Dějiny v troskách - když se ničí odkaz minulosti

Dějiny v troskách - když se ničí odkaz minulosti

Tisk

dejiny v troskach perexBlízký východ, potažmo Afrika (přesněji řečeno všude, kde státním náboženstvím je islám) se vyznačuje nesnášelivostí vůči jinověrcům. Stačí ale, aby se muslimové cítili být uraženi jejich počínáním – a pak následují často krvavé represe, aniž by Evropa výrazněji protestovala proti takovému počínání. Už před několika lety takové případy podrobně rozebírala kniha Nevěřící, odejděte!

Recenze ZDE - Nevěřící, odejděte! (nebo vás zabijeme)

Nyní vyšly DĚJINY V TROSKÁCH, které pomíjejí vražedné útoky, všímají si „toliko“ ničení hmotných statků, které se příčí náboženskému smýšlení ničitelů. Autorka Lenka Hrabalová, která je sepsala, přitom vychází – jak je u nás v posledních letech obvyklé – ze své dizertační práce, kterou předloni obhájila na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (a tam rovněž vyšlo nynější knižní vydání).

dejiny v troskach 3

Lenka Hrabalová

Ničení „nepřátelských“ památek
Nejprve si klade otázku, z jakých důvodů k ničení vlastně dochází. Rozlišuje dva základní okruhy důvodů – jednak příčiny náboženské, jednak světské. Mezi náboženské motivace, podepřené islámským právem, náleží zejména pohoršení, že ničené předměty (nejčastěji stavby či sochy) porušují závazné normy – třeba zpodobněním lidských postav, které je zapovězeno. Světské důvody mohou vycházet z politických bojů, ideologických příkazů; „nevhodné“ předměty také bývají kradeny s vidinou jejich výnosného prodeje na černém trhu apod. Ohroženy jsou tak muzejní sbírky, knihovny pod. Také vítězové ve válečných konfliktech si osobovali právo kořistit v poražené zemi, což se týká i někdejších koloniálních mocností v Evropě. Hrabalová se přitom nezbývá jen mechanismy ničení, obhlíží i rekonstrukci a ochranu ohrožených objektů.

dejiny v troskach 1

Poté se věnuje jednotlivým zemím (Sýrie, Irák, Mali, Jemen, Saúdská Arábie) a přibližuje tamní poměry, dotýká se mimo jiné i role Islámské státu a jeho ničitelských aktivit. Trochu tak vytváří falešný dojem, jako kdyby byl hlavním podněcovatelem zkázy byl právě on, a nikoli odvěký fanatismus, vzývající jedinou správnou víru i v rámci různých směrů v samotném islámu. Také se přihodilo, že stavby, které UNESCO vyhlásilo kulturním dědictvím, byly právě kvůli tomu ničeny – jako doklad vzpoury proti západnímu vlivu.

Dílo je to pečlivé, ale školometné
Dějiny v troskách jsou dílem, které pečlivě dokládají jednotlivé popisované případy, obsahuje bezpočet odkazů, z nich autorka čerpala a na které se odvolává. Události tak řadí do jakýchsi posloupných řad, které zohledňují hlavně nejnovější historii, jejich výklad opírá o převzatá tvrzení jiných, zpravidla zahraničních odborníků. Trochu ji tudíž zazlívám, že v „objektivním líčení“ dějů víceméně vynechává svůj osobní postoj, své vlastní náhledy. Její přístup je suchopárný, výrazně deskriptivní, jako kdyby naprosto nezúčastněně zaznamenávala jednotlivé události. Jednoznačně tak prozrazuje školní původ své práce, kterou měla dokázat, že dokáže čerpat z velkého množství pramenů a poznatky poskládat do uceleného pojednání.

dejiny v troskach 2

Knihu doprovází skromná obrazová složka (většinou tvořená celostránkovými fotografiemi předsazenými každé kapitole), která dokládá ničení, nalezneme rovněž potřebný slovníček používaných odborných pojmů (např. džihád, fatwa, salafismus, súfismus…) a také víc než padesátistránkový soupis prostudované literatury. Zbývá doplnit, že Lenka Hrabalová (narozena roku 1988) vystudovala arabštinu a perštinu, pobývala v oblastech, o nichž píše, avšak zdá se, že namísto vědecké kariéry upřednostnila praxi – věnuje se tlumočení a překládání, pořádá veřejné přednášky, pracuje jako průvodkyně cestovatelských výprav.

