Chci být užitečná tam, kde jsem a jsem ráda, že můžu opět zažívat atmosféru koncertů i zkoušek, říká zpěvačka Kateřina Bartoňová

Chci být užitečná tam, kde jsem a jsem ráda, že můžu opět zažívat atmosféru koncertů i zkoušek, říká zpěvačka Kateřina Bartoňová

Tisk

katka200Příznivci zlínsko-otrokovické rockové skupiny GAIA už nějakou dobu vědí, že už tam nezpívá jen jedna, ale hned dvě zpěvačky. Tomu se říká luxus, zvláště, když obě „subrety“ spolu vycházejí, skvěle jim to zpívá a do vlasů si zatím nevjely. Naopak její hudební cítění ladí, což přihrává i body kapele. Tou novou zajímavou zpěvačkou je Kateřina Bartoňová, která předtím zpívala melodický metal.


Stala ses součástí skupiny GAIA, se kterou pravidelně hostuješ. Jak a proč k tomu došlo?

To, jak k tomu došlo, je velmi zajímavé a netradiční. Když před časem GAIA natáčela klip ke skladbě LeukoCity, oslovil mě kapelník Vladan, jestli bych Barču a Lenku do klipu jako vizážistka nenalíčila a neučesala. A protože jsem měla zrovna volno, souhlasila jsem. Když jsem pak holky líčila, přišla řeč i na kapelu, kde jsem roky působila, a když pak Barča pronesla, že bychom si mohly spolu někdy zazpívat, což jsme dodržely a už je z toho hostování a pěkná spolupráce.

I když ve skupině GAIA zpívá Bára Havelková, je vidět, že jste se neuvěřitelně shodly. Do vlasů jste si ještě nevjely?

S Barčou?? V žádném případě (smích). Od žačátku jsme si sedly, což jsem velmi ráda. Barča je stejně jako já střelec, a jelikož jsme obě správně střelené, rozumíme si. Ona je skvělá a myslím, že ta energie, co teď v kapele je, pramení i z toho, že je mezi námi dvěma pohoda. Myslím si, že to vzájemné porozumění je vidět nejen ve zpěvu, ale třeba i ve video upoutávkách, které s kapelou točíme.

katka foto 1

Skupina GAIA není první skupinou, kde jsi začala zpívat. Co bylo předtím v tvém hudebním životě?

To opravdu není, zpívám již pár let a za svoji největší hudební etapu považuji působení v kapele Imortela, která hraje melodický metal. Byla jsem s tehdejšími členy u jejího založení, hráli jsme vlastní skladby a já si skládala nejen zpěvové linky, ale i texty. Natočili jsme čtyři studiové desky, několik videoklipů a odehráli spoustu koncertů. Takže ano, nějaké zkušennosti z minula bych měla (smích).

Jaký byl tvůj tehdejší repertoár?

Jak už jsem řekla, hráli jsme melodický metal s vlastní tvorbou, což je styl, který je přesně moje krevní skupina. Metal a rocková muzika jsou mi velmi blízké a jsem ráda, že v GAIA mám možnost se zapojit právě do skladeb, které mají rockový nádech a patří mezi svižnější. Myslím, že právě v tom je to zajímavé, ten kontrast, který vytváříme s Barčou, kdy ona je jemná s čistým hlasem a já to trošku přitvrdím.

katka foto2

Trošku? Dobře. Co tvé hudební začátky. Kdy tě to táhlo k muzice a ke zpěvu? Jakou muziku jsi poslouchala kdysi a jakou posloucháš dnes?

Mé hudební začátky jsou ještě zajímavější, než to, jak jsem se dostala k hostování v GAIA. Bylo mi sladkých čtrnáct let a chodila jsem na kytaru k jednomu učiteli, který učil na DDM Sluníčko… Ano, asi už tušíš, že to nebyl nikdo jiný než současný kapelník Vladan. Veselé je na tom i to, že on si mě po těch letech ale vůbec nepamatoval, takže jsem mu tuto svou první hudební etapu musela připomenout. Kytaru jsem ale záhy opustila a se zpěvem jsem začala poměrně pozdě, bylo mi kolem sedmnácti. Zpočátku jsem působila v kapele Zahrada pro Tomáše, což byla místní otrokovická kapela. Později jsme se rozhodli pro změnu sestavy, stylu a hlavně názvu, a tak vznikla Imortela. Chtěli jsme hrát vlastní skladby a hlavně styl, který nás v té době nejvíc ovlivnil, což byl právě melodický metal.

 Učinkování v kapele děláš ve volném čase? Co děláš jako profesi?

Ano, muziku dělám ve svém volném čase, původní profesí jsem zdravotní sestra a pracuji v oční ambulanci. Kromě muziky je mou velkou vášní i líčení a péče o krásu žen, což dělám taky ve volném čase. V podstatě je to moje druhé zaměstnání, ale právě díky tomu jsem se nakonec do kapely GAIA dostala.

katka foto3

Jaké jsou tvé další plány s hudbou a zpíváním? Koncerty, nahrávky, klipy nebo písničky, které bys ráda natočila?

V muzice teď před sebou žádný konkrétní cíl nemám, chci být užitečná tam, kde jsem a jsem ráda, že můžu opět zažívat atmosféru koncertů stejně jako zkoušení s kapelou, které mě taky moc baví. Jsem ráda, že kluci i Barča jsou nejen super muzikanti, ale je to hlavně bezva parta, co nezkazí žádnou srandu. Je mi s nimi moc dobře.

Sestřih z letošního koncertu ze Zelenáčovy šopy, kde hostovala Kateřina Bartoňová

Zdroj foto: archiv


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Petra Š. Jirglová: „Pracovně jsem svou knihu nazvala “plážovka.”

jirglova 200Petra Š. Jirglová vždy ráda cestovala, ať už za zábavou, nebo za prací, a tato vášeň stála v základech nejen její úspěšné prvotiny Letuška z Economy aneb co na Instagramu neuvidíte (2019), ale i románového debutu Všechno nejlepší, Anoo, volně ins...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Temperamentní tango na nádvoří historického pivovaru v Dalešicích

Quintet perexMezinárodní hudební festival Petra Dvorského nabídne ve svém jubilejním 20. ročníku svým posluchačům temperamentní tango. Abychom se o tangu a jeho protagonistech z Escualo Quintetu dověděli více, položili jsme několik otázek Jakubovi Jedl...


Literatura

Padesátá léta ve Švédsku dětskýma očima

dziny 200Šestým dílem Pravé americké džíny se dostáváme do druhé poloviny série Velké století, kterou nám přináší oblíbený švédský spisovatel Jan Guillou. Prostřednictvím rodiny Lauritzenů se dozvídáme o švédských a norských dějinách dvacátého století. Tentok...

Divadlo

Dracula znovu ožil

dracula perexNepodléhejme šalebnému vábení nadpřirozených sil, mezi které reklama a propagace zajisté patří. Nechal jsem se zviklat sugestivní nabídkou, že divadelní představení Dracula Reloaded, čas od času divadlem Aqualung pořádané v Ž...

Film

Nevědomí: Sci-fi v mezích nostalgie

nevedomi 200Napjatě očekávaný snímek Josepha Kosinského dorazil do českých i světových kin. Není překvapením, že režisér filmu Tron: Legacy (2010) neopustil vědeckofantastický žánr. Dokonce jej obohatil původní tvorbou. Věd...