Kultura21.cz

„Není nic lepšího, než přenocovat v rytířském mundůru někde na zřícenině,“ přiznává velký milovník středověku Martin Bahulík a právě do tohoto období zasadil také svoji knižní trilogii historických detektivek s knězem Františkem - Cesta pomsty aneb vzpomínky na život, Desátý rytíř a Kněz. V roce 2026 mu vychází nová kniha Bestie z Römerstadtu.

V dětství vás bavilo psát slohové práce a také jste si psal do malých deníčků různé příběhy, které jste pak dával číst vaší babičce. Máte je ještě, o čem jste tehdy rád psal a co vás kromě psaní ještě bavilo?

Smekám před vaší přípravou. Kde jste k těmto informacím vůbec přišla?! Dělal jsem si z papírů vlastní deníčky, na které jsem psával básničky a příběhy. Pak jsem to vždycky dával babičce a ona mi za to dala dvacet korun. Bohužel nic z těchto pokladů se nedochovalo. Je to škoda. Docela by mě zajímalo, o čem jsem tenkrát psával… Jsem dítě devadesátých let. Dětství jsem prožíval bez internetu a mobilu. To vše přišlo až na střední škole. Takže celou základní školu jsme prožili venku na ulici. Já konkrétně ve fotbalové bráně. Vyjížďky s rodiči na ryby a různé výlety.

Pocházíte Rýmařova, krásného města v podhůří Jeseníků. Jako kluk jste trávil spoustu času na blízkém hradě Sovinec a již tehdy vás začal zajímat středověk. „Středověk je pro mě svět plný kontrastů – krutosti i krásy, víry i pověr.“ Čím vás „období temna“ jak se říká středověku, tak zaujalo? Co vás na něm stále fascinuje? A jak sám říkáte, kdyby to bylo možné: „Chtěl bych se účastnit rytířského turnaje – ne jako bojovník, ale jako pozorovatel. Vidět tu atmosféru, slyšet zvuk zbroje a cítit vůni ohně a pečeného masa.“

To období mě zaujalo už na základní škole, kdy to bylo pro mě nejlepší období pro učení v hodinách dějepisu. Pozdější doba mě tolik nebrala. A vzhledem k tomu, že jsem duší romantik a snílek, doba udatných rytířů a krásných princezen mě pohltila. A zůstalo mi to do dospělosti. Když jdu někam na hrad nebo zříceninu, užívám si ten klid. Mezi zdmi historie čerpám energii a nápady pro své knihy.

A právě láska ke středověku vás přivedla ke členství ve Spolku přátel středověku. „Jako milovník středověku mám s pár přáteli skupinku, a občas objíždíme zříceniny a hrady v dobových krojích, brněních atd. a pro náhodné turisty děláme představení.“ A na vašem YouTube kanálu KNIHOMOLOVÉ, jsou ukázky a videa na motivy vašich povídek či scénářů. A co kroje a brnění, děláte si je sami?

Já sám určitě ne. Kupuji si originální repliky oděvů a zbroje. Pravda, je to malinko dražší koníček, ale když to na sebe navleču, výsledek stojí za to. Není nic lepšího, než přenocovat v rytířském mundůru někde na zřícenině.

Psaní vás provází stále. „K psaní mě přivedla pravděpodobně má představivost a láska k dobrodružství.“ Co vás na psaní baví?

Na psaní mě baví především ta svoboda moci prožívat skrze mé postavy příběhy někoho jiného. Baví mě tvořit. A v neposlední řadě mě baví následná konfrontace se čtenáři. Besedy, povídání. Je to skvělý pocit, když se mě někdo zeptá, kdy už bude venku další kniha. To člověku malinko stoupne i nosánek. Psaní beru jako Relax. Je to pro mě odpočinutí si od stresů práce a hektického života. Když rozložím prsty na klávesnici a ponořím se do příběhu, odpočívám a žiju možná i trošku život svého hrdiny.

Napsal jste trilogii historické detektivky ze středověku – Cesta pomsty aneb vzpomínky na život, Desátý rytíř a Kněz s knězem Františkem. Kde nacházíte inspiraci pro své literární příběhy? Připravujete nový příběh, pokud ano, můžete prozradit, o čem bude?

