Krvelačného Františka Kotletu netřeba představovat těm, kteří si hoví v poctivé české řezničině, akčních flácích a podobných šílenostech. V prosinci 2016 vydalo nakladatelství Epocha jeho nejnovější knihu Spad. Dočkáme se ne tak nereálného příběhu o post apokalyptickém putování jedné nesourodé skupiny. Jdete do toho?

František Kotleta (*1981) o sobě prohlašuje, že je rodák z Bruntálu, spisovatel, trestanec, podnikatel, jesenický Mauglí a řezník. Ve svém repertoáru má samé řízné fláky: trilogii Bratrstvo krve, slovanskou epopej Perunova krev, povídkovou knížku Příliš dlouhá swingers párty s volným pokračováním Velké problémy v malém Vietnamu a scifi masakr Lovci.

Obálka knihy mluví jednoznačně – máme tu příběh, který se odehrává po válce, tak nečekejte jednání v rukavičkách. Obálku zpunktoval Piotr Wojciech Cieśliński a já mu za ni dávám zaslouženou jedničku s hvězdičkou! Knížka je řazená do kapitol a ozvláštněna výstřižky z novin, které se datují do „minulosti“, až do roku 2027. Spad měl být původně samostatný román, ale nakonec půjde o trilogii. Palec nahoru!

Nacházíme se v roce 2050 Praze, kde přežívá několik desítek tisíc lidí po válkách, které nikdo nevyhrál. Jak může vypadat život v ruinách a sutinách, když infrastruktura není jediná věc, která je v háji? Zóna byla místo pro lidské krysy, které se zavrtaly pod zem a přežívaly tak, že ze sebe zpravidla smyly všechno lidství. Když měl člověk dost peněz a uměl v Zóně jednat s těmi pravými lidmi, mohl v ní sehnat cokoliv a užít si všechno, co mu jeho představivost dovolovala. Klidně i ošukat holku nějakou holku a pak si z ní nechat o hodinu později naservírovat steak na stříbrném podnose. Alespoň se to povídalo v mé hospodě, a i když část těch legend bývala přehnaná, lidé ze Zóny byli schopní všeho. (str. 34, 35)

Nesourodá skupinka válečných veteránů se musí dát dohromady, aby zachránilo mladou ženu, Hanu, jež všichni znají už odmala. Musí se vydat na východ, do Pustiny, kde hrozí nejenom nemoc z ozáření, ale po cestě vás můžou potkat i horší věci. Vysvětlili nám, že jejich únosci jedí lidské maso výjimečně, jen jako součást trestu nebo jako duchovní záležitost. Anebo když mají opravdu hlad. To mi zas až tak jako výjimečná spotřeba nepřišlo, ale nechal jsem to být. (str. 206)

Spad nabízí svižné vypravování s nečekanými zvraty a oproti ostatním Kotletovým zářezům o notný kus depresivnější a zachmuřelejší náladu. Jeho vize budoucnosti není nikterak lákavá, ale čte se na výbornou! Trochu jsem se obávala, jak uchopí post apokalyptický příběh a jestli nespadne do klišé a šedi průměru, ale nezklamal a rozhodně navnadil na pokračování!

Název: Spad
Autor: František Kotleta
Žánr: postapo
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2016, paperback
Počet stran: 320
Hodnocení: 90 %