Přinášíme vám rozhovor s bývalým politikem a v současné době oblíbeným spisovatelem Miroslavem Mackem. Nedávno mu vyšla kniha Tři muži v automobilu, prorazil s pokračováním Saturnina a brzy mu vyjdou další zajímavá díla. Nechte se na ně nalákat.

V únoru vám vyšla kniha Tři muži v automobilu, kde jsou známí nerozluční přátelé Jiří, Harris, Jerome, kteří se vydávají do Hamburku, Berlína, Prahy, Chocně a Kopřivnice. Proč zrovna tam?

Když jsem uvažoval, kam bych trojici kamarádů mohl na konci 19. století vyslat, téměř až po roce mne při četbě jakéhosi motoristického článku napadlo, že by mohli vyrazit na cestu za tehdejší novinkou, jedním z prvních kopřivnických automobilů. Zda to způsobila náhoda či nějaká Múza, netuším.

Můžete prozradit nějakou příhodu, kterou na cestách zažijí?

Známá je historka ze Tří mužů ve člunu, popisující Jeromovo cestování vlakem s uleželými sýry, takže cestou museli v Olomouci na tržišti zákonitě narazit na slavné olomoucké tvarůžky:

„…sáhnout na ně by chtělo odvahu krále Artruše a celé jeho družiny kulatého stolu dohromady. Bylo nám řečeno, že jde o Olmützer Quargel neboli olomoucký tvarůžek, místní to sýrovou specialitu, což nás poněkud překvapilo, neboť nás předtím ani ve snu nenapadlo, že by mohlo jít o něco k jídlu. Harris se původně domníval, že jde o prostředek k odpuzování hlodavců, ale Jiří byl skálopevně přesvědčen, že musí jít o přípravek na hubení plžů. Já si hádat netroufal vůbec….“

Uvádíte, že jste strávil hodně práce u detailů týkající se tehdejších železných tratí, nádraží a reálií měst. Jak jste postupoval? Narazil jste při práci na něco, co vás překvapilo?

Různých detailů byla spousta a spousta. Snad deset dnů mi trvalo, než jsem zjistil, zda mohli tehdy v Anglii cestovat vlakem psi. Mohli, ale jen ve třetí vozové třídě, ve druhé a v první ne – zřejmě bylo dovoleno různým trhovcům vozit v nejnižší třídě zvířata. Jerome, Harri s Jiří samozřejmě nemohli vzhledem ke svému třídnímu postavení jet třetí třídou a tak Montmorency musel zůstat doma.

Co vás vedlo k napsání této knihy?

Dotaz nakladatele, zda si nechci ukrátit čas při čekání na svolení potomků pana Jirotky k pokračování Saturnina napsáním pokračování knihy, na kterou se nevztahuje copyright. Původně jsem to odmítl, ale pak mi to nedalo…

Kdo by si měl podle vás přečíst tuto knihu? Doporučte ji.

Každý, kdo má rád laskavý humor a chce se dozvědět spoustu zajímavých informací z Anglie, Německa, Čech a Moravy kol roku 1899.

Vaše pokračování Saturnina s názvem Saturnin se vrací se stalo Bestsellerem roku 2018. Čekal jste takový zájem? Čím si ho vysvětlujete?

Zájem jsem čekal, tak velký však rozhodně nikoliv. Hlavní zásluhu na tom měla původní Jirotkova kniha a pak lidská zvědavost: přečíst si, jak se mi to povedlo či nepovedlo.

Reakce na knihu však nebyly jen pozitivní. Jak jste se s tím vyrovnával? Berete si takovou zpětnou vazbu k srdci?

Kritiky mne pranic netrápí a vesměs si na nich není co vzít k srdci. Jak říká klasik, kritik je člověk, který popisuje, jak by knihu napsal on, kdyby to uměl. Někteří kritici pak spíše hodnotili svůj vztah k autorovi, než ke knize. U vědomí toho jsem dokonce navrhl nakladatelství, že knihu napíšu pod pseudonymem Bedřich Kocourek a až ji kritika vychválí, prozradíme, že ji napsal ten neoblíbený politik a budeme se zlomyslně pochechtávat. Jenže u nás by se to stejně předem vykecalo, tak z toho sešlo…

Saturnin se vrací i novější titul Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle se dočkaly audioknižní podoby. Poslouchal jste ji? Jak se vám líbí?

Poslouchal a obě se mi líbily.

Máte rád audioknihy? Proč ano/ne?

Mám k nim nevyhraněný vztah. Chápu, že spousta lidí si je ráda pouští na cestách a podobně, ale osobně dávám přednost tištěné knize.

Napsal jste také detektivní příběhy 3 x na horké stopě. Bavila vás taková změna žánru? Neplánujete další podobný počin?

Na lehce parodické detektivní povídky jsem se chystal již dávno, jednak miluji detektivky a parodický styl je mi blízký. Ano, plánuji další tři detektivní povídky „3 X na chladné stopě, tu první á la Nero Wolf už mám rozepsanou: detektivem bude milovník kaktusů Bianco Fox…

Češi obecně na humor slyší. Čím to podle vás je? A jak byste popsal český humor?

Jsem přesvědčen, že hlavním důvodem je to, že smích je nejlepší obranou bezmocných proti moci a s tím máme historicky velmi silné zkušenosti. Bohužel ten český smích často přechází ve výsměch.

Na závěr se zeptám na vaše plány do budoucna a poprosím vás o vzkaz pro čtenáře.

V říjnu tohoto roku vyjde kuchařka ke čtení i vaření „Farská kuchařka“, kterou jsem napsal s mojí ženou a známým knězem Zbygniewem Czendlikem. Půjde o církevní rok, postní, sváteční a masitá jídla k různým církevním svátkům, mešní víno a patrony vína, institut farských kuchařek a spoustu dalších zajímavostí, vše samozřejmě doplněnou spoustou receptů.
O detektivních povídkách jsem se již zmiňoval a možná se pustím i do pokračování svého humoristického románu „Ona, oni a já aneb vychovatelem snadno a rychle“…

Vzkaž čtenářům: Máš-li dva chleby, vyměň jeden za knihu, abys nasytil i duši.

Děkuji moc za rozhovor.

Autorka fotografií: Pavlína Kolářová

< Předchozí		Další >