V květnu vyšla další neotřelá kniha pana doktora Aleše Rozehnala a tentokráte se s protagonistou Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic podíváme Za okraj světa. Historický román o cestě do Svaté země v roce 1598 nám formou až deníkových zápisků přiblíží hledání smyslu života a původu poznání. Pokud chcete vidět za okraj, není to čtení jednoduché, ale výsledek stojí za to.
Autor a kousek jeho díla
JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., (* 1970) je český advokát, zabývá se mediálním a soukromým právem a působí jako docent na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho tvorba je rozmanitá, já doporučím hlavně jeho kouzelnou knihu Kdo rozváže pás Orionu (2021) nebo stejně vynikající magický příběh z Prahy Na opačné straně času (2024) či nejinak výborné mytologické Příběhy slovanského nebe (2025).
Oč tu běží?
Co když všechna náboženství světa měla jeden zapomenutý pramen?
Roku 1598 se český šlechtic Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic vydává na pouť do Jeruzaléma. Opouští domov, děti i svět, který dosud znal. Jeho cesta, inspirovaná skutečným putováním jednoho z nejpozoruhodnějších mužů své doby, však brzy přestává být jen poutí ke svatým místům. Na cestě přes Alpy, Benátky a nebezpečné vody Středozemního moře se k němu připojují muži z různých koutů Evropy. Každý z nich nese vlastní ztrátu, pochybnost nebo tajemství. Spojuje je však stále silnější pocit, že jejich cesta vede k něčemu mnohem staršímu, než je samotné křesťanství.
V renesanční Evropě se totiž mezi učenci šíří myšlenka o pradávném učení, prisca theologia. O víře, kterou měli znát už Hermes Trismegistos, Mojžíš nebo Pythagoras, a z níž se prý zrodila všechna náboženství světa. Stopa tohoto zapomenutého poznání vede k legendě o klášteře, který mizí beze stopy a zase se objevuje. A také k tajemnému rukopisu, o němž se šeptá jen mezi zasvěcenými – k Thovtově knize. Poutní cesta se tak pomalu mění v pátrání po tajemství, které může změnit víru poutníků i jejich pohled na dějiny světa. Za okrajem světa je historický román inspirovaný skutečnou cestou Kryštofa Haranta. Je to příběh o Evropě na prahu nového věku, o víře, která hledá svůj původ, a o cestě, která vede dál než k hranicím mapy.
Co na to já?
Jelikož jsem si nechtěla kazit zážitek z knihy, tak jsem si někde z hlavy musela přiblížit informace o protagonistovi knihy a jeho významu pro české země. Po přečtení jsem si našla informaci, že v roce 1608 vydal známý rukopis o své cestě Putování aneb cesta z Království českého do Benátek a odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta. Ta je nám v knize Za okrajem světa přiblížena více než znamenitě.
Nutno podotknout, že historicky se nacházíme v Rudolfínské době, tedy době rozmachu humanismu u nás, kde je do středobodu zájmu kladen nikoliv bůh, ale člověk, jeho svoboda. To si ale protiřečí s katolictvím té doby, ale pro náš příběh to považuji za důležitý poznatek a uvědomění si.
Za okrajem světa působí již na první pohled jako něco víc než cestopis, jako něco víc než jen převyprávění putování samotného šlechtice a našeho průvodce do neznámých končin. Avšak právě ono putování můžeme vnímat jako alegorii, jako šifru o hledání poznání toho, co tu bylo první. A pak se začneme ptát, na jakých základech stojí víra. Nebylo tady něco dřív než to, co stojí ve svatých knihách jednotlivých náboženství, nějaký jednotící prvek?
Samotné čtení odsýpá a příběh o pouti do Svaté země, k Božímu hrobu, na Sinaj i na další místa, se čte v poklidu svým vlastním tempem. Náročnější je to, co se skrývá a sem tam probublává pod povrchem. Otázky bez odpovědí, které jsou samy sobě odpověďmi, jak už to tak mnohdy v gnosticismu bývá.
Pokud máte náladu na humanitně zaměřené historické čtení mimořádného cestopisu s filozofickým přesahem a obrazem staré doby, pak je jen na vás, abyste se dali do čtení této mnohovrstvé knihy.
Název: Za okrajem světa
Autor: Aleš Rozehnal
Ilustrace: Aleš Rozehnal
Žánr: česká literatura
Nakladatelství: Aleš Čeněk
Rok vydání: 2025, pevná vazba
Počet stran: 192
Hodnocení: 80 %
Odkaz na web: https://www.alescenek.cz/cs/p/za-okrajem-sveta-rozehnal-ales
| < Předchozí | Další > |
|---|
Volná nezastavěná krajina se v české kotlině stává čím dál míň dostupným zbožím. Jedním z viníků jejího nedostatku je prostorové rozpínání měst, která expandují do šířky především v podobě tzv. suburbií, kolonií rodinný...
Obrazy o hledání, tápání a nalézání. Vernisáž výstavy Druhý břeh (především) olejomaleb výtvarnice a lektorky výtvarných kursů Markéty Černé se v pondělí 6. září uskutečnila v pobočce Městské knihovny na Pohořelci.
O prázdninách divadla nehrají představení, ale připravují se na další sezonu. Díky nám si můžete vybrat, na co se v podzimních měsícíchzejdete podívat. V listopadu si můžete vyrazit do Divadla Rokoko na komedii A voda stoupá.
Přečte-li dnes někdo jméno Chrise Markera, málokomu něco řekne. Nanejvýš si vybaví, že jeho experimentální, ze statických záběrů složená Rampa (na snímku) poskytla námět Gilliamovu sci-fi 12 opic<...
