Nelly Řehořová: Na jevišti máte okamžitou energii od diváků, kdežto kamera vidí každý detail, každou myšlenku v očích

„Muzikál je pro mě nádherný právě tím, že spojuje všechno, co mám ráda – herectví, zpěv, tanec, živou energii a kontakt s divákem,“ přiznává herečka a zpěvačka Nelly Řehořová, pro kterou je zpěv hodně osobní. Je při něm sama za sebe a díky herectví může zase vstupovat do jiných světů a postav.

K divadlu jste se dostala velice brzy. Začínala jste v dětském divadelním souboru Háďata při DDM v Hronově. Jak k tomu došlo? Měla jste i jiné zájmy?

Myslím, že jsem k tomu nějak přirozeně tíhla odmala. Doma jsem pořád něco předváděla, zpívala, tancovala, vymýšlela si scénky – zkrátka jsem byla takový malý komediant. Háďata byla moje první velká zkušenost s tím, že divadlo není jen hraní si, ale že má svoje pravidla, disciplínu, kolektiv a krásnou energii.

Samozřejmě jsem měla i jiné zájmy. Věnovala jsem se sportu, hlavně aerobiku, bavilo mě tančit, hrála jsem na klavír. Ale jeviště a zpívání mě vždycky přitahovaly nejvíc.

„Už od dětství jsem byla komediant.“ A velice brzy jste se dostala také před kameru a začalo to v dětské relaci TV Stars a v roce 2014 jste debutovala menší rolí vesnické dívky ve filmu Babovřesky 2. A od té doby jste si zahrála v dalších filmech a seriálech. Jaké byly vaše začátky před kamerou? Pamatujete si ten pocit, když jste před ní stála poprvé? A jak se před ní cítíte dnes? 

Pamatuji si hlavně obrovskou nervozitu a zároveň fascinaci. Kamera je úplně jiná disciplína než divadlo. Na jevišti máte okamžitou energii od diváků, kdežto kamera vidí každý detail, každou myšlenku v očích. Ze začátku jsem měla pocit, že musím „něco hrát“, ale postupem času jsem pochopila, že před kamerou je často nejsilnější právě civilnost a opravdovost.

Od roku 2017 hrajete v Divadle Broadway v Praze v muzikálech jako Muž se železnou maskou (Cecile), Lotrando a Zubejda (Zubejda), Mýdlový princ (Marie Šafaříková), Okno mé lásky (Sofie) a Andělé (Klára). Jako Buggyna jste se představila v muzikálu Rebelové v Hudebním divadle Karlín. Co vás na muzikálech baví? Je to ta kombinace herectví, zpěvu a tance? 

Muzikál je pro mě nádherný právě tím, že spojuje všechno, co mám ráda – herectví, zpěv, tanec, živou energii a kontakt s divákem. Je to fyzicky i psychicky náročné, protože člověk musí být koncentrovaný ve všech směrech, ale zároveň je v tom obrovská radost. Mám ráda, když se emoce nemusí jen říct, ale můžu je vyzpívat nebo vytančit.

Jako zpěvačka zpíváte česky a anglicky. Absolvovala jste tour jako předskokanka Michala Hrůzy a Ewy Farne. Vystupovala jste se zpěvačkami jako Helena Vondráčková a Bára Basiková v pražské O2 Aréně. K písni Žít jen svou láskