Filmů zasazených do vesmírného prostoru vznikla dlouhá řada, avšak Gravitace (2013) patří mezi ty, řekněme, pojednané s téměř dokumentaristickou věrohodností. Vyznačuje se bezmála reportážní věcností. Dokonce ji můžeme považovat za takřka "domáckou", protože se odehrává výhradně na oběžné dráze kolem Země, ve výši pouhých šesti set kilometrů nad ní.

 

Režisér Alfonso Cuarón nehledá fantaskní atrakce, vystačí si s reálně existující technikou coby divácky přitažlivým prvkem. Všímá si všedního života i práce kosmonautů, kteří se znenadání ocitnou ve smrtelném ohrožení - hrozba přitom nepochází ani od slunce nebo blížícího se asteroidu, ani od zákeřných mimozemšťanů: stačí zpackaný odstřel jednoho vysloužilého satelitu, aby řítící se úlomky zavinily pohromu v širokém vesmírném okolí.

Rutinní pobyt ve volném prostoru a zapojování nových součástek do řídících panelů zprvu připomíná idylu, jíž se účastní na jedné straně jednak nadějná inženýrka Ryan (Sandra Bullock) na svém prvním kosmickém výletu, jednak ostřílený velitel výpravy Matt (George Clooney), na druhé straně pak pozemské řídící středisko, shovívavě přijímající zábavné Mattovy rozprávěnky. Jenže roj trosek ze zničeného satelitu nejenže přeruší spojení se Zemí, takže kosmonauti pak marně žadoní o pomoc, ale hlavně zdevastuje jejich loď - celá posádka s výjimkou obou ústředních hrdinů zahyne a oni sami zoufale zápolí o přežití.

Gravitace se nekochá poezií beztížného pohybu (jako Kubrick ve Vesmírné odyseji), naopak jej pojímá jako něco zcela nepříjemného, pokud se vymkne zpod kontroly. Třeba samočinná, stěží nějak ovlivnitelná rotace lidského těla unášeného do vesmírných hlubin sotva patří mezi slastné zážitky, zvláště pokud rychle ubývají zásoby kyslíku. Pro Ryan, zneklidněnou i vzpomínkou na rozporné výsledky výcviku na trenažéru, je to navíc první výprava - a hned musí napnout všechny síly, aby přežila. Zdánlivě samolibý, rádoby okouzlující a výřečný Matt ji zachrání hned dvakrát: poprvé ji zachytí, když bezvládně poletuje prostorem, podruhé napomůže, aby se včas, dříve než omdlí, dostala do blízkého ruského satelitu, ovšem sám se od ní odpojí, aby ji nezdržoval...

Určitě upoutá vizuálně strohá podoba příběhu, načrtávající nejen majestátní pozadí tvořené modravou planetou, ale také osamělost a snadno se dostavivší bezmoc pobytu navzdory její tak těsné blízkosti. Režisér většinou pozoruje své hrdiny v nehostinném prostoru, někdy ve velkém detailu zachycujíce výraz tvář skryté za průzorem skafandru, dívá se na skelety opuštěných kosmických plavidel, případně nahlíží do jejich vnitřků, kudy lze v beztížném stavu doslova proplouvat, avšak občas se pokouší nahlížet očima přímého účastníka, zde především Ryan. Přesto ohromující vjem, daný jak trikovou dokonalostí (evokace beztížného stavu je obdivuhodná), tak velkým plátnem IMAX, narušují početná žánrová i vypravěčská klišé.

Nezodpovědný odstřel satelitu (nejspíš špionážního, zazní škodolibá poznámka) provedou samozřejmě Rusové, aniž zvážili tragické důsledky. Také blízké opuštěné lodi, v nichž Ryan nachází dočasný azyl, jednak ruské, jednak čínské, se vyznačují, pravda spíše jen v náznaku, jakoby méně vyspělou technikou a sníženou spolehlivostí, vnitřky jsou neútulné a plné poletujících odpadků, selhávají řídící systémy. Zejména přibližování a vnikání do těchto satelitů (v nichž je pokaždé spásný dýchatelný vzduch!) vytváří hlavní zdroje napětí, kdy co chvíli hrozí, že záchytné pokusy selžou. Nemluvě o rozžhaveném průletu zemskou atmosférou...

Také povahopisy a vztahy podléhají sladkobolným stereotypům a stěží přiblíží psychiku tvrdě vytrénovaných lidí. Uhlídáme, že Ryan se dosud plně nevyrovnala se ztrátou svého dítěte (jak se ukáže při náhodně nalezeném spojení s jakýmsi asijským radioamatérem, který neumí anglicky), že z Matta se vyklube veskrze ušlechtilá, sebeobětující se bytost, zavrhnoucí vlastní záchranu. Zvláště pak zpola přeludová sekvence, kdy se prodere do kabiny, aby již rezignující Ryan povzbudil k většímu odhodlání, balancuje na hranici nechtěné sebeparodie. Ale totéž lze tvrdit také o úspěšném přistání na vodní hladině, samozřejmě někde v Americe...

Gravitace se sice tváří jako ambiciózní výpověď o jedné exklusivní profesi, kameraman Emmanuel Lubezki, jenž místy napodobuje reportážní styl, předvádí zvolené prostředí jako zcela všední a hlavně používané, ba opotřebené, avšak melodramatické podloží a zcela konvenční syžetové rozvržení, které ani tvarově nijak nevybočuje z mezí úhledně zabaleného spotřebního produktu, tuto snahu nabourávají. Škoda.

Gravitace / Gravity
USA 2013, 90 minut
Režie: Alfonso Cuarón
Scénář: Alfonso Cuarón, Jonás Cuarón
Kamera: Emmanuel Lubezki
Hudba: Steven Price
Hrají: Sandra Bullock (Ryan Stone), George Clooney (Matt Kowalski)

Hodnocení: 60%

Premiéra 3.10.2013, distributor Warner Bros, CZ

Foto: distributor, www.hollywoodreporter.com

< Předchozí		Další >