I když je autorem textů k mnoha starším hitům, v posledních letech zazářil Michael Prostějovský především jako libretista světových muzikálů, které se v Česku hrají. Tím prvním byl Jesus Christ Superstar, ale přebásnil do češtiny také další úspěšné tituly jako Evita, Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Kočky nebo Sunset Boulevard. Je také autorem první české muzikálové encyklopedie Muzikál expres a na vlnách Českého rozhlasu Dvojka vysílá už více než čtvrtstoletí muzikálový magazín stejného názvu. Historii muzikálu přednášel na Katedře divadelní vědy FF UK i na dalších školách. 

 

Před pár dny natočila jednu stěžejní píseň z muzikálu Sunset Boulevard s vaším nádherným textem Helena Vondráčková - a vy jste byl u toho. Šlo jen o jednorázovou spolupráci?
My se s Helenou známe vlastně skoro padesát let a příležitostně a rádi spolu vždy spolupracujeme. Ale vždy musíme najít konkrétní příležitost. Letos kupříkladu Helena hostuje jako Grizabela v Kočkách v Plzni, kde zpívá můj překlad díla. Činila tak i v roce 2004 v pražském nastudování. Každý z nás má ale v zásadě těžiště své práce jinde, takže nejde o soustavnou spolupráci.

Celý tento muzikál, který jste přebásnil do češtiny, uvádělo Národní divadlo moravskoslezské. To ale nebyla vaše první spolupráce s touto ostravskou scénou...
S ostravským Národním divadlem moravskoslezským spolupracuji již devět let od chvíle, kdy se šéfkou souboru operety a muzikálu stala režisérka Gabriela Petráková a před tím ředitelem divadla Jiří Nekvasil. I když tam zaměstnán nejsem, je to vlastně moje domovská scéna. Spolupracuji i na výběru repertoáru a jsem prakticky i členem realizačního týmu inscenací s mým libretem nebo překladem. Začínali jsme s evropskou kontinentální premiérou muzikálu Margueritte, který napsaly skutečné světové špičky Michel Legrand a Alaine Boublil. Ten je mimo jiné autorem slavných Bídníků. Ostrava drží oficiální světový rekord, protože v loňské sezóně měla na repertoáru hned čtyři muzikály Andrewa Lloyda Webbera (Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Evita, Sunset Boulevard v české premiéře a Jesus Christ Superstar). Letos na jaře měl českou premiéru krimi-muzikál Rebecca dalších velikánů světového muzikálu Sylvestera Levaye a Michaela Kunzeho. Podílel jsem se i na tvorbě původního českého titulu Fantom Londýna, který je dalším příběhem na motivy Jacka Rozparovače. S tímto muzikálem divadlo vyhrálo před dvěma roky hlavní cenu na mezinárodním festivalu v jihokorejském Tegu. A ceny za nejlepší výkon získali i dva hlavní představitelé Jana Musilová a Lukáš Adam. Pod názvem Přízrak Londýna se tento muzikál hraje i v pražské Hybernii. Dá se říci, že se osa české Brodwaye v posledních letech natáhla od Plzně přes Prahu a Brno až do Ostravy.

Jste autorem pěkné řady českých verzí světových muzikálů. Který vám dal nejvíc "zabrat"?
Nejnáročnější byla kdysi práce na Kočkách, protože původní text je plný nonsensů (zvukomaleb bez přesného významu) a britských reálií, které pro svoji stručnost musely být nahrazeny něčím, co zná i český divák. Letos v březnu pak měl v Praze premiéru muzikál Rocky. Je to skvělý muzikál, skvěle udělaný a zahraný. Původní autorka však mimořádně přísně a nezvykle trvala na maximální přesnosti vůči původnímu textu písní, což vzhledem ke zcela odlišné struktuře a pravidlům anglického a českého jazyka byla mimořádně náročná práce. Naopak procházkou růžovou zahradou pro mne bylo překládání zmíněné Rebeccy a Plesu upírů, který měl premiéru v únoru v Praze. Libreta k oběma muzikálům napsal nejslavnější německý muzikálový libretista Michael Kunze, se kterým jsme skoro dvacet let velmi dobrými přáteli. A jeho zadání znělo: „Přelož to tak, jak bych to napsal já, kdybych uměl česky“. Tedy žádné bazírování na slovíčkách, ale na celkovém vyznění obsahu a charakteru postav. Jen tak mimochodem, nás oba spojuje spolupráce s Karlem Gottem. On pro něho od 70. let píše texty v němčině a já v češtině.

