Domov je stav mysli. Prvotina Veroniky Havlíkové pojednává o traumatu
Román se velice dobře čte a pojednává o rodinných vztazích jedné mladé ženy. O vzpomínkách na dětství, které v sobě potlačila a po porodu se jí znovu začaly neodbytně vynořovat z paměti. Brzy po škole šla svou vlastní cestou, nelíbilo se jí, když otec často na ně křičel, někdy ji i jako malou zbil. To si v sobě nesla a později to s matkou probírala, ale v rodině vždy panovalo určité napětí. Hlavní hrdinka však už má svou vlastní rodinu, skvělého muže s dobrým zázemím, malou dcerku, hodně spolu cestovali a mohou se o sebe jako rodina opřít. Jenomže je třeba smířit se s minulostí a zpracovat si vzpomínky, odpustit… Autobiografie je zde jasná, autorka Veronika Havlíková, manželka slavného režiséra Rudolfa Havlíka sama přiznává své traumatické vzpomínky na dětství, věnuje se také cestování a jak v jednom rozhovoru sdělila: „Román ke mně přišel zčistajasna. Nakumulovalo se ve mně něco, co potřebovalo ven.“ Psaní knihy brala jako terapii.
V rozhovoru pro magazín Knihkupec uvedla: „Román je hodně o pocitech – o tom, co si neseme z minulosti, co si z ní necháváme a co už je na čase pustit. Je jemný i syrový zároveň. Nehledá senzaci, ale skutečnost. A především připomíná, že domov není místo vázané na dům či byt, ale stav mysli, který si tvoříme každý den znovu a znovu, navzdory okolnostem, tam, kde právě jsme.“ A to je hlavní poselství knihy.
Románu se nedá v podstatě nic vytknout, rozebírá rodinné vztahy, citlivá témata, je napsaný poutavě, dobře a rychle se čte. Určitě doporučuji.

Název: Domov je stav mysli
Autor: Veronika Havlíková
Nakladatelství: Šulc & Švarc
Počet stran: 200
Rok vydání: 2025
Hodnocení: 90%
Čtěte také
Skupina NO NAME strávila jubilejné desiate preteky na bežkách
Pri jubilejnom desiatom výročí pretekov Štrbské bežky sa konal po prvýkrát na snehu 11. februára vo Vysokých Tatrách koncert skupiny NO NAME.
