[sigplus] Critical error: Image gallery folder fuxCG4XI_Q4 is expected to be a path relative to the image base folder specified in the back-end.

Madonna mia, to bylo ale čtení. Poetické a hutné zároveň. Něžné a přitom drsné. Odpočinkové, ale burcující emoce. Oduševnělé a také drsně reálné. No prostě úžasné. Na Madonu z hor jsem se velmi těšila. A má očekávání byla vrchovatě naplněna.

 

Společensko - historický román Madona z hor vábí čtenáře už svojí skvěle propracovanou obálkou. Ilustrace Kateřiny Coufalové je naprosto geniální a skvěle vystihuje atmosféru, kterou můžeme na stránkách knihy očekávat.

Dalším lákadlem k přečtení této knihy z dílny nakladatelství Domino je oficiální anotace příběhu:

Velkolepě vylíčený životní příběh Marii Vittorii začíná na počátku dvacátých let dvacátého století v italských horách, kde drsná dřina a neochvějná víra utvářejí celý lidský život. Žena, která se neprovdá, je považována za méněcennou. I Maria se bála, že zůstane starou pannou, ale když už se v pětadvaceti vzdávala všech nadějí, přivedl jí otec z námluv manžela. Po svatbě se přestěhovali do vesnice v podhůří a otevřeli si obchod, Maria pečuje o čtyři děti a má se pořád co otáčet.

Drsné dřině je uvyklá od dětství, ale nástup fašismu a války vrhne na její život temný stín. Uživit rodinu je stále těžší, jídla je málo a drsné válečné zimy jsou k nepřečkání. Lidem se najednou nedá důvěřovat, z přátelských sousedů se stávají zrádci, bratranec se dal k fašistům a zneužívá nově nabytou moc, ve dveřích obchodu se střídají nacisté s partyzány a všichni se domáhají potravin, které se jinde než na černém trhu nedají sehnat... Pro Mariu je rodina středobodem světa, udělala by pro ni cokoli, naprosto cokoli. Odhodlá se k činům, které by vzhledem ke své povaze i víře považovala za nemožné. Silou vůle dokáže překonat období, kdy rodině nemůže dát k jídlu nic jiného než ještěrky, přečká i manželskou krizi, a v následných letech také odloučení dětí.

{gallery}fuxCG4XI_Q4{/gallery}

Jak obálka, tak anotace mě osobně přitahovaly jak včelu na bonbón, takže bylo jasné, že tuhle knížku nutně musím přečíst. S autorkou Elise Valmorbidou se poznávám poprvé. Sice v literatuře není úplným nováčkem a na svém kontě pár románů už má, Madona z hor je však v českém překladu její prvotinou. I když Elise žije v Anglii a vyrůstala v Austrálii, v tomto románu vzdala hold svým rodinným kořenům a zaměřila se na Itálii. I tohle prostředí je pro mě, jako pro čtenáře, poměrně pole neorané. O to víc se těším.

Hned v úvodu mne maličko vyleká styl vyprávění. Příběh je vyprávěn ve třetí osobě. Stačí však dvě, tři stránky a už si zvykám a začínám si užívat každé písmenko. Tady musím poděkovat i překladatelce Daně Chodilové za skvělou práci. Text je svěží, bezchybný. Všem, kteří se na překladu a korekturách podíleli, patří jednička s hvězdičkou. Úplně často si tohoto aspektu knihy a priori nevšímám, ale tady mne to nevím proč, přímo trklo.

Vypravěčský styl Elise je vážně vybroušený. Tam, kde je příběh poklidný, je poklidné i vyprávění. Tam, kde děj dostává spád a dramatičnost se stupňuje i gradace textu. Emoční propojení s postavami, hlavně tedy Marií a její rodinou, umí autorka taktéž brilantně. A ještě o kousek líp jí jde popis prostředí, životního stylu a doby. Jednoduše řečeno mne nechala, ať si vše prožívám na vlastní kůži a cloumají mnou emoce, které cloumají i Marií. Díky tomu se čtení nestává chvilkovou záležitostí, na kterou bych po zaklapnutí poslední stránky zapomněla. Právě naopak. Už během čtení jsem nucena přihlížet nejen osudům a pocitům Marie, ale i svým vlastním. Občas se na hlavní hrdinku rozzlobím, abych vzápětí ve svém nitru odhalila, že jí vlastně chápu a možná bych i já jednala podobně. Občas na Marii shlížím s úsměvem a pochopením. Hlavně její rozmluvy s Madonou z hor mě hladí po duši a já potřebuji chviličku na to, to celé vstřebat. A všechny ty emoční veletoče si maximálně užívám. Je fajn jednou za čas nějakým podobným čtenářským zážitkem projít.

I dějová linka je skvělá. S Marií se setkáváme v době, kdy už je dospělá žena a hrozí, že zůstane starou pannou. Naštěstí, podle tradice té doby, zafunguje její otec a přivede ženicha. Marie bez odmlouvání pojme Achilla za muže a vydává se s ním na jejich společnou cestu životem. Manželství, které začíná jako poměrně idylické, se s přibývajícími léty nepozorovaně mění. Na pozadí atmosféry italského venkova v horách sledujeme nejen vývoj hlavních postav, ale i nástup fašismu. Válka, přece tak vzdálená a zároveň hodně blízká, přichází a zasahuje do života Mariiny rodiny. Nelehkým životním obdobím se s pomocí vlastních sil, ale i Madony z hor, probojuje naše hrdinka až do poválečných let. A tady se italská rodinná sága uzavírá.

Pokud máte náladu na syrovější čtení, po Madoně z hor rozhodně sáhněte. Myslím, že tahle kniha by mohla zaujmout i čtenáře, kteří se válečné tématice vyhýbají. Tady vás žádné děsuplné situace ani koncentrační tábory lekat nebudou. Stejně tak se neobávejte té „duchovní“ části příběhu, kdy k Marii Vittorii promlouvá její soška. Tyto kratičké části dělají celý román zajímavějším a moudra Madony z hor si můžeme směle aplikovat i sami pro sebe. Mlsné jazýčky na závěr knihy potěší i pár Mariiných receptů.

Název: Madona z hor (The Madonna of the Mountains)
Autor: Elise Valmorbida
Žánr: Historický, společenský román
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2018
Počet stran: 400
Hodnocení: 95 %                                                          
Zdroj foto: Domino
Odkaz na web: Domino

< Předchozí		Další >