Po ledových mužích vzhůru do zahrady!

Kdo někdy přiložil ruku k dílu na zahradě, jistě ví, že sázet ven by se mělo správně až po 15. květnu. Čas od 10. května do 14. je totiž obdobím zmrzlíků a 15. květen patří uplakané Žofii. Pojďte si tedy v pauze od zahradničení přečíst, co byli Pankrác, Servác, Bonifác a Žofie zač.

Pankrác (12.května)

Pankrác se narodil okolo roku 290 v Malé Asii a traduje se, že pocházel z vážené křesťanské rodiny. Vychovával jej však strýc Dionýsos, se kterým přesídlil do Říma, kde bylo v té době křesťanství tvrdě stíháno. Pankrác ale svou víru neskrýval, nesl za to následky a ve čtrnácti letech byl veřejně sťat. Nad jeho hrobem byl papežem Symachem postaven kostel a poté bazilika svatého Pankráce, kterou na místě naleznete i dnes.

Ve Francii je Pankrác považován za patrona dětí a také ochraňuje mladé rostliny a květy.

Servác (13.května)

Servác pocházel z Arménie a jeho narození se datuje do 4. století. Stává se biskupem v belgickém Tongernu a je odpůrcem ariánství, teologického směru, jež popírá Ježíše Krista. Servác umírá 13. května 384 na zimnici v Maastrichu v Holandsku. Zde se na jeho počest každých 7 let koná velká posvátná pouť.

Serváce považují za svého ochránce zámečníci a stolaři a je vzýván, aby chránil před škodami od mrazu.

Bonifác  (14. května)

Ledový muž Bonifác se údajně narodil Římě ve 3. století. Ještě když byl nedotčen křesťanstvím, byl poslán římskou ženou do dnešního Turecka, aby vyhledával ostatky mučedníků. Bral to jako povyražení, ale když viděl, jak jsou křesťané krutě trestání za jejich víru, stal se jedním z nich a veřejně se přihlásil k církvi. Následně byl uvězněn, mučen a poté vhozen do vařící se smůly. Jeho ostatky se dostaly do Říma a přátelé jej pohřbili na cestě Via Latina.

Žofie (15. května)

Žofie se narodila ve 3. století v Římě a za vlády císaře Diokleciána se stala křesťankou. Tehdy však také bylo křesťanství pronásledováno a ona byla pravděpodobně roku 305 sťata. V roce 846 byly na příkaz papeže Sergiuse II. přeneseny její ostatky do kostela svatého Martina di Monti v Římě a uloženy pod hlavní oltář.

K Žofii se lidé modlili, aby se přimluvila a ochránila plodiny před pozdními mrazy a také aby podpořila růst osevu na polích.

Na závěr několik lidových pranostik:

• Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie jejich kuchařka; odtud již studeno neškodí.
• Svatí Pankráci, Serváci, a Bonifáci, Vás se bojí všici sedláci.
• Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
• Sv. Žofia víno vypíjá.
• Prší-li na sv.Žofii, neurodí se víno.
• Svatá Žofie políčka často zalije.
• PAN(krác), SER(vác), BONI(fác) – pálí stromy. (Pan Serboni pálí stromy.)
• Pankrác, Servác, Bonifác, ledoví bratři, přinesou chladna jak se patří.
• Pankrácova nepohoda – vinohradům výhoda.
• Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.

Zdroj informací: http://druidova.mysteria.cz/KELTSKY_ROK/LEDOVI_MUZI_A_ZOFIE.htm

Zdroj foto: internet