Tak pěkně tenhle příběh začal. Dvě spokojené rodiny, cíle, plány, radosti i běžné starosti. Mít doma dospívající dceru není vždycky jednoduché. Každá má svoji povahu a chová se tak, jak je jejímu věku přiměřené. Ale ruku na srdce – v období puberty se občas tolerují i drobné výstřelky, náladovost a plačtivost.

Jedna rodina žije v blahobytu. Jejich dcera má všechno, na co si pomyslí. Dobré školy, slušné vychování, bezvadné sociální zázemí. A přesto má její matka pocit, že je jí dcera na míle vzdálená. Druhá rodina žije skromně a chaoticky. Matka se potácí na hranici nouze, její přítel se snaží dělat její dceři otce, což se mu daří a ona to s povděkem přijímá, ale stejně tady něco skřípe. Jakoby snad dcera ani nebyla dcerou. Přes všechny překážky a nevysvětlitelné pocity žijí životy jako miliony jiných rodin.

Až jednou dojde k osudnému zranění, které rázem změní úplně všechno. Zbortí se dosud pevné základy a nosné pilíře. Po patnácti letech dostávají obě matky současně odpověď na svoji otázku. Stojí tváří v tvář faktu, že jejich dcery nejsou jejich dcerami. Jak je to možné? Jak se mohlo stát, že před patnácti lety došlo v porodnici k záměně miminek? Jak to, že si toho nikdo nevšiml? Po prvním šoku stojí rodiče před rozhodnutím, zda to dívkám říct. Co se změní? Komu to prospěje? Komu to ublíží? Nebude lepší žít ve lži? Obě rodiny se setkávají a teprve teď nabírá celý příběh na obrátkách. Aby toho nebylo málo, dochází k nečekané milostné zápletce, jejímž vyústěním je těhotenství. Víc než složitá situace, jak se zdá, nemá řešení. Příběh však končí velmi překvapivě.

 
Četla jsem těch 290 stran jedním dechem. Autorka Tess Stimson je zkušenou vypravěčkou. Na zadní záložce knihy s názvem Hra na lež je napsáno: „Každý spisovatel čerpá inspiraci z vlastního života. Tess Stimson není v tomto směru výjimkou.“ Položila jsem si během čtení několikrát otázku, jak je možné, že je její vyprávění tak sugestivní. Stejně jako jsem se pozastavila nad tím, jak je možné, že jsem k jejím literárním postavám získala téměř hmatatelný vztah. Bylo to všechno tak opravdové. Tess se nevyhýbá vůbec ničemu. Najdete tady všechno – lásku, něhu, erotiku, zlobu, nepochopení naopak kapku pochopení, hořkost, beznaděj, nakonec i tu radost, té je ovšem poskrovnu. Ale přiznejme si, že takový život je – od všeho nám nabízí kousek, a když se ty kousky poskládají, je ta životní mozaika opravdu hořko – sladko – kyselá.

Ještě musím zmínit, že mě zaujalo věnování úplně na začátku knihy: „Věnováno mému manželu Erikovi. Jsi stále pevným bodem, k němuž se utíkám.“ Myslím, že v tom je schováno úplně všechno. Začtěte se a utvořte si názor sami. Příjemné čtení!

Název: Hra na lež
Autor: Tess Stimson
Žánr: Beletrie pro dospělé
Z anglického originálu přeložila: Klára Šumová
Odpovědná redaktorka: Karin Lednická
Jazyková redaktorka: Lenka Vymazalová
Korektura: Milena Nečadová
Ilustrace: Zuzana Pěchová
Sazba písmem Adobe Garamond Pro: Dušan Žárský
Obálka: Rajka Marišinská
Vydalo: Nakladatelství DOMINO, Ostrava
Rok vydání: 2014, vydání první, vázaná
Počet stran:  292
ISBN: 978-80-7303-980-6
   
http://qenda.rehec.cz/
http://renatastastna.blog.idnes.cz/