Máte ještě čas na písničkovou tvorbu?
Minimálně. Texty k jednotlivým písním píši velmi ojediněle. Před třemi roky jsem kupříkladu pro Karla Gotta napsal vánoční text Hvězda k cíli má tě vést. Píseň zpíval v televizi o Vánocích ve svatovítské katedrále. Několik textů jsem napsal na hudbu velmi talentovaného mladého skladatele Tomáše Živora a se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu ji nazpívali Jakub Hübner, Marta Kubišová a Michaela Gemrotová.

Vzpomenete si na vaše první písničky a první hity? Kdo je zpíval a jaká to byla spolupráce?
V polovině šedesátých let jsem v rozhlasovém Mikrofóru pracoval hned po maturitě jako vyhledavač talentů beatové hudby. A tak jsem tehdy do studia přivedl Karla Černocha, Jiřího Korna se skupinou Rebels a řadu dalších. Pro Karla jsem tehdy napsal Nářek převozníka a pro Jiřího a Rebels album Šípková Růženka. Tyto skladby stále žijí, stejně jako pozdější Podej mi ruku a projdem Václavák pro Vaška Neckáře, nebo Do-re-mi-la pro Karla Gotta. Jinak jsem prakticky psal texty pro celou plejádu zpěváků sedmdesátých a osmdesátých let. Rád vzpomínám na práci s Hankou Zagorovou, Evou Pilarovou, se skladateli Václavem Zahradníkem, Bohuslavem Ondráčkem, Karlem Svobodou, Jindřichem Brabcem, Honzou Neckářem a dalšími.

Kdy nastal ten zlom, kdy jste se začal věnovat muzikálu?
Na počátku roku 1983 jsem odešel do Německa, kde jsem pracoval osmnáct let v rozhlasových stanicích Deutschlandfunk a Deutsche Welle. Tím byla prakticky moje textařská činnost ukončena. Na druhé straně jsem v roce 1990 dostal nabídku od Českého (tehdy ještě Československého) rozhlasu na pořad Muzikál expres, který začal mapovat muzikálovou scénu a historii především v zahraničí. Pořad se vysílá dodnes, tedy celých sedmadvacet let. Poté jsem začal spolupracovat s partou, která měla v plánu uvést Jesus Christ Superstar, na PR tohoto projektu, a vedle toho jsem se zúčastnil konkurzu na překladatele, který jsem nakonec vyhrál. A to byl velký zlom v mém životě. Téměř 1 300 repríz Ježíše a další a další nové muzikálové překlady i projekty původní.

Který ze světových muzikálů je nejbližší vašemu srdci?
Tím že byl Ježíš první a stále se uvádí v dalších a dalších nastudováních, patří tento muzikál k mému životu a samozřejmě se tak stal asi tou největší srdcovkou.

Jste nepochybně hodně zcestovalý po světě. Jak se vám líbily muzikály třeba na Broadwayi nebo v Londýně?
Poté, co jsem začal pracovat v německém rozhlase, jsem měl šanci poznat tehdy dynamickou rozvíjející se německou muzikálovou scénu a samozřejmě i Broadway a londýnský West End, tedy tu absolutní světovou špičku. Byly doby, kdy jsem za muzikály jezdil do Londýna i čtyřikrát za rok. Proto jsem v tom roce 1990 měl velký náskok ve znalosti problematiky. Pak už jsme do Londýna začali jezdit i s kolegy, se kterými jsme muzikálovou scénu u nás začali budovat. 

