Jaké bylo postavení romského obyvatelstva (nejen) v bývalém Československu?
Banner

Jaké bylo postavení romského obyvatelstva (nejen) v bývalém Československu?

Tisk

Prava RomuNijak nepomohlo, že obyvatelstvo, kdysi označované za cikánské, se nyní pojmenovává jako romské. S původním nazváním tohoto etnika, v dávnější minulosti pronásledovaného jako škodná zvěř, se pojí významy převážně záporné, jakkoli diktované nutností přelstít protivníky: cigánit = lhát; žít jako cikán = chovat se asociálně a bez mravních zásad, toulat se. Problematické soužití s touto komunitou (tedy hlavně s její částí, která si počíná bezuzdně a konfrontačně) stvrzuje uvedené stereotypy i dnes.


Postavením Romů v české, potažmo evropské společnosti se zabývala řada knížek, nejnověji toto téma obohacuje překlad původně anglické publikace PRÁVA ROMŮ. Britská historička Celia Donertová, nyní působící na Cambridgeské univerzitě, se soustředí převážně na poválečné Československo, eventuálně Česko a Slovensko, ale příležitostně upře pohled i za hranice zmíněného regionu. Na chronologicky pojednaném spisu oceníme nejen podrobný průzkum domácích archivních pramenů, ale také připomenutí dalších písemných dokumentů, studií a knih včetně zahraničních. Autorka se snaží zachytit jednak rozhodnutí panujícího politického režimu (nejen komunistického), ať již se jednalo o postoje kriminalizující nebo paternalistické, jednak si všímá stanovisek lidí, jichž se tato opatření týkala.

Dohled nad lidmi s odlišným způsobem života

Donertová připomíná kořeny, z nichž vyrůstalo novodobé nakládání s původně stěhovavým etnikem. Státní správu vždy zneklidňoval výskyt kočujících lidí se svébytným chováním i systémem hodnot, takže se snažila nějakým způsobem je podchytit, registrovat jejich množství, usměrňovat jejich pohyb. Z roku 1927 pochází zákon o potulných cikánech, který k nim přiřazoval i jiné tuláky práce se štítící, kteří po cikánsku žijí, jak zní dobové vyjádření.

Za nacistické nadvlády pak potírání „cikánského zlořádu“ vedlo - a to v celoevropském měřítku - k pokusu fyzicky jej vyhladit. Přestože většina české romské populace, do jisté míry socializovaná, válku nepřežila, averze vůči „cigánům“ zdá se ještě vzrostla vinou masivního přestěhovávání Romů ze Slovenska, kteří se nacházeli na ještě nižší civilizační úrovni, do průmyslových center nebo vysídleného pohraničí.

Cikánští budovatelé socialismu

Po nástupu komunistů k moci se tito lidé paradoxně proměnili v ideální občany stalinistické vize budoucnosti, neboť ve jménu práce a třídní uvědomělosti měli být osvobozeni z dosavadního útlaku a podceňování, aby se stali rovnoprávnými, dělnými členy nově budované společnosti. Tehdy vyrůstají první romští aktivisté coby vzorové osobnosti (např. Elena Lacková, Tomáš Holomek, kteří jako jedni z prvních dosáhli vysokoškolského vzdělání).

Prava Romu2

 Film Můj přítel Fabián ukazuje převýchovu prací

Prosazují se představy o asimilování Romů do většinové společnosti zejména prostřednictvím školy – např. Miroslav Dědič zakládá internátní školu pro cikánské děti, zpravidla dlouhodobě oddělené - aby nebyly ovlivňovány - od svých „dosud neuvědomělých“ rodičů (dodávám, že tomuto pedagogickému experimentu se kriticky věnoval televizní dokument Zatajené dopisy, 2015, a inspiraci poskytl hranému snímku Kdo se bojí, utíká, 1986). A také vznikají celovečerní filmy o převýchově prací: Donertová podrobně obhlíží Weissova Mého přítele Fabiána (1953), tvrdě poznamenaného tehdejšími dogmaty, ale další zajímavé výpovědi již pomíjí (připomenu aspoň hravou omývací linii v Menzelových Skřiváncích na niti, 1969, a postižení proticikánské podezíravosti v Kleinovu Radikálním řezu, 1983). Stejná slova platí pro televizní tvorbu – nikdo již dnes netuší, že význačná romistka Milena Hübschmannová – ovšem pod příjmením převzatým od svého manžela - napsala scénář k Valáškově inscenaci Kluk (1964). A samozřejmě vznikla řada dokumentů (Oni a my, 1968).

Cikáni se měli rozplynout v socialistické společnosti

Vřazení cikánského obyvatelstva do společnosti měl napomoci i zákaz kočování – do budoucna bylo vyžadováno trvalé bydliště. Svévolně prováděná sterilizace žen měla omezit porodnost. A nelibě přijímal komunistický režim i emancipační snahy: doufal třeba, že romský jazyk postupně zanikne. Jenže postupná liberalizace vrcholící na sklonku 60. let naopak vedla k založení vlastního Svazu Cikánů-Romů. Autorka dokonce zpochybňuje, že by v době normalizace hájili lidská práva jen političtí disidenti, domnívá, že o totéž usilovali i romští aktivisté, aniž by ovšem napadali vládnoucí systém.

