Všechno dopadne jinak: Mechanismy evoluce se nezastaví, budoucnost ale nepředpovíme

Tisk

Koukolik‘Chtít od vás, abyste tu takhle u čaje konverzačně shrnul svých vlastních padesát let zkušenosti s vývojem poznání lidského mozku je nejspíš drzost povrchní novinářky. Přesto to zkouším,’ říká tazatelka, novinářka Libuše Koubská. Zkusila to a povedlo se.

 

Výsledkem je zhruba stostránková knížka s názvem Všechno dopadne jinak, ve které s předním českým vědeckým esejistou MUDr. Františkem Koukolíkem nakousnou nejen jeho obor - neuropatologii - ale také filosofii a evoluční genetiku, a projdou všemožná témata, která pojí jedna společná myšlenka - minulost, přítomnost a budoucnost lidstva.

Před očima se mi ve vzpomínkách odehrálo mnoho gymnazijních hodin biologie a společenských věd, které se zde propojují s myšlenkami a názory pana doktora ve čtivé, místy i zábavné kapitolky k zamyšlení a obohacení novými informacemi. Jedná se o hovory o medicíně jako takové, jak moc se liší přítomnost od minulých představ, dále přes fungování lidské společnosti, její vývoj a souvislost tohoto s genetikou, tělem a duší, krásu vývoje dětského mozku až po filosofické úvahy a vysvětlení lidského chování.

Určitě je výhodou k snadnému porozumění textu i jakýs takýs intelektuální základ, ale o přespříliš vědecký text se rozhodně nejedná - doktor Koukolík je díky své praxi coby přispěvatel do novin na tzv. “překlad do lidštiny” expert. Témata , jakožto vědec, popisuje odborným okem skrze výsledky vědeckého výzkumu, který tedy nenechává moc prostoru pro nějaké duchovní domněnky, ovšem souhlaste s ním nebo ne, rozhodně ví, o čem mluví.

Ukázka z knihy:

Řekl jste, že lidé jsou iracionální, hluboce citoví, magicky myslící. Ve svém eseji Ten náš mozek politický jste napsal, že rozum je jen jednou větví lidství. Tou druhou jsou emoce, city. Dokonce, že náš rozum je našimi emocemi kontrolován, nikoli naopak. Že tedy spíš než Homo sapiens sapiens jsme Homo emotionalis stupidus. Co je na emocích stupidního?

To, že mohou být vysoce kontraproduktivní. Mohou vést k sebedestrukci, k destrukci skupiny, k destrukci skupiny, k destrukci prostředí. Zhruba devět desetin toho, ne-li více, co se v nás děje, jsou nevědomé operace mozku. A ty - kromě jiného - jsou emoční.
(...) My si myslíme, že si myslíme nebo, že víme, že se svobodně, volně rozhodujeme… Ale to je opravdu jen čistokrevná iluze. Takzvanému vědomému rozhodnutí našich neuronálních systémů předcházejí nejméně o půl sekundy rozhodnutí nevědomá. Z toho ovšem neplyne, že svobodnou vůli nemáme. Protože rozhodnutí, která jsou dlouhodobá nebo plánovitá, vycházejí z něčeho, čemu se říká paměť pro budoucnost. Perspektivní paměť. Jsme schopni řady operací, ve kterých se snažíme předpovídat budoucnost a chovat se podle toho.

O autorech:

MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA (*1941) je významný neuropatolog a autor populárně-naučné literatury. 30 let byl primářem patologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice, kde dosud pracuje, 21 let přednášel na 3. lékařské fakultě UK, také přispíval naučnými sloupky do Lidových novin a vydal mnoho publikací na biologická a společenskovědní témata.

Libuše Koubská (*1948) působila v Lidových novinách, byla šéfredaktorkou časopisu Přítomnost a také několik let učila žurnalistiku na pražské VŠE a FSV UK. Je autorkou povídek, fejetonů a rozhovorů.

Autor: Libuše Koubská, František Koukolík
Žánr: rozhovor
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2019
Počet stran: 127
ISBN: 978-80-7601-093-2
Hodnocení: 90%

Koukolik


 

Zobrazit další články autora >>>