Inspiraci čerpám všude kolem. Občas nějaké postavě přiřknu vlastnosti lidí, které znám. Poslouchám příběhy, nasávám atmosféru a pak to převádím do textů. V lednu vyjde moje nová kniha, na kterou se už spoustu lidí těší - Bestie z Römerstadtu. Je to dílo, které mi díky jedné nepříjemné události zabralo spoustu času a čtenáři se o ní dozví v předmluvě. Je to dílo, které považuji zatím za vrchol své tvorby a i betačtenáři podávají kladné recenze. A nyní pracuji na knize, která spoustu lidí naštve. Jako stálý podporovatel napadené Ukrajiny od začátku ruské agrese spolupracuji s iniciativou Aktuálně o Ukrajině, která dodává potřebnou pomoc přímo vojenským jednotkám, které hrdinně brání svobodu nejen Ukrajiny. Když nedávno o život přišel jeden velký a odvážný muž, který padl v boji, rozhodl jsem se ještě více pomáhat a napsat knihu o učiteli, který se dostal do války. V knize popisuji reálné lidi a reálné události. Samozřejmě si hodně přitvářím. Příběh skončí dobře, ale i smutně. A celý výtěžek z prodeje této knihy budu poukazovat opět na účet iniciativy Aktuálně o Ukrajině. Randy Hric, jako její zakladatel je skvělý člověk a takovým lidem je třeba pomáhat co nejvíc. Po této knize se budu věnovat zase mému oblíbenému středověku. Vlčí bratrstvo už mám načrtnuté a bude to příběh, který dějově předchází Bestii z Römerstadtu.

Vydal jste také CD se zhudebněnými texty svých básní a knížku básní Duše poety. „Básně jsou pro mě spíš hravé veršovánky, takové odlehčení. Román je maraton, báseň je sprint.“ Takže je vám bližší psaní příběhů. A co malování, neláká vás doplnit své texty vlastními ilustracemi?

Malování u mě skončilo asi v mateřské školce. Pokud nějaký talent mám, je to na psaní. Většina dětí v první třídě maluje lépe než já. To není nadsázka, ale fakt. Takže ilustrace raději přenechávám profesionálům.

Spolupracujete s kapelou ROMANTICI, pro kterou píšete texty a podílíte se na dramaturgii vystoupení. A nejnověji také s cestovatelkou a autorkou Dagmar Honyisovou. Plánujete nějaký společný projekt? Kde se mohou s vámi čtenáři osobně setkat?

S ROMANTIKY jsem se dohodl velmi rychle. Je to úžasná partička vtipných a inteligentních lidí. A krom toho hrají písně mému srdci blízké. Folk mám rád. A když občas z úst zpěváka zazní slova, která jsem napsal, zahřeje to u srdíčka. S Dagmar Honyisovou jsme se potkali v podstatě náhodou a hned jsme se domluvili na spolupráci. Já jsem časově vytížený, a ona se nabídla, že bude vše manažersky organizovat. Máme naplánováno spoustu besed a chystáme vlastní podcast, kde se budeme bavit nejen o knihách, ale i spoustě zajímavých témat.

Říkáte, že psaní je pro vás úžasná relaxace. „Umím si u psaní doplnit energii, a když pak slyším, čtu nebo vidím nadšené reakce čtenářů, je to pohlazení po duši.“ A jaký jste čtenář vy? Dočetla jsem se, že vaším oblíbeným autorem je Jules Verne. „Jeho nadčasové příběhy a styl mě uhranuly jako malého kluka.“

Ano, Jules byl průvodcem mého dětství a to díky mému strýci, který jeho knihy sbírá. Jsem nárazový čtenář. Dlouho nic a pak tři knížky za měsíc. Díky mé povaze snílka a dobrodruha mezi mé oblíbené autory patří tací, kteří mají v sobě trochu tajemna. Krom Verna to je Dan Brown se svým Robertem Langdonem anebo třeba James Rollins a jeho Sigma Force.

Také jste vášnivý cestovatel. Kde to na vás nejvíce zapůsobilo? Vracíte na stejná místa nebo raději stále objevujete nová?

Miluji Egypt. Nejkrásnější místo na planetě je podle mě Řím.

Info na: www.knihomolove.cz.

Foto: archiv Martin Bahulík