Pohádky míváme spojené se sladkým dětstvím, vítězstvím dobra, postavami z říše fantazie a občas do nich z nostalgie jukneme třeba o Vánocích s dětmi. Co když ale nejsou až tak jednoduché a nevinné? Podcast Pohádky bez obalu nahlíží na pohádkové příběhy kritickým okem dospěláka a odhaluje mnohé až šokující souvislosti.
Já šťourání v pohádkách miluji. Pohádkové příběhy mě nikdy nepřestaly bavit a nemůžu si pomoci, ale jejich kostry vidím plošně i v moderní filmové tvorbě pro dospělé. Jsou to prostě vzorce, které fungují, přičemž nové a stejně funkční bychom po tisíciletí příběhové historie vymýšleli těžko. Proč se tedy vzpírat? Jako učitelka, máma a autorka knížek pro děti jsem po nějaké době začala narážet na velmi zajímavé prameny, pohledy a interpretace, o kterých jsem jako dětský posluchač neměla potuchy. Hloubání v těchto sférám mě baví už spoustu let.
Když jsem narazila na podcast Pohádky bez obalu, hned jsem se chytila. Nečekala jsem nic nového, protože sama nejsem žádný nováček, ale byl tu příslib zábavného poslechu a jakéhosi shrnutí témat. Autorka podcastu Tereza Janišová ale zjevně oplývá širokým rozhledem a obdivuhodným badatelským zanícením, bez zbytečné svázanosti pedagogikou, psychologií nebo konvencemi pohádkářského řemesla, protože se jako autorka věnuje žánru fantasy. S potěšením jsem tedy zjistila, že se rozhodně u poslechu mám čím obohatit a jelikož jsou polemiky často založené na vlastních názorech, podívala jsem se na dost situací a postav ze zcela jiné perspektivy. Já jsem větší romantik a idealista, ale tento moderní a lehce feministický pohled je mi sympatický, i když bych o některých věcech dlouze diskutovala.
V Podcastu na Spotify, ke kterému je i možnost obsahu navíc na Herohero, se můžete setkat s pikantnostmi, obludnostmi, historickými špeky, zarážejícími souvislostmi, mnoha skutečnými předlohami a postavami, stejně jako s bujnou mytologickou lidskou minulostí a fantazií. U notoricky známých pohádek se podíváte za oponu a ještě mnohem dál. Není to žádná nudná studovna, ale pikantní pokec o bizarních zákoutích našeho kulturního dědictví.
V moři stokrát převařeného obsahu, záplavě vyprázdněných informací a podnětové poušti naší digitální přítomnosti tento podcast silně doporučuji. Odteď může vaše žehlení, mytí nádobí a další nudné činnosti být ve znamení zábavného hloubání a poznání toho, co je běžnému oku a uchu skryto.
Děkuji autorce za super nápad a přeji mnoho spokojených posluchačů! Pokud chcete Pohádky bez obalu podpořit, můžete pro ně do 6. června hlasovat anketě Podcast roku.
Mini rozhovor s autorkou:
Řeknete nám něco o sobě?
Ve zkratce: Od dětství mě fascinujou příběhy všeho druhu. Skutečný i vymyšlený. Momentálně se snažím hledat balanc mezi rodičovstvím, psaním a podcastem. V delší zkratce: Narodila jsem se v Praze, vyrostla na Hradčanech. Ten místní pohádkový vibe mi tak nějak vlezl pod kůži a myslím, že vždycky dost ovlivňoval moje směřování. Psát vlastní pohádky a příběhy mě bavilo od dětství, pak jsem se ale vydala trochu jiným směrem. Nejdřív výtvarný gympl, potom Fakulta architektury a práce v jednom londýnskym ateliéru. Psaní mě ale nikdy nepřestalo bavit. Několik let jsem pracovala v redakci architektonickýho časopisu, napsala čarodějnou trilogii Erilian a taky fantasy román Lvářka. Asi před rokem jsem se nechala vtáhnout do podcastovýho vesmíru a tak vznikly Pohádky bez obalu.
