Miluše Šplechtová: Být pravdivý a uvěřitelný, to je „grunt“ herecké práce

Miluše Šplechtová: Být pravdivý a uvěřitelný, to je „grunt“ herecké práce

Tisk

soukromý archiv Miluše Šplechtová„Všechny role, které jsem kdy hrála, jsem měla ráda. Některé více, některé méně,“ přiznává Miluše Šplechtová, která v dětství uvažovala, že půjde ve stopách své maminky a stane se učitelkou. Našla se v herectví a hraje v divadle, před kamerou a působí v dabingu. Jak sama přiznává, jednu polovinu jejího života naplňuje rodina, tu druhou divadlo.

Pocházíte z Mostu, kde jste vyrůstala v rodině horníka a učitelky. Chodila jste na hodiny klavíru a do dramatického kroužku a chtěla jste být po vzoru maminky učitelkou. Jak vzpomínáte na svá dětská léta?

Na svá dětská léta vzpomínám s láskou. Rodiče se měli velice rádi a nám dětem vytvářeli domov plný štěstí a porozumění. Pamatuji si, že jsem spolu s bratry a kamarády z okolí trávila celé dny venku. Hra na indiány byla naše nejoblíbenější. Také si pamatuji, že jsem jako hodně malá holka oblažovala naše sousedy předváděním různých zpěvaček. Myslím, že písničku „Zhasněte lampióny“ slyšeli stokrát.

Co rozhodlo, že se z vás nestala učitelka, ale šla jste studovat herectví na konzervatoř? Jednou jste řekla, že herečkou jste díky Libušce Šafránkové …

Po vzoru maminky jsem chtěla být učitelkou. Maminka se snažila rozvíjet ve mě lásku nejen k hudbě, ale i k básničkám. Ona sama krásně zpívala. Vzpomínám na naše společné zpívání v kuchyni při vaření. Maminka držela druhý hlas a to mě moc bavilo. To i takové utírání nádobí šlo pěkně od ruky. Chodila jsem do dramatického kroužku a jezdila na recitační soutěže. No a pak jsem poprvé v televizi viděla Babičku. Libuška Šafránková byla úžasná. Četla jsem o ní různé články a v jednom byla zmínka, že studuje na konzervatoři v Brně. A tak jsem se rozhodla, že to zkusím taky a přihlásila jsem se ke zkouškám do Prahy. Ale to, že jsem byla přijata, se už maminka nedozvěděla. Bohužel zemřela velmi mladá, bylo jí 34 let. Dnes s odstupem času a s trochou nadsázky říkám, že za to, že jsem u divadla, může Libuška.

soukromý archiv Miluše Šplechtová s manželem Janem Hrušínským Divadlo Na Jezerce

Miluše Šplechtová s manželem Janem Hrušínským Divadlo Na Jezerce

Již během studií jste hostovala v divadle a začínala jste v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, pak jste byla v Realistickém divadle v Praze a 25 let v ND, kde jste si zahrála v inscenacích jako např. Pygmalion, Rock´n´roll, Sněhová královna, Srpen v zemi indiánů. Jakých bylo těch dvacet pět let ve Zlaté kapličce?

Dvacet pět let je kus života. Měla jsem to štěstí, že díky tomu, že mě Ivan Rajmont angažoval nejen do Činoherního studia v Ústí nad Labem, ale po letech i do ND, jsem měla možnost potkat se s úžasnými herci – Josefem Kemrem, Blankou Bohdanovou, Věrou Galatíkovou, Ladislavem Mrkvičkou, Josefem Somrem, Františkem Němcem, Vladimírem Brabcem… A na mé první kroky na jevišti ND dohlížel, jako režisér, můj milovaný tchán Rudolf Hrušínský. Z divadla jsem odešla po nástupu nového šéfa činohry, tehdy Daniela Špinara.

Spolu s manželem Janem Hrušínským jste založili Divadlo Na Jezerce, které pokládáte za své čtvrté dítě a v němž působíte jako herečka – inscenace Mašíni, kde máte roli Zdeny Mašínové, ve hře Petra Vacka Ze života Čapka se představujete v roli Boha, v inscenaci Občan první jakosti vám režisér Matěj Balcar svěřil roli ukrajinské uklízečky Marty. Jaké role ráda ztvárňujete?

Všechny role, které jsem kdy hrála, jsem měla ráda. Některé více, některé méně. Mou srdcovou stále zůstává Irina ze Tří sester. V našem divadle hraji momentálně v pěti komediích a všechny mám stejně ráda.

Čím je pro vás divadlo? Je podle vás „gruntem“ herecké práce?

Jednu polovinu mého života naplňuje rodina, tu druhou divadlo. Takže se dá říct, že divadlo je můj život. Stejně jako v životě nechcete kolem sebe lež a faleš, nechcete je ani jako divák v divadle. Být pravdivý a uvěřitelný to je „grunt“ herecké práce.

soukromý archiv Miluše Šplechtová - s manželem Janem a vnukem Willíkem  - rok  2022 USA

Již coby konzervatoristka jste debutovala před kamerou ve filmu Tetované časom. Natočila jste řadu filmů a TV inscenací, je některý z nich pro vás zlomový?

Asi Panelstory a setkání s režisérkou Věrou Chytilovou.

Hodně se věnujete také dabingu. Co vás přivedlo k dabingu a jaké role ráda dabujete?

Dabing mám moc ráda. Už ani nevím kolik rolí jsem nadabovala a kolika hereckým kolegyním jsem propůjčila svůj hlas. Začínala jsem u Blanky Novákové filmem Oblomov. To je téměř před čtyřiceti lety. Mou poslední dabingovou velkou rolí byla královna Alžběta v Koruně.

