V nakladatelství Kazda vyšla kniha BIO je naše cesta s podtitulem Příběhy z putování po našich ekologických farmách. Vydejte se prostřednictvím jejich stránek na výlet i vy!

 

 

 

V České republice je podle předmluvy kolem 4500 biofarem a autorka se celkem náhodě zaměřila na 15 z nich. Nechtěla přitom psát o jídle s příběhem, ani nějak přehnaně adorovat význam slov BIO. „Chci vám zde představit člověka, který se rozhodl pro cestu BIO, člověka, kterému jeho práce dává smysl, který nepřemýšlí o romantickém slovním spojení „v souladu s přírodou“, ale naprosto přirozeně v souladu s přírodou žije – se vším dobrým i zlým, co to obnáší,“ píše dále v úvodu Marie Šuláková. Nepíše tak o farmách nebo podnikání jako takovém, ale přináší příběhy neobyčejných, vytrvalých a skromných lidí.

V úvodu knihy najdete rozhovor s Kateřinou Urbánkovou, manažerkou PRO BIO svazu ekologických zemědělců, která srozumitelně vysvětluje pojem bio a hovoří také o některých problémech spojených s farmařinou. Pak už následují jednotlivé příběhy. Ty mají krátký úvod a formu rozhovoru. Otázky se dotýkají začátků, denní rutiny i popisu daného byznysu, a to včetně popisu výrobků a podobně. Rozhovory rozhodně nejsou stejné, občas jsou také oživeny vsuvkami popisujícími nastalou situaci. To, co všechny rozhovory splňuje je závěrečná otázka: co byste si v životě ještě přáli a musím uznat, že právě tyto odpovědi nejvíce vypovídají o povaze zpovídaných lidí. Nejde vůbec o peníze, ale hlavně o výdrž a zdraví.

A kam že vedly autorčiny kroky? Na Mléčnou farmu Amalthea v obci Hvozd, kde už rodičům šéfuje jejich dcera Barbora, dále do voňavé Čokoládovny Troubelice nebo za farmářem Josefem Košařem. Ten prodává ve Zlíně na tržišti Pod Kaštany a provozuje rodinné zahradnictví v nedalekém Lukově. Musím říct, že jsem žasla z jeho přístupu ke slimákům – „I když sežerou 70 % úrody, pořád to ještě jde,“ píše na straně 44. O bedýnkách a takzvaných kápezetkách vypráví zase manželé Šelongovi mající ekofarmu.

O zvířatech se spoustu dozvíte od Markéty Toběrné z Ekofarmy Šťastná koza, Karla Kalného, majitele Ekofarmy Mitrovský dvůr zaměřeného na masné plemeno krav, rodiny z Horské farmy Hucul nebo od majitele ekofarmy Skřiivánek Branná. Ten je vysokoškolským učitelem, takže nabízí na problematiku i odbornější pohled. Zajímavý je příběh vinařství Marcinčák, Svobodného statku na soutoku a také Jedlých hub Dolany. Vůně sálá i z textů o Levandulovém statku Bezděkov a o biodynamice se více dozvíte od lidí z farmy Bemagro Malonty. Úplný závěr pak patří Mléčné farmě Struhy.

Jednotlivé příběhy jsou každý jiný, a přece je v nich tolik stejného. Oceňovala jsem autorčinu práci i schopnost klást dotazy a vcítit se do pocitů daných lidí. Myslím, že se to promítá na čtivosti a dodává to příběhům sílu. Kniha BIO je naše cesta je velmi zajímavá a vede rozhodně také k zamyšlení o tom, že vše není samozřejmé a jednoduché… Díky za to!

Marie Šuláková je původní profesí novinářka, publicistka na volné noze a autorka několika knížek, které se věnují regionálním výrobkům v Olomouckém kraji, regionální historii nebo vlastivědě pro děti. Žije v Olomouci a je matkou pěti synů.

Nikol Klapková je fotografka na volné noze a členka projektu Slušná firma. Zaměřuje se na dokumentování životních etap lidí a jsou jí blízká témata jako poctivé a smysluplné produkty, minimalismus a uvědomělá spotřeba. S manželem bydlí v Praze.

BIO je naše cesta. Příběhy z putování po našich ekologických farmách
Autoři: Marie Šuláková, Nikol Klapková
Žánr: populárně naučná
Nakladatelství: Kazda
Rok vydání: 2018
Počet stran: 208
Hodnocení: 93 %

https://www.knihykazda.cz/bio-je-nase-cesta

< Předchozí		Další >