Před 100 lety publikoval irský spisovatel James Joyce svůj nejznámější román Odysseus, zásadní dílo moderní světové literatury

Tisk

Odysseus200Ve všedním příběhu jednoho dne jako by ožívaly všechny příběhy světa, včetně antického mýtu o Odysseovi. Možná vás nadchne, možná bude provokovat svou „nečitelností“, ale jistě vás ohromí.

 

 

Irský romanopisec a básník James Joyce (2. února 1882–3. ledna 1941) se narodil a vystudoval v Dublinu, v roce 1904 však Irsko opustil a žil na různých místech v Itálii, Švýcarsku a Francii. Debutoval sbírkou veršů Komorní hudba (1907). Větší pozornost vzbudil jeho povídkový soubor Dubliňané (1914) a kniha Portrét umělce v jinošských letech (1916), kde Joyce poprvé metodou proudu vědomí zachycuje vlastní zážitky z let dospívání na jezuitské koleji. Jeho nejslavnějším dílem se stal román Odysseus (1922), mnohovrstevnatá dublinská parafráze antického mýtu.

Podstatou autorovy metody je kontrapunkt skutečnosti a mýtu. V osmnácti kapitolách tematicky vázaných k epizodám Homérovy Odyssey je s analytickou důkladností zaznamenávána všední jednodenní pouť pokřtěného irského žida Leopolda Blooma městem Dublin. V časovém úseku od 8 hod. 16. června do 8 hod. 17. června 1904 bezvýznamný žurnalista a inzertní akvizitér Bloom obstarává své pochůzky, které přes vnější banálnost opakují mytickou Odysseovu pouť z Tróje do rodné Ithaky. Homérská paralela se neuplatňuje jen v dějové architektuře Odyssea, ale také v rozvržení postav.

Štěpán Dedalus odpovídá Odysseovu synovi Telemachovi. Leopold Bloom funguje jako Odysseus a Molly Bloomová jako Pénelopé. Oba se v noci na okamžik setkají, Bloom se Štěpána ujímá ve veřejném domě, nabízí mu nocleh. Štěpán odmítne, odchází a Bloom opět uléhá vedle své spící ženy Molly-Penelopy, jejíž strhující a živelný vnitřní monolog v podobě jediné nekonečné věty román uzavírá. Dublinské ulice v románu figurují jako moderní obdoba Daidalova labyrintu.

Joyceovým cílem nebylo pouze rozložit zkušenost jednoho dne na nespočet počitků a vjemů, ale dát této zkušenosti univerzální význam. Umberto Eco nazývá Odyssea „summou“ a „kosmickým dílem“, v němž se Joyce pokusil strávit a posléze transformovat celou lidskou kulturu. Paradoxem této metody ovšem je, že ona encyklopedická a systematická všeobsáhlost je postavena na obyčejné až banální zkušenosti.

James Joyce patří k průbojným novátorům a experimentátorům moderní evropské literatury, jeho tvorba zůstává trvale podnětným uměleckým dokumentem epochálního významu. Pro obvinění z pornografie byl Odysseus (první vydání v Paříži v nakl. Shakespeare and Co. roku 1922 – první výtisky dostal Joyce do ruky v den svých 40. narozenin, 2. února 1922) zakázán ve všech anglicky mluvících zemích, přesto se stal literární událostí. V roce 1927 vyšel francouzsky a německy a 1930 jako třetí v pořadí vyšel český překlad.

Třicetidílnou četbu v překladu Aloyse Skoumala připravil Michal Plzák.

Pořad v premiéře uvedl u příležitosti 140. výročí narození autora a 100. výročí prvního vydání knihy Odysseus Český rozhlas Vltava.

Odysseus

James Joyce: Odysseus
Účinkuje: Lukáš Hlavica, Jana Stryková, Martina Hudečková, Marika Procházková, Jiří Knot, Lukáš Příkazký, Vasil Fridrich a další
Hudba: Tom Waits
Režie: Petr Mančal
pouze ve formátu mp3 pro download
Celkový čas 13 hodin 42 minut (30 částí)

Více informací: https://www.radioteka.cz/detail/croslovo-826948-james-joyce-odysseus


 

Zobrazit další články autora >>>