Máte tři dospělé děti a pouze Kristýna se vydala v rodinné tradici pokračovat a stala se herečkou. Taky jste si spolu zahrály v divadle (Už je tady, zas!, Mašíni), stejně jako s manželem Janem Hrušínským (Takový žertík, Poslední aristokratka) a režijně vás vedl v komedii Charleyova teta. Jak se vám hraje s příbuznými?

Já si to užívám.

A co odpočinek a koníčky? Máte na ně čas?

Nejraději odpočívám na chalupě. Zahrada, zavařování, procházky, les. Také s Honzou rádi cestujeme, a protože dvě z našich dětí žijí hodně daleko, často za nimi létáme. Pravda, do Ameriky za Bárou a její rodinou létáme častěji než do Austrálie za synem Nikolou a jeho rodinou. Máme pět krásných vnoučat. Dva vnuky, Vojtíka a Kubu máme doma a ostatní ve světě. Myslím, že Vojtík a Kubík jsou momentálně mým nejoblíbenějším koníčkem.

soukromý archiv Miluše Šplechtová - s manželem a s vnoučaty 2023

Miluše Šplechtová:

  • Narodila se 13. 11. 1957 v Mostě a má dva bratry. Vystudovala pražskou konzervatoř.
  • Divadlo – Činoherní studiu v Ústí nad Labem, Realistické divadlo v Praze, ND a Divadlo na Jezerce.
  • Film a televize – Tetované časom, Skandál v Gri-Gri baru, Panelstory aneb Jak se rodí sídliště, Tisícročná včela, Zkouška paměti, Nemocnice na kraji města – Nové osudy, Cesty domů, Všechny moje lásky, Ulice.
  • Věnuje se dabingu.
  • S manželství s architektem Nikolou Stojanovem má syna Nikolu. Je vdaná za herce Jana Hrušínského a mají dcery Barboru a Kristýnu, která působí jako herečka.

Foto: archív Miluše Šplechtové


 

Přihlášení



Román Všechny naše životy je skvělé čtení na léto. Je snazší žít životy druhých, než ten vlastní

Jako závan letního vánku, který nese chvíle pohody, přátelské atmosféry a příslibu blížících se prázdnin. Takový je román „Všechny naše životy“ od francouzské spisovatelky Sophie Astrabie. Pohladí vás po duši a zahřeje u srdce. Nemusíte nad ním hlouběji přemýšlet, stačí se jen nechat unášet jeho jemným kouzlem. Co si více přát, když si potřebujete prostě jen odpočinout a uvítáte společnost nenáročné a milé knihy.

Setkání s C. G. Jungem poskytlo nakladatelství Portál. Schůzka je to parádní!

Pokud patříte mezi příznivce C. G. Junga, nová knížka z nakladatelství Portál bude pro vás opravdovou lahůdkou, která vám rozzáří oči. Publikace přináší výběr z Jungovy tvorby i pozůstalosti, ale i vzpomínky jeho blízkých či dalších osob, které se s ním setkaly a spolupracovaly. Knížka je velmi pestrá a zajímavá, můžete se k ní opakovaně vracet. Já jsem neskutečně nadšená, protože patřím mezi velkou obdivovatelku Junga a takovou knihu jsem si nemohla nechat ujít.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Simona Šašková: Předmluva ke knize byla dokonalou zakázkou

Saskova perexSimona Šašková napsala předmluvu ke knize Melindy Folse: Konečně mám koně. Vzdala se úspěšné manažerské kariéry a šla za svým snem. Dnes je koučkou, lektorkou, kdy nejdůležitějším partnerem jsou koně. Klienty velmi vyhledávané koučování s kon...

Výchova štěněte – ideální příručka nejen pro nováčky!

Nakladatelství Kazda vydalo v únoru úžasnou praktickou příručku Výchovu štěněte od trenérky psů Kathariny Schlegl-Koflerové. Pokud si plánujete pořídit malé chlupaté štěstí nebo vás zajímají aktuální trendy ve výchově štěňátek, tato kniha je pro vás nutnost!

Čtěte také...

Můj cíl je originalita, pokrok a design bez hranic

S ocenením Zlatá hokejkaAchillea Sdoukose zná Slovensko, Česko i Balkán. Jeho máma je slovenská akademická malířka Ingrid Zámečníková, otec Řek. Rovněž dobře zná sklo, materiál, který mu umožňuje zhmotňovat...


Literatura

Nora Robertsová se závanem historie: Ohnivé pouto

ohnive pouto 200Vydavatelství Alpress vydalo v listopadu další novinku světoznámé a v České republice milované autorky Nory Robertsové. Tentokráte se jedná závěr trilogie O'Dwyer , o fantasy román, ve kterém se přítomnost mísí s historií. Necháte se uc...

Divadlo

Úspěšně lze cestovat do pravěku nejen na filmovém plátně, ale i na divadelních prknech

cesta-do-praveku 200Říká se, že pachatel se vrací na místo činu. Občas je těch pachatelů víc, třeba čtyři. A vracejí se na míst více. Třeba do Zlína a třeba do pravěku. Přesně tak tomu bylo v neděli 2. listopadu, kdy se ve zlínském Městs...

Film

Představujeme vám projekty, které na podzim nabídne veřejnoprávní televize

ct 200Česká televize oslavila tento rok šedesáté výročí od svého založení. A i když má ty největší oslavy jubilea za sebou, bude podzimní schéma doprovázené ještě jejich dozvuky. Nebudou však chybět ani nové projekty, které dostanou prostor vedle...