Co vše v průběhu tisíciletí souviselo s putováním po Hedvábné cestě z Číny až do Evropy

Co vše v průběhu tisíciletí souviselo s putováním po Hedvábné cestě z Číny až do Evropy

Tisk

Hedvabna stezka perexPo celá tisíciletí kvetl obchod mezi Evropou a Čínou (a zdaleka se nejednalo jen o pověstné hedvábí) a několikeré trasy, vedené jak po nehostinné souši, tak po moři, dosahovaly k osmi tisícům kilometrů, ale mohly být o mnoho delší. Ono putování, jehož název HEDVÁBNÁ CESTA je teprve nedávným pojmenováním, se mohlo dít i obousměrně, probíhalo jakoby štafetovitě, protože přepravu zpravidla zajišťovaly pokaždé ty národy, které dané území ovládaly. Od zahájení „provozu“ nás dělí více než dva tisíce let a hlavní dopravní tepnou zůstává Hedvábná cesta až do 16. století.

 

Zasvěceného průhledu do nejrůznějších aspektů, které s tímto mezinárodním obchodem souvisejí, přináší čerstvě vydaná kniha Putování po Hedvábné cestě, které napsal uznávaný znalec dané problematiky, sinolog Vladimír Liščák. Jeho obšírné pojednání, ještě doplněné a rozšířené, vychází podruhé a čtenáři nezbývá než obdivovat pečlivost, s jakou jsou shrnuty jednotlivé údaje, ale také vícejazyčné opracování názvů a jmen (včetně záznamu v čínských znacích), zvláště když čerpá ze starobylých pramenů. Nakladatelství Academia se může pochlubit další působivě vyvedenou publikací.

Tajemný východ přitahuje
S tematikou Hedvábné cesty se čtenář mohl setkat již dříve i skrze televizní vysílání: vznikly početné dokumenty i hrané filmy, např. loni Česká televize vysílala trojdílný seriál Hedvábnou cestou vstříc světu. Dlužno ovšem doplnit, že filmové či televizní projekty připomíná i samotný autor, třebaže jím uváděné tituly je obtížné dohledat. Také připomene, že leckteří slavní cestovatelé (Marco Polo, Odorik z Pordenone), kteří po sobě zanechali popisy svých cest, využili právě tras Hedvábné cesty.

Liščák popisovaný spis rozdělil do celkem jedenácti „zastavení“ – zkoumá, co předcházelo, a naznačuje, že zprvu se mohlo jednat o transport cenných hornin, lazuritu a nefritu. Karavany, vedle koní tvořené hlavně velbloudy, byly zpravidla početné (i kvůli bezpečnosti). Některé výpravy zahrnovaly i tisíce lidí. Autor rozlišuje důvody jednotlivých výprav – od výzkumných a poznávacích přes obchodní až po válečné. Již ve starověku cestovala nejen poselstva z Evropy (z Říma, Byzance…) i arabských lokalit do Číny nebo k Mongolům, ale také průzkumné – i lodní – cesty směřovaly z Číny k Africe a do Evropy. Dochovaly se zprávy, jak Číňané vnímali západní světy a rovněž jak Evropané popisovali své dojmy z exotických východních končin. Evropský, případně arabský pohled je samozřejmě dostupnější a známější, mnohé cestopisy vyšly i česky.

Kudy vedla sáhodlouhá obchodní trasa
Autor podrobně popisuje, jaké národy se vyskytovaly podél Hedvábné cesty, ať již to bylo ve starověku, ve středověku nebo kudy by procházel poutník, kdyby se chtěl dnes vypravit na cestu – minul by rozličná mongolská etnika, Tibeťané, turkické národy (zejména obyvatelé bývalých asijských republik Sovětského svazu – Kazaši, Uzbekové atd.) a samozřejmě indoevropská populace, mezi nimiž vévodí Rusové. V Číně samotné byla rozvinutá silniční síť, důležitou byla tzv. Císařská cesta. Po jejích jednotlivých zastávkách se také můžeme vypravit – pradávné město Si-an bylo výchozím (případně koncovým) bodem putování. Liščák píše, že v určitých dobách to bylo největší, nejbohatší a nejkosmopolitnější město na světě.

Hedvabna stezka mapa

Dovíme se rovněž, že Hedvábná stezka postupně upadla v zapomnění a byla teprve v průběhu předminulého století znovu objevována, poznání obohatily i početné archeologické nálezy, které se průběžně vynořovaly během vykopávek dávno zavátých lokalit, kde se karavany dočasně zastavovaly, aby si oddechly a získaly vodu, potraviny i píci pro zvířata. Na objevování zasutého světa se podíleli badatelé z Ruska, Švédska, Německa, Francie, Anglie i odjinud, Ferdinand Stoliczka (Stolička) pocházel z Moravy, ale působil ve Vídni.

Všední podoba Hedvábné cesty
Jedno důležité zastavení se týká hedvábí a obecně hedvábnictví. Liščák podrobně popisuje přísně střežené tajemství, které se týkalo bource morušového. Ze zámotků jeho housenek se získávalo úžasně jemné vlákno, z něhož se tkaly ceněné, lehoučké látky. Nakládání s chovem bourců i se zámotky bylo složité, propracované zásady byly vtěleny do četných odborných příruček. Hedvábnictví dokonce získalo i svá božstva.