Prava Romu3

Experimentální škola pro cikánské děti vedená Miroslavem Dědičem

Odtud pramení i tvrzení obsažená v posledních kapitolách, že právě komunistické režimy poskytly Romům jakožto občanům rovná práva a ekonomické příležitosti, jakkoli v realitě obtížně průchodné. Avšak přechod k liberální společnosti po rozpadu sovětského bloku byl z jejich perspektivy plný rozporů: vedl ke zhroucení všeobecných záruk minimální životní úrovně. Skokově narostla míra nezaměstnanosti.

Proč Romové vadí?

Celia Donertová už bohužel nezkoumá příčiny odmítavého postoje většinové společnosti, nezabývá se mentalitou a odlišnými hodnotovými preferencemi romské populace, které v posledních desetiletích vedou k omezené uplatnitelnosti na trhu práce, přehlíží kořeny konfliktů. Marně bychom hledali odpověď na otázku, v čem tkví příčina stavu, že v dotyčném společenství převažují vzděláním i pracovními návyky sotva dotčení jedinci, kteří jsou tudíž stěží zaměstnatelní, zato vychytrale parazitují na sociálních dávkách.

Ostatně: romští aktivisté odmítají pojmenování „cikáni“ jako urážlivé, ačkoli se nejen v češtině, ale obecně v evropských jazycích vyskytuje odedávna a je hluboce zakořeněné. Je to obdobná situace, jako kdyby Němci, Rakušané, Finové či Řekové protestovali proti tuzemskému pojmenování jako projevu zlomyslné svévole, neboť přece oni sami sebe nazývají naprosto odlišně.

Prava Romu1

Celia Donertová: Práva Romů. Boj za občanství v poválečném Československu
Přeložila Petra Lupták Burzová
Úvodní slovo napsala Jana Horváthová
Vydalo nakladatelství Academia, Praha 2024. 495 stran

Hodnocení: 60 %

www.academia.cz/knihy?id=3253
Foto: kniha, https://www.artbook.cz/products/muj-pritel-fabian-1955


 

Přihlášení



Anketa

Který kulturní trend vás v poslední době nejvíce zaujal?
 

Vincent a Sien. Příběh lásky slavného malíře a prostitutky

Kdo by neznal slavného malíře Vincenta van Gogha! Kromě svých slavných obrazů vešel ve známost také tím, že si uřízl ucho a rovněž i jeho smrt je opředena tajemstvím. Jeho osobní život nebyl nijak šťastný a tento geniální umělec byl, jak už to tak bývá, tak trochu podivín. Na ženy moc štěstí neměl, a tak se zamiloval do nešťastné prostitutky Sien Hoornik, která to taky rozhodně neměla jednoduché.

Tridsiaty ročník filmového festivalu v Sarajeve

V Sarajeve sa od 16. do 23. augusta uskutočnil najväčší filmový festival v juhovýchodnej Európe a jeden z najväčších filmových festivalov v Európe Sarajevský filmový festival. Predstavitelia občianskeho združenia Obala Art Centar premietli počas tohto týždňa pre divákov viac ako 250 filmov z celého sveta. Z nich sa do súťaže zapojilo 54 filmov v kategóriách hraný, dokumentárny, krátky a študentský film.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Igor Bareš: Snažím se posluchačům předat ty správné emoce

Bares 200Uznávaný herec Igor Bareš se věnuje čtení rozhlasových pořadů a audioknih už dlouhá léta. S nakladatelstvím OneHotBook spolupracoval na příbězích Žena v kleci, Chatrč, Poslední Laponec a dalších titulech. O tom, co práce na audioknihách obnáší a co h...

Muzikant a básník všedního dne Karel Markytán má nové album a pokřtí jej ve Zlíně

Do světa harmonie, prosté krásy a působivého polohlasu nás může zavést aktuální album zlínského písničkáře Karla Markytána. I když ho mnozí znají jako člena legendární folk rockové skupiny AG Flek, tak i jeho druhé sólové album Je muzika! (před dvaadvaceti lety vyšlo první sólové album Konec sladkostí) je postaveno na kouzlu jeho písniček.

Čtěte také...

Husitský válečník - Kdo byli boží bojovníci... 15. století.

valecnČeské země jsou zmítány vojenským konfliktem. Evropa se před husitskými "božími bojovníky" doslova třese. Husitská doba znamenala převrat v historii vojenství. Nekonečné pochody polních vojsk, kolony vozů, jež se proslavily jako nepřemožitelná vozová hra...

Z archivu...


Divadlo

Pilsen Busking Fest 2022 oznamuje hlavní hvězdy svého programu

busking fest200Mezinárodní festival Pilsen Busking Fest, který už devátým rokem láká na vyvážený a velice pestrý program se po roce znovu hlásí o slovo. Tato přehlídka plná muzikantů, cirkusáků, akrobatů a dalších uměleckých profesí se uskuteční na konc...

Film

Slnko v sieti ovládla Čiara, tesne za ním je film Piata loď

ciara 200

Najviac nominácií na národnú filmovú cenu Slnko v sieti za uplynulý rok získal film Čiara Petra Bebjaka. Ide o kriminálny triler, ktorý sa odohráva na slovensko-ukrajinskej hranici. Získal trinásť nominácií, vrá...