Nakladatelství Libri, které se specializuje na původní českou encyklopedickou literaturu, připravilo titul Encyklopedie českých klášterů. Kniha trojice autorů Dušana Foltýna, Petra Sommera a Pavla Vlčka představuje ucelený pokus o souhrnný přehled české architektury klášterů od středověkých počátků po josefínské reformy. Výběr zahrnuje i období 19. a 20. století.
Autorský kolektiv odborníků různorodého zaměření (archeologové, historici, historici umění, památkáři) přinesl čtenářům v řadě případů zcela nové pohledy a poznatky, vyplývající z dosud nepublikovaných stavebně-historických či archeologických výzkumů. Různé profese tří hlavních autorů tohoto rozsáhlého díla umožnily širší postižení souvislostí, a to i přesto, že se kniha zaměřuje především na otázky architektonického vývoje.
Úvodní kapitoly seznamují čtenáře s řeholním životem a jeho dějinami v českých zemích. Další část publikace je zaměřena na architektonický vývoj, který se způsobem řeholního života úzce souvisel. Podoby a vývoj řeholních domů jsou ilustrovány na pozadí jednotlivých řádů či kongregací.
Základ Encyklopedie klášterů tvoří hesla všech lokalit, od uvedení prvních řeholních komunit do Čech až po josefínské reformy, doplněná o část mladších klášterních domů z 19. a 20. století. Kniha obsahuje na 340 hesel, která se týkají i dávno zaniklých komunit či jen pokusů o vytvoření klášterních společenstev. Každé heslo doplňuje podrobný soupis základní literatury, týkající se příslušné lokality. Odborné výrazy vysvětluje samostatný slovníček, který je součástí encyklopedie. Knížka obsahuje rovněž podrobný seznam literatury a pramenů, mapku s vyznačením příslušných lokalit a rejstřík osobností, které se podílely na klášterní architektuře. Text doplňuje na 400 ilustrací, z části dobové kresby a půdorysy nových archeologických výzkumů, přičemž řada vyobrazení je zde publikována poprvé. První vydání publikace se umístilo na 1. - 2. místě ankety historiků časopisu Dějiny a současnost o nejlepší historickou knihu roku 1997.
Kláštery v českých zemích
Klášter je stavba nebo areál, určený pro život řádového společenství, sestávajícího z mnichů i laiků. Křesťanské řádové komunity utvářejí mniši, řeholnice i laické osoby. Kláštery se stávaly přirozenými středisky vzdělanosti, některé mívaly vojenský nebo i jiný (umělecký) význam. České slovo klášter je odvozeno z latinského claustrum - uzavřené místo. Ze stejného latinského základu vychází také termín klauzura, kterým bývá označována uzavřená část kláštera, většinou nepřístupná laickým osobám.
Počátkem 70. let 10. století byl na Pražském hradě u kostela sv. Jiří zřízen první klášter v českých zemích, a to pro benediktinky.
Kolem roku 993 vznikl i první mužský benediktinský klášter v Břevnově. Následovalo zakládání dalších klášterů. Kláštery nejprve vznikaly většinou jako venkovské; byly budovány s opevněním a s hospodářskými objekty, jako zcela nové stavby v krajině. Bývaly k nim většinou připojovány blízké vesnice nebo osady. Rozvoj klášterů výrazně ohrozily husitské války v 15. století. Opětovný rozkvět české klášterní kultury přinesla až první polovina 17. století.
Výrazně byl rozvoj klášterů utlumen v období osvícenství v 18. století. Řada reforem vydaných císařem Josefem II. byla namířena proti církvi, například zrušení téměř poloviny klášterů, a to těch, které se nezabývaly vzděláváním – školní docházka, nebo zdravotnictvím – péče o nemocné.
Po druhé světové válce zahájil tehdejší režim po roce 1948 pronásledování všech řeholních řádů a kongregací s úmyslem je zcela vymýtit. Došlo k likvidaci nebo zchátrání většiny klášterů a prudkému poklesu počtu řeholníků a řeholnic. Až po roce 1989 se začalo s obnovou některých klášterů a řeholního života v nich.
Encyklopedie českých klášterů
Vydalo nakladatelství Libri v ediční řadě Naše dědictví.
Kniha má 780 stran, 420 vyobrazení, cena: 560 Kč
Hodnocení: 100%
ilustrační foto autor
www.libri.cz/kniha.php?kniha=25
| < Předchozí | Další > |
|---|