování je nejen hitem, ale i nutností, pokud si chceme dlouhodobě udržet své zdraví. Je to aktivní děj a věc osobního rozhodnutí, které za nás (pokud nejsme děti) nikdo jiný neudělá. Dnešní strava je mnohdy na ...

Divadlo

„Panenky“ Dolls – hračky nebo iluze?

Dolls 200Dolls jako návrat do dětství, na samý počátek všeho. Dolls jako výpověď o nás samých. Ve zbrusu novém prostoru pro umění a divadlo Jatka78 bylo před několika dny představeno nové vystoupení Cirku La Putyka s názvem Dolls. Premiéru mělo ovšem již n...

Film

Soudce, který spáchal těžký zločin. Nebo ne?

soudce 200Malé americké město, tam je soudce veleváženou osobou. Alespoň navenek, protože za dveřmi jeho domova už to tak zřejmé být nemusí. Jaké by to asi bylo, kdyby vás vychovával muž, u kterého není jasné, jestli je víc despota, nebo člověk, který chce za...