Třetí díl Šikmého kostela vychází 18. 4. 2024

Třetí díl Šikmého kostela vychází 18. 4. 2024

Tisk

Sikmy kostel 3 200Několik let netrpělivě očekávaný román Karin Lednické vydá v dubnu nakladatelství Bílá vrána. Úvodní dva díly se staly nejdiskutovanějšími, nejlépe hodnocenými a nejprodávanějšími knihami v českém knižním prostředí; za zmínku jistě stojí také jejich významný společenský dopad. Každý díl má poněkud jinou formu: zatímco první díl odkazoval k tradici realistického románu 19. století a zaplnil tak bílé místo na literární mapě Karvinska a Těšínska, ve druhém díle autorka upozornila především na nebezpečí plynoucí ze zaslepeného vlastenectví a nacionalismu, které – ať byly spojeny s jakoukoli národností – v mnoha ohledech ovlivnily historický vývoj regionu. Závěr trilogie se odehrává v letech 1945–1961 a autorka v něm čtenáři předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů, nepravd a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

 

Karin Lednická́ se rozmáchla k mnohovrstevnatému, velkoryse pojatému románu, v němž věnuje pozornost dlouhé řadě závažných společenských témat, i tentokrát pevně provázaných se specifiky Karvinska. Jak pı́še ve svém eseji Martin Groman, autorka předkládá zprávu o tom, že „zde se jen netěžilo, ale také žilo“.

Se svou typickou empatiı́, důrazem na osud jednotlivce a hlubokým smyslem pro nečernobı́lé viděnı́ světa se Karin Lednická zabývá pová lečným uspořádá nı́m poměrů , kdy se tlak na zvyšovánı́ těžby stává zá kladnı́m hybatelem veškerých rozhodnutı́. Na pozadı́ prosazová nı́ ideologických a ekonomických záměrů nastupujı́cı́ho komunistického režimu znovu nabı́rá dech národnostnı́ nesnášenlivost, opakovaně se projevujı́ dů sledky nedávno skončené války, rodiny se rozkližujı́ kvů li rozdı́lným politickým názorům.

Závěrečný dı́l Šikmého kostela lze čı́st nejen jako epický přı́běh, ale též jako román témat: politických, společenských, obecně lidských. Přı́padně také jako zprávu o pozvolném rozleptávánı́ komunity, do nı́ž vstoupı́ totalitnı́ režim. O narušenı́ mezilidských vztahů a odvěkých vazeb na komunitu i krajinu. O exemplá rnı́ch represı́ch i tupém buzerová nı́, které neodvratně vedou k postupné rezignaci, vnitřnı́ emigraci člověka do soukromı́ obýváků a zahrádek. O propagandě, která z hornı́ků udělala ikony doby, a v rozporu se skutečnostı́ je vydávala za své nejoddanějšı́ stoupence. A v neposlednı́ řadě je tato kniha i zprávou o zničenı́ krásného města, které bylo pragmaticky obětováno ve prospěch těžby uhlı́.

Karin Lednická tentokrát ještě silněji stavı́ román na pečlivých rešeršı́ch, konzultacı́ch s odbornı́ky a rozmluvách s pamětnı́ky – do textu je cizelérsky zapracován bezpočet citacı́ z dobových dokumentů a tisku. Ke zvýšenı́ autenticity knihu doprovázı́ šedesát stran přı́loh Lidé a Město. Prvnı́ z nich obsahuje stručné životopisy, fotografie a dokumenty týkajı́cı́ se skutečných historických postav zakomponovaných do děje, druhá ve fotografiı́ch postihuje zkázu původnı́ho města Karviná.

Anotace

Jak dlouho trvá válka po tom, co skončí?

Navždy, pokud jí člověk prošel. Ptejme se spíše, jak může zaplnit prázdnotu po zavražděných blízkých nebo po uneseném dítěti. Čím bude zahánět vzpomínky na děsivý teror Němců nebo nechtěnou tělesnou lásku Rusů. Někdo všechno zamkne na dno duše a ráno co ráno si namlouvá, že co bylo, bylo, teď je prostě třeba jít dál. Jiný se nechá zahltit žalem; další přetaví prožité v nenávist. A ještě jiný ve víru, že to bude právě on, kdo pomůže vytvořit nový, lepší svět.

Jak dlouho trvá, než člověk přijde o iluze?

Tím déle, oč horoucněji se k nim upínal. Možná začne váhat při prvních soudružských podlostech, možná prozře až poté, co kvůli zběsilému plnění plánu začnou umírat lidé a následný monstrproces přenese vinu na ty, kteří se nesmyslné honbě za tunami uhlí snažili zabránit. Pak už bude záležet jen na něm, jestli zahořkne, uchýlí se k prospěchářství, anebo se pokusí znovu nalézt společnou řeč s těmi, kteří věděli (nebo přinejmenším tušili) od samého začátku.

Jak dlouho trvá, než člověk uteče do rezignace?

Dokud nezjistí, že už mu zbyla vůle a síla jen na to, aby se uzavřel do čtyř zdí vlastního života. Tam si může zpočátku nalhávat, že na něj vnější svět nedosáhne, pokud zásadně neporušuje jeho pravidla. Aby nakonec zjistil, že právě v této úvaze se dopustil největšího omylu.

O autorce

Karin Lednická se narodila roku 1969 v Karviné, vyrostla v Havı́řově a nynı́ žije v Ostravě. Lze tedy řı́ct, že celý život strávila v regionu, jehož historii se věnuje ve své literárnı́ práci. Debutovala v roce 2020 úvodnı́m dı́lem trilogie Šikmý kostel s podtitulem Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921. Následovaly Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945 (2021), literá rnı́ dokudrama Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie (2022) a závěr trilogie Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1945– 1961 (2024). Za své knihy zı́skala řadu oceněnı́ od odborné i čtená řské veřejnosti; za mimořádný přı́nos k reflexi novodobých dějin jı́ Ufstav pro studium totalitnı́ch režimů v roce 2021 udělil Cenu za svobodu, demokracii a lidská práva.

Sikmy kostel 3
Vydává nakladatelstvı́ Bı́lá vrána, Ostrava-Svinov
Literárnı́ redaktorka: Hana Pernicová
Jazyková redaktorka: Zuzana Zemanová
Odbornı́ konzultanti: Daniel Korbel, Vojtěch Vlček, Agáta Kravčı́ková , Przemysław Traczyk
696 stran, z toho 60 stran faktografické přı́lohy, rodová tabulka a mapa na předsádkách
Prvnı́ vydánı́


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!


Literatura

I zvířata mají city!

citova zivot zvirat perex
Knížky o zvířatech nejsou jenom pro děti. Vždy přitahovaly pozornost díky svému emocionálnímu náboji a dokázaly člověka dojmout. Nejinak je tomu s knihou německého lesníka Petera Wohllebena Citový život zvířa...

Divadlo

KoresponDance 2012

KoresponDance 2012V Praze a Brně se letos uskuteční již 4. ročník Mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance 2012. Zahajovací večer se koná dnes 27. listopadu v pražském Divadle Archa a...

Film

Oscarové drama Saulův syn sugestivně připomíná hrůzy holocaustu

saul 200Oscarová kategorie Nejlepší zahraniční film je dlouhodobě považována spíš za cenu politickou než filmařskou, což ale nic nemění na tom, že někdy vyhrají díla, která si to zaslouží a mají co říct. Letošním vítězem se stalo dlouho dopředu favorizované maď...