Ničení je staré jak sama lidská civilizace
V dějinném kontextu je třeba podotknout, že obrazoborectví, jak se také někdy říká ničení „nepřátelských“ památek, zdaleka není doménou islámských zemí – vyskytovalo se i v evropských dějinách. Stačí si připomenout, jak ve starověkém Římu bořili bojovní křesťané pohanské svatostánky, případně posvátná místa porobených národů, když se křesťanství šířilo ohněm a mečem po celé Evropě, případně když různé věroučné křesťanské směry bojovaly proti sobě (jako třeba za husitských bojů u nás nebo během náboženských válek ve Francii v 16. a 17. století).

Ničení památek spojených s předchozím mocenským zřízením bylo rovněž rozšířené, stačí upozornit na rozpad Rakouska-Uherska a brzké stržení mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Ale také při pouhých politických turbulencích, když donedávna uctívaný státník upadl v nemilost, se ničily připomínky minulého období, stačí uvést odstřelení olbřímího Stalinova pomníku v Praze pouhých několik let po jeho dokončení.

dejiny v troskach

Lenka Hrabalová: Dějiny v troskách
Vydala Univerzita Palackého, Olomouc 2022, 422 strany
Dějiny v troskách (vydavatelstviupol.cz)

Hodnocení: 70 %

Zdroj foto: www.vydavatelstviupol.cz 


 
Banner

Přihlášení



Vzpoura oceánů ohrožuje lidstvo

Tento fascinující ekothriller, v němž autor zobrazuje vzpouru přírody proti lidstvu jako hororový scénář, nad nímž se tají dech, se stal světovým bestsellerem. Jeho druhé vydání přináší na knižní trh nakladatelství Laser ze společnosti Euromedia Group. První díl už leží na pultech knihkupectví, díl druhý je aktuálně v předprodeji a můžeme se na něj těšit již v únoru 2023.


Laser

Zjistěte, jak přežít ve městě i v přírodě

Kurz přežití je název knihy od Amara Ibrahima, který se dlouhodobě věnuje přežití – pořádá kurzy i o něm přednáší. Tento titul by si měl přečíst každý.


BizBooks
Banner

Rozhovor

Miloš Dvořák: Péče o hroby předků vypovídá o kultuře národa

Milos Dvorak perexJsou lidé, kteří po hřbitovech chodí velmi rádi. Milují tu tichou atmosféru. Mezi ně určitě patří divadelník a fotograf Miloš Dvořák, který je také autorem knihy „Malý průvodce po hrobech velkých...

Hledat

Je libo dystopii?

Kdo sleduje knižní svět, nemohl minout knihu Znamenitá mrtvola od argentinské spisovatelky Agustiny Bazterricy. Jaká je?


Fobos

Čtěte také...

Historie vzniku kalendáře

historie kalendareNa otázku kolikátého je dnes, je jednoduchá odpověď, stačí mít po ruce kalendář, diář či mobil apod. Už od základní školy si pamatujeme, že rok má 365 dní a že jsou i smolaři, kteří se narodili 29. února a tak mají naro...

Z archivu...


Literatura

Křížem krážem po Miláně s šik průvodcem

Sik po milansku 200Čas dovolených je v plném proudu a lákavé brožury cestovních kanceláří svádějí nejednoho dobrodruha ke koupi zájezdu snů. Avšak fotografie křičící všemi barvami nedokáží nadšeným cestovatelům podat ucelenější obrázek o dané destina...

Divadlo

Cirkus Cirkör, Cahin Caha a Cirk La Putyka připravují pro Letní Letnou společný projekt Lacrimae

Unikátní představení, které se jindy a jinde nebude již opakovat, připravují pouze pro letošní Letní Letnou tři přední evropské soubory z oblasti nového cirkusu – Cahin Caha z Francie, Cirkus Cirkör ze Švédska a <...

Film

Parazité ve společnosti dnes a kdysi

Parazit perexNa letošním canneském festivalu zvítězil jihokorejský film PARAZIT, který se již v českých kinech promítá, ačkoli oficiální premiéru má stanovenu až na počátek října. Natočil jej Joon-ho Bong (jiný přepis Džun-ho Pon), jenž vynalézavě zužitk...