Zvrácený a tragický osud průmyslnické rodiny v nacistickém Německu

Tisk

soumrak bohu perexDivadlo J. K. Tyla v Plzni ztvárnilo ve svém zpracování dramatu Soumrak bohů příběh bohaté německé průmyslnické rodiny Essenbeckových, která v předválečném období kvůli obchodováním s nacisty postupně sklouzává do čím dál většího morálního úpadku. Volnou předlohou pro toto původně filmové dílo byl osud rodiny Kruppových z německého Essenu.

 

Po smrti patriarchy rodiny Joachima von Essenbecka se začíná odehrávat mocenská hra o vedení rodinných podniků mezi jeho ovdovělou snachou Sofií, Sofiiným přítelem Friedrichem, jejím synem Martinem, Joachimovým synem Konstantinem, důstojníkem SA, a vzdáleným příbuzným a vůdcem SS Aschenbachem. Postupně nám příběh ukazuje, jakým způsobem dokáže moc odhalit lidskou zkaženost a dovést lidi až k hrozným činům. Tragické dílo je umocněno velmi dramatickou a drásavě úzkostnou hudbou živého smyčcového kvarteta.

soumrak bohu 2

Za tímto dílem, odkazujícím svým názvem na Wagnerovu operu, stojí tři italští autoři – Luchino Visconti, Enrico Medioli a Nicola Badalucco. Pro plzeňské divadlo jej připravili režisérka Natálie Deáková se dramaturgyně Marie Špalová, v hlavních rolích můžeme vidět například Martina Stránského, Pavla Pavlovského nebo Vladimíra Pokorného.

soumrak bohu 1

Minimalistickou scénu výborně dokresluje divadelní pára, kouř z cigaret a potemnělé osvětlení, které diváka přenesou do nacistické doby plné uhlazených vlasů, vojenského tónu všech správných německých mužů a černých rukaviček a krátkých šatů německých dam. V této atmosféře pak vystoupí v jasném kontrastu například Martinův drag-dance nebo scény, ve kterých se dopouští zvrhlostí na své vlastní matce. Tyto části děje mohou na konzervativnějšího diváka působit poněkud odpudivě a snad až příliš vyhroceně, ale jsou dnes již součástí moderního divadla a navíc jasně definují téma celé hry – zvrácenost, ke které vede opilost mocí.

Zdroj foto: https://www.djkt.eu/soumrak-bohu 


 

Zobrazit další články autora >>>