Jak vás napadla myšlenka na podcast Pohádky bez obalu?
Byla to asi konstelace několika věcí, který se nějakým způsobem tak nějak vhodně potkaly v jednom bodě. Prvním impulzem byla povídka, kterou jsem napsala do jednoho sborníku. Měl by vyjít letos někdy na přelomu léta a podzimu a všechny ty příběhy jsou retellingy klasických pohádek. Já si vybrala Žabího prince. A než jsem se pustila do psaní, tak jsem se nejdřív snažila nějak víc prozkoumat a pochopit tu původní pohádku. Díky tomu jsem si uvědomila, že mě hrabání se v zákulisí pohádek hodně baví. Proto jsem si pak chtěla na tohle téma taky něco poslechnout. Jako správný mileniál jsem v posledních letech našla zalíbení v podcastech. Ale na tuzemský scéně se mi nepodařilo najít ani jeden podcast, který by se nějak víc věnoval právě pohádkám. Takže mě napadla odvážná myšlenka, že bych to třeba mohla zkusit já a vytvořit vlastní podcast o pohádkách, který budu rozebírat z různých perspektiv. Vlastně to bylo v tomhle ohledu trochu podobný jako před lety s mojí první knížkou. Chtěla jsem si přečíst něco tak specifickýho, že jsem to musela nejdřív napsat.
Jaké jste měla původní představy a kam se posunuly?
Původně jsem jen chtěla zjišťovat o klasických pohádkách co nejvíc divností a bizárů. Jako footfetish v Popelce, menstruační symbolika v Červené Karkulce nebo ropuší těhotenství v Žabím princi. Postupně jsem ale zjistila, že pohádky mají mnohem víc vrstev, ať už co se týče historie, symboliky nebo psychologie, a že oslovují víc lidí, než jsem před spuštěním podcastu čekala. Prostřednictvím těchhle archetypálních příběhů totiž můžeme otevřít i různý složitější a hlavně aktuální témata, který v sobě většina z nás nějakým způsobem nese.
Jaké nejzajímavější poznatky jste objevila?
Třeba že vaše oblíbená pohádka toho dost prozradí o vás a o vaší psychice. Jak nás celoživotně ovlivňujou pohádkový stereotypy. Jak klasický pohádky přispěly k inkviziční panice během honu na čarodějnice. Nebo že bratři Grimmové mi nejsou úplně moc sympatický.
Nedávno jste měla svůj první podcast naživo. Jaká to byla pro vás zkušenost? Plánujete nějakou další podobnou akci?
Na začátku května mě pozvali do Země Keltů v Nasavrkách na oslavu svátku Beltine, abych tam udělala tematickou pohádkovou přednášku. Zážitek veskrze obohacující. Až tedy na jeden můj drobný fail a poučení pro příště: nezapomenout na trigger warning ohledně některých témat (jako například slunce s penisem), který nejsou tak úplně dětsky pohádkový. Snad jsem těch několik mladších diváků moc netraumatizovala. Záznam z živáku si můžete poslechnout v rámci podcastu. Co se týče další akce, tak zatím nic konkrétního v plánu nemám, ale pokud bude příležitost, určitě si podcast naživo ještě někdy ráda zopakuju.
Neinspiruje vás podcast k vlastní autorské tvorbě?
Inspiruje a zároveň mě od ní odvádí. Protože příprava epizod mi zabere většinu času. Jeden příběh, který mě napadl právě díky podcastu, už mám ale rozepsaný.
Fotografie: Archiv Terezy Janišové
Na co se v podcastu v dohledné době nejvíc těšíte?
Až rozeberu Šípkovou Růženku a její temně toxický zákulisí. Taky na speciální narozeninovou epizodu a na několik dalších rozhovorů.
Odkazy: Youtube, Instagram, Spotify, Herohero
Článek příipravila recenzentka, autorka a redaktorka Ludmila Bakonyi Selingerová alias Pohádková Lída.
< Předchozí | Další > |
---|