Muzikálová branže je svět sám pro sebe. Kdo patří k vaším nejbližším spolupracovníkům tady?
Jsou to bezesporu ti, se kterými spolupracujeme v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě - tedy režisérka Gabriela Petráková, která se v nové sezóně po třech letech vrací z mateřské dovolené i na místo šéfky souboru. Spolu jsme pracovali již na začátku na Margueritte. Poté na Josefovi a jeho úžasném pestrobarevném plášti, Sunset Boulevardu a letos na Rebecce. Společně s námi se na těchto projektech podílel i scénograf Ondřej Zicha. A v této sestavě jsme loni realizovali na Nové scéně v Bratislavě muzikál Cats, tedy „Mačky“. Muzikál expres se mnou moderuje a edituje můj bývalý student z Divadelní vědy Pavel Bár. Ten se podílel jako dramaturg i na několika ostravských projektech. Především jsme oba společně a s režisérem Lumírem Olšovským vytvořili libreto ke zmíněnému původnímu muzikálu Fantom Londýna, který je naší představou o Jackovi Rozparovačovi. Skvělou hudbu k němu složil Radim Smetana. Ale to je jen špička ledovce. Muzikál je tak komplexní dílo, že spolupracujete průběžně s desítkami lidí. Vážím si celé řady herců, choreografů a dirigentů a dalších spolupracovníků na díle.

Na čem pracujete v současné době?
Letos v únoru a březnu měly českou premiéru hned tři špičkové světové muzikály s mými překlady. Již zmíněná ostravská Rebecca, dále Ples upírů v pražském divadle GOJA Music Hall a Rocky v pražském Kongresovém centru. Takže celý loňský rok jsem strávil u psacího stolu a střídavě pracoval na těchto třech titulech. Nebyla to moje vůle, ale naprostá shoda náhod, že se takto tyto tituly sešly. Ke všem třem jsem měl prakticky srdeční vazbu a vlastně ani nemohl zakázku odmítnout. Takže v letošním roce si dávám od psaní českých libret pauzu a vyřizuji resty, které se mi na stole nahromadily. Na druhé straně už připravujeme inscenace na příští rok. Tam už ale překlady existují. Nyní v červnu proběhnou konkurzy v Ostravě na Kočky, které mají premiéru na jaře 2018. Na podzim stejného roku bude mít premiéru Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť v Plzni. Bude to v padesátém roce vzniku této prvotiny Andrew Lloyda Webbera a Tima Rice. Obě inscenace režíruje Gabriela Petráková, scénu na Josefa vytvoří Ondřej Zicha a v této sestavě chystáme na červen 2018 i Les Misérables jako slovenskou premiéru v Bratislavě. Spolurežisérkou bude manželka autora libreta Alaina Boublila Marie Zamora. Společně jsme pracovali již na Margueritte v Ostravě. Ale aby nedošlo k mýlce. S překladem libreta tentokrát nemám nic společného. Na inscenaci se podílím jako dramaturg a moje agentura Musical-media má na starosti licenční vyjednávání projektu. Práce a Alainem a Marií je skutečně „vysoká škola“ světového formátu a takovouto spolupráci si člověk nesmí nechat ujít.

Foto archiv Michaela Prostějovského

Na snímcích Michael Prostějovský s Helenou Vondráčkovou a Danem Hádlem, s Timem Ricem při jeho návštěvě představení Jesus Christ Superstar v Hudebním divadle Karlín, s legendou Brodwaye, režisérem a producentem Haroldem Princem. Další společná fotografie zachycuje Michaela Prostějovského s dramaturgem Pavlem Bárem, Sylvesterem Levayem, Katarínou Hasprovou a Patrickem Fridrichovským

< Předchozí		Další >