
Hned když jsem poprvé slyšela o knize Vítek, Křupadlo a Kostižrout, velmi mě nápad zaujal. Není to obyčejná kniha, ale akční příběhová hra, která obsahuje 1000 herních pozic, 313 hádanek a šifer a 65 možných konců. Můžete se v ní pohybovat a zkoušet nové a nové cesty. Nejde o žádnou naivní pohádku o duhovém království, ale pěkně temné drama pro děti od 9 do 12 let. Já si ale myslím, že má rozsah spíš tak od 6 až 99 let, a to se dá říct jen o málokteré publikaci!
Možná vás u těch čísel napadlo, že to asi bude pěkná bichle. Můžu vás ujistit, že je! Nečeká vás ale hora nudných popisů a nezáživného textu. Naopak, každá strana je odshora až dolů nabitá akcí, záhadami a tajemstvími. Děj je přehledně strukturován, kde po každé pasáži máte na výběr, co dál a nabídku stránek, kam v případě zájmu přelistovat. Můžete rozhodovat o tom, jak se Vítek zachová, co sní, kam se přesune, jaké využije dopravní prostředky, kde bude hledat atd. Díky tomu tento gamebook zaručeně chytne i děti, které jinak u četby moc dlouho nevydrží a lákají je spíš hry a technologie.
Hybné momenty jsou naprosto nabité otázkami a zajímavostmi z oblasti češtiny, matiky, zeměpisu, historie, rekordů, techniky a mnoha dalších. Nejedná se ale o násilně implementovanou snahu o vzdělávání, ale o vtipné a kuriózní doplňky děje a k většině z nich je rovnou uvedena stránka, kde najdete odpověď. Případně máme po ruce všeznalý internet, nebo lze pokračovat jinou volbou.
Budete násobit délku delfínů, dozvíte se, co bylo v největším burgeru, do jaké hloubky se dokáže potopit tučňák císařský, matematicky zneškodníte vlkodlaka, dozvíte se, která královna dostala k 27. narozeninám 480 darů, pomohou vám jednorožci, loupežníci, pravidla silničního provozu, přísloví, římská čísla, naučíte se pár zajímavých slov v mnoha světových jazycích, zjistíte, jaká je rychlost zvuku při teplotě 20°C, jak dlouhý je ocásek krtka, nebo jaké číslo volat, pokud se ocitnete v nouzi v New Yorku. Musím upřímně ocenit práci autorky, protože nashromáždit 398 stran takových špeků,vtípků, hříček a nápadů musel být skutečně heroický úkol.
Příběh doplňují senzační ilustrace, kterých se ujal Přemek Ponáhlý. Přesně takhle si představuji perfektní obrazový doprovod knih pro děti. Jsou originální, mají uměleckou hodnotu, dávají prostor dětskému zkoumání a fantazii, podtrhují děj a vtahují do dobrodružství. Tady navíc s nádechem futurismu a surrealismu. Hned bych si některé z nich pověsila na zeď.
Shrnuto a podtrženo úžasný počin české autorky s pseudonymem Petula Bendula, s níž si můžete přečíst níže i rozhovor. Na díle je znát její přesah do knižního řemesla i pedagogiky. Když se mi v dnešní době rychlé a mnohdy ne příliš kvalitní a promyšlené produkce dostane do ruky podobná perla, mám prostě lidskou, učitelkou i rodičovskou radost. Všem tuto zábavu na prázdniny doporučuji. Úplně vidím ty nadšené děti v autech, vlacích, parcích, zahradách a na táborech, jak společně prožívají dobrodružství nad knihou. Není to krásná představa?
Hodnocení vysoké: 95%
Recenzentka a redaktorka Ludmila Bakonyi Selingerová, alias Pohádková Lída je pedagog, maminka a autorka knih pro děti.
Anotace:
Třináctiletý Vítek přijíždí k babičce na prázdniny do Malých Žernosek a dozvídá se tu o záhadném zmizení svého praprapradědečka. Rád by o něm a o jeho badatelské práci zjistil více, a tak se pouští do pátrání, které se rychle zvrtne v největší dobrodružství jeho života.
Může při něm získat něco naprosto úžasného, ale může také skončit v Hnisově obývaném gigantickými pavouky, může být lapen hladovým kostižroutem anebo může skončit v pasti zlotřilého muzejníka Emanuela Krta. Může ho potkat ještě spousta dalších věcí, ale co všechno zažije a zda nakonec získá důkaz o praprapradědečkově převratném objevu, bude jen na tobě.
Web: PETULA BENDULA | Vítek, křupadlo a kostižrout
ISBN: 978-80-909164
Autor: Petula Bendula
Název: Vítek, křupadlo a kostižrout
Podtitul: Gamebook pro mazané děti a hravé rodiče
Ilustrace: Přemysl Ponáhlý
Počet stran: 400
Formát: 157 235 mm
Vazba: Měkká, šitá
Váha: 0,75 g
Datum vydání: 6. 6. 2024
5 otázek pro autorku této knihy, Lucii Němcovou
1) Jaké máš zkušenosti z branže?
Kdysi dávno jsem spoluzakládala nakladatelství PLOT, a protože jsem vystudovala SPŠ grafickou v Hellichovce, řadu let jsem se také živila sazbou knížek, takže nějakou představu o tom, co mě s vydáním knížky čeká, jsem měla.
2) Jak nápad na knihu a hru vznikal?
Moji kluci mívali gamebooky moc rádi a společné čtení/hraní pro nás byl vždycky skvělý společný čas, jenže tady vycházely stále jen překladové tituly, všechno pouze fantasy, literárně často slabší a o postupu děje obvykle rozhodovala náhoda v podobě házení kostkou. Draci, boje, meče a elixíry mě už nebavily a říkala jsem si, že to musí jít i jinak, pro mě „zábavněji“. Napsat gamebook jsem zkusila třikrát, než jsem přišla na funkční metodu, a potom už to byla jen radost. Herním prvek – házení kostkou – jsem nahradila hádankami a šiframi, kterých je v knížce přes 300. Víc jsem se snažila pohrát si s volbami, aby to nebylo stále jen to, zda má jít hrdina vlevo nebo vpravo, a tak na čtenáře čeká více možností.
3) Proč ses rozhodla jít samonákladem?
Hlavním důvodem byla touha udělat knížku celou po svém, od výběru ilustrátora až po grafickou úpravu. A druhým pak finanční stránka věci – jako autorka bych za tu tříletou práci dostala něco na úrovni kapesného. Když se knížce bude dařit, může se mi alespoň něco zaplatit coby nakladatelce.
4) Co tě na té cestě překvapilo?
Asi nejvíc to, jaké podmínky panují na českém knižním trhu stran distribuce. Připadají mi vůči malým nakladatelům tak nefér a pokřivené, že jsem se rozhodla knížku do běžné distribuce nedat a spolupracuji pouze s vybranými obchody.
5) Co ti udělalo největší radost?
Největší radost mi dělá zpětná vazba, která začíná chodit od prvních čtenářů. Třeba včera to bylo: „Stelča otevřela knížku a už v ní leží dvě hodiny“ nebo „Kvido čte a čte a není s ním řeč“. A velkou radost mám z toho, že knížka baví i dospělé. Minulý týden mi někdo napsal, že se u toho smál nahlas a v nějaké diskuzi na FB jsem zachytila, že takovýhle gamebook je jako „malý zázrak“. To je mnohem víc, než jsem si mohla přát a naplňuje mě to štěstím.
Foto: archiv Lucie Němcové
< Předchozí | Další > |
---|