Hedvabna stezka mapa2

Pisatel se zabývá i tím, co všechno na Hedvábné cestě přepravovalo, obhlíží také mince, ať již pocházejí z Číny nebo Evropy. Mezi Východem a Západem se jen neobchodovalo, také se přenášely myšlenkové koncepty, najmě náboženské. Obousměrně putovali rovněž misionáři a zvěstovatelé posvátných věrouk, ať již šířili křesťanství, islám nebo buddhismus.

Hedvábná cesta dodnes obohacuje
Několik stránek pojednává také o tuzemském kontextu – leckteré zboží končilo i na Velké Moravě či v přemyslovských Čechách. Již zmíněný Odorik, který zanechal podrobná svědectví o svém putování, mohl podle některých výkladů pocházet z Čech, bývá však považován i za Itala, Rakušana nebo Slovince; ví se pouze, že jeho otec patřil mezi nájemné vojáky českého krále Přemysla Otakara II, kteří sídlili právě v Pordenone. (Musím dodat, že Odorikovu původu i putování zasvětil Liščák předešlou knihu Bratr Odorik a jeho zpráva o východních krajích světa. Český překlad Odorikova cestopisu se prozatím připravuje v nakladatelství Argo.) Zajímavostí rovněž je, že pověstný Albrecht z Valdštejna hodlal rozšířit i u nás výrobu hedvábí, avšak po jeho zavraždění takové snahy zanikly. Hedvábnictví znovu ožilo – opět dočasně – až za vlády Marie Terezie a Josefa II.

Kniha, jakkoli ji vnímám jako do značné míry popisnou, výčtovou a někdy zahlcenou nadbytečnými odbočkami, je vybavena obsáhlou obrazovou přílohou, oceníme barevné fotografie současných reálií, reprodukce dávných literárních i obrazových, mincí nebo map. Obdivuhodný je počet příloh a rejstříků – zabírá téměř třetinu rozsahu celé knihy. Tak se tu dočteme základní údaje o jednotlivých obdobích v dějinách Číny, připojen je seznam uznaných čínských národů a národností – nejpočetnější jsou Chanové (přes 90 %). Následuje výčet autonomních oblastí, provincií i přímo spravovaných měst. Poté následuje seznam použitých pramenů a literatury, dále se můžeme začíst do jmenného i věcného rejstříku, připojen je rovněž rejstřík zeměpisných názvů a historických období. Ke všem položkám jsou připojeny i původní (čínské, řecké, latinské…) verze, které ovšem nalezneme rozeseté po celé knize, když autor upřesňuje přesný název materiálů, na které odkazuje. A velice si vážím přepisu odlišných písem – najmě čínských znaků - také do češtiny, neboť jedině tak se nejlépe přiblíží původní výslovnost. Opravdu by mě nenapadlo, že slovo v mezinárodní transkripci vyvedené jako „xian“ se prý čte jako „sien“, jak hned v úvodu upozorňuje sám Liščák.

Hedvabna stezka

Vladimír Liščák: Putování po Hedvábné cestě. Cesta staletími mezi Čínou a Evropou
Vydala Academia, Praha 2023. 467 stran
Foto: kniha
Hodnocení: 90 %
Putování po Hedvábné cestě. Cesta staletími mezi Čínou a Evropou – Academia


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Hudba je pro mě naprosto přirozenou součástí každodenního života

Marie Kocian Matlova200Odmala se věnovala současně hře na klavír a housle, nakonec se díky tatínkovi soustředila na hru na housle, kterou studovala na několika prestižních hudebních školách. Od sezóny 2015/16 působí houslistka Marie Kocián Mátl...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Výstavy ke stému výročí první světové války

valka konopiste perexV letošním roce si připomínáme 100 let od vypuknutí první světové války. Tento konflikt měl klíčový význam pro naše země, protože na jeho konci se zrodilo samostatné Československo. Při příležitosti tak významného jubilea se ke...

Z archivu...


Literatura

Láska a moudrost v Alšových pohádkách

alsovy pohadky perexAlšovy pohádky - to je titul, který jsem brala do ruky s velkou úctou a zvláštním rozechvěním. Nejen proto, že ke knihám JaSného nakladatelství chovám nepokrytou náklonnost, ale také proto, že je doplněna o ilustr...

Divadlo

Tři mušketýři ve Zlíně: klasika v komediálním hávu

MDZ Tri-musketyri200Poslední premiérou v rámci sezóny 2023/2024 Městského divadla Zlín bude světová klasika z pera Alexandera Dumase Tři mušketýři v nové komediální adaptaci současného amerického dramatika Kena Ludwiga, jehož titul Baskerville: Záhada...

Film

Čas oponou trhnul, a nejen oponou, ale nic se neděje

tv pohadky200Sledování premiérových pohádek v televizi se věnuji o vánočním čase už nějakou dobu, ale málokdy jsem nadšený. Ne všechno zachrání krásné přírodní slovenské scenérie nebo tajemství a kouzlo starých hradů či zámků. Letos jsem se nedočkal ani...