Slečna Austenová vyšetřuje. Nešťastná kloboučnice

Pondělí, 12 Srpen 2024 06:00 Eva Mašková

Nešťastná kloboučnice Hampshire, rok 1795. Poklidný venkovský život naruší hrůzná událost – během plesu se v komoře panského sídla objeví mrtvola neznámé ženy. Právě dvacetiletá Jane Austenová se rozhodne odhalit pravého pachatele, aby zachránila z vězení svého bratra, u kterého byl nalezen šperk mrtvé modistky. Podezření přeskakuje z jednoho člena venkovské společnosti na druhého, Jane využívá svoje pozorovatelské schopnosti a bystrý úsudek, aby na poslední chvíli zapeklitý případ rozlouskla.

Nápad pověřit rolí amatérského detektiva slavnou spisovatelku je vtipný, nikoliv však původní. Stephanie Barronová použila stejný koncept a v letech 1996–2023 vydala patnáct detektivek s Jane Austenovou odhalující pachatele zločinů. Debutující Jessica Bullová se pokusila naplnit schéma vytvořené Barronovou novým obsahem.

Pomalé tempo, mělké charaktery

V první třetině nás autorka seznámí s rodinou Austenových, jejich popis a vypodobnění vzájemných vztahů svědčí o tom, že Bullová životopisné rešerše neodbyla. Scény s rodiči a bratry působí svěže a nepostrádají humor. Bullová rozvíjí i vedlejší linku příběhu – Janinu zamilovanost do Toma Lefroye, pohledného souseda a nemajetného adepta právnické profese. S přibývajícími stránkami se vyprávění zpomaluje, text je zatížen podrobnými popisy všech místností, každého kousku nábytku, oblečení a účesů, dokonce i domácích mazlíčků. Se stejnou přemírou detailů autorka popisuje akce jednotlivých protagonistů. Tempo vázne i díky množství obtížně rozlišitelných vedlejších postav. Charakteristiky podezřelých, zvláště pak žen, jsou šablonovitě nezajímavé – ze škatulek Nemravná, Vypočítavá, Hysterická nebo Záludná. Jako by autorka zapomněla, že čtenáři Austenové oceňují v jejích textech svižné dialogy a plastické, vícerozměrné postavy.

Slečna bez důvtipu a vychování

Největším zklamáním je samotná hlavní hrdinka. Vzdělanou dceru duchovního, pověstnou vysokou inteligencí, břitkým vtipem a střízlivým uvažováním, nahradila náladová dívka nerespektující společenská pravidla. Chová se skandálně – schází se o samotě s Lefroyem ve skleníku, na večírku se opije tak, že má druhý den kocovinu. V honbě za pachatelem kdekoho netaktně vyslýchá a následně obviňuje ze zločinu, aniž by předložila jakékoliv důkazy. Opakovaně je zahanbována, když se prokáže nesmyslnost jejích podezření. Místo aby o faktech přemýšlela, nechává se unášet emocemi. Mnohem víc než vyšetřování se věnuje pomluvám a prázdným spekulacím. Konečné odhalení vraha působí náhodně a těžko uvěřitelně.

Ztraceno v překladu

Protagonisté mluví ahistorickým způsobem a jazykem, což může být částečně způsobeno překladem opomíjejícím dobové uzance (Jane svým rodičům tyká, mladá dáma nemůže ve společnosti „žuchnout“ na pohovku, soukromý kočár nelze v následující větě označit jako drožku apod.) Drobné chyby v překladu ovšem nemůžou za to, že postavy myslí a jednají jako by žily v současnosti, nikoliv v éře regentství.

Čtenáře, kteří Austenovou milují pro její vybroušený, jemně satirický literární styl, první díl zamýšlené série nezbytně zklame, svou oblíbenou autorku v knize nenajdou. Na druhou stranu ten, kdo si potrpí na romance zasazené do historických kulis a okořeněné špetkou napětí, může nad příběhem strávit několik příjemně odpočinkových hodin.¨

Nešťastná kloboučnice

Autor: Jessica Bullová
Žánr: historické krimi
Nakladatelství: JOTA
Rok vydání: 2024
Počet stran: 335 s, pevná vazba s přebalem
Hodnocení: 50 %