Jedna kniha, dvě redaktorky, dva různé pohledy na stejnou věc. Jak moc se liší jejich názory na světový bestseller s názvem Bridget Jonesová: láskou šílená, který vydalo nakladatesltví Albatros Media? Jak vidí příběhy sepsané v deníku boubelky Bridget Barbora Obstová a co si o nich myslí Jana Vyskotová? A dostala už "slečna Jonesová" konečně rozum?
Barbora Obstová
Věčně bojuje se svými kily a když potká pěkného chlapa, je z toho vždycky pořádný trapas. Ano, mluvím o praštěné, ale oblíbené Bridget Jonesové, která přichází ve třetím díle s názvem Bridget Jonesová: Láskou šílená. Jaké trapasy ji postihnou tentokrát?
Bridget už dávno není třicet, ale padesát jedna. S přibývajícím věkem opět přibývají i kila a kromě nich musí také hlídat své dvě děti, které se však občas chovají dospěle víc než ona. Člověk si přál, aby Popelka Bridget našla svého prince Marka a žila šťastně až do smrti. Ale autorka Helen Fieldingová se rozhodla ještě jednou k Bridget vrátit. Aby bylo o čem psát, sebrala jí to nejcennější, co mohla: Marka. Osamělá Bridget je tak svými přáteli po letech truchlení donucena navrátit se do víru života. Připojí se na Twitter, rozepíše scénář, rozhodne se opět shodit nabraná kila a pokusí se najít své ztracené sexuálně aktivní já. Že to ani tentokrát nebude nic jednoduchého a že by to nebyla Bridget, kdyby několikrát nešlápla vedle, je snad jasné všem.
Druhé a další díly oblíbených knih často trochu ztrácejí z původního dílu. Druhý díl (Bridget Jonesová: S rozumem v koncích) byl však skoro stejně dobrý jako první díl. Když autorka oznámila další pokračování, všichni se těšili na starou dobrou Bridget. A částečně ji také dostali. Padesátiletá Bridget totiž občas vypadá, jako když se zapomněla ve svých třiceti. Provádí jednu hloupost za druhou a my čtenáři nevíme, zda máme víc brečet smíchy nebo ji litovat.
Bridget je totiž stále stejně impulzivní, ironická, vtipná a ztřeštěná. Jenže, tento díl už neplyne tak lehce jako předchozí, ztratila se z něj jistá křehkost a umírněnost. Některé situace jsou místy trochu přehnané a zbytečně z Bridget dělají hloupou husičku. Neustále zapomíná na své děti, kdykoliv se jí to hodí, strčí je chůvě, na Twitteru by získala titul trapák roku a nedokáže přestat nahánět koloušky ani při pracovní schůzce. O jejích extempore na rande ani nemluvě.
Kdyby autorka tolik netlačila na pilu a nesnažila se z každé maličkosti udělat ten největší trapas, bylo by to o mnoho důvěryhodnější, takhle to místy trochu skřípe. Navazovat zkrátka na něco, co bylo úspěšně zakončeno, není zrovna ten nejlepší nápad. Pobavíte se, zasmějete, odpočinete si, ale už to zkrátka není ono. Je to jako s jízdou na kole, neustále přidáváte a přidáváte, až zjistíte, že jste skončili někde úplně jinde. Pevně doufám, že tímto dílem už Fieldingová osud Bridget Jones uzavře. Dřív než nám dalším dílem zkazí dojem z jedné skvělé série knih.
Hodnocení: 75%
Jana Vyskotová
Tak jsem se opět přesvědčila, že pravidlo „do třetice všeho dobrého“ neplatí za všech okolností. Po přečtení třetího dílu o dalších osudech Bridget Jonesové mě spíše napadá něco o nastavované kaši. Člověk se asi nemá pídit po dalších osudech oblíbených knižních či filmových postav. Žijme v blažené nevědomosti a věřme, že žijí šťastně až do smrti. Ušetříme si tak mnohá zklamání, kterých beztoho skutečný život přináší přehršel. Ale asi je to pro autory knih či filmů velké pokušení vézt se na vlně úspěchu prvního dílu a chtějí pokračovat a vytvářet nové díly a celé série. Původní nápad se pak často rozmělní a pokračování nedopadne podle našeho očekávání.
Po povedeném prvním díle, vtipném, zábavném a čtenáři (a zejména čtenářkami) tudíž vřele přijatém, vydala Helen Fieldingová další dva díly. Ten třetí, poslední, přišel na svět po téměř šestnácti letech. Autorka se prý do napsání tohoto pokračování musela trochu nutit. A je to na této knížce poznat. Všechno jako by bylo slabým odvarem původního deníku, za který dostala Helen Fieldingová dokonce britskou cenu za knihu roku. Jasně, hrdinka trochu zestárla (podobně jako autorka), ovdověla, sama vychovává dvě děti (syna Billyho a dcerku Mabel), píše scénáře, ale stále je to ta stará dobrá, vtipná Bridget. Má potíže s váhou, s matkou, s kamarády a hlavně sama se sebou. Je jí 51 let a je rozhodnuta ještě s životem a láskou nekončit. K novému začátku patří o 30 let mladší přítel, přihlášení na Twitter, návštěva obezitologické kliniky a další závažné životní kroky. Starý padouch Daniel se mění v hlídače jejích dětí v době krize. Přátelé Tom, Jude, Talitha se jí snaží radit jako dřív. A ani ovdovělá máma s ovdovělou Unou nezůstávají zcela bokem.
Kniha zachovává formu deníku, kdy v úvodu každého dne nechybí údaj o počtu kilogramů, počtu fanoušků na sociální síti Twitter, popř. další v daném okamžiku důležité informace. Opět nechybí ani dlouhé seznamy spořádaných pochutin či úkolů, ani předsevzetí, ani zvažování pro a proti atd. Vše je komentováno, ohodnoceno, doprovázeno různými citoslovci, z nichž v českém překladu vyniká zejména jedno, v Česku neobvyklé: Grrr! (možná překladatelský oříšek?) Chvilkami jsem si při čtení pomyslela, že by to mohla být i zašifrovaná pointa. Naštěstí závěr čtenářky a čtenáře nezklame, vše skončí podle očekávání šťastně (alespoň prozatím, než Bridget opět udělá další životní přemet – třeba se v dalším díle ještě něco o přeživších postavách dozvíme?).
Helen Fieldingové nechybí smysl pro humor a komické situace a spoluprožívá se svou hrdinkou její příběh. Myslím si však, že by mohla napřít úsilí už konečně jiným směrem, s jinými postavami a jinými příběhy, na které bychom se mohli zase těšit. Řečeno jejími vlastními slovy: ˂@Dalajlama Tak jako se had svleka z kuze, musime se znovu a znovu svlekat z vlastní minulosti.> Jsem s Bridget i dalajlámou jednoho a téhož kyber-názoru.
Hodnocení: 70 %
Název: Bridget Jonesová: láskou šílená (z anglického originálu Bridget Jones: Mad about The Boy)
Autor: Helen Fieldingová
Přeložila: Barbora Punge Puchalská
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Albatros Media a.s.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 384
Zdroj foto: Albatros Media, a.s.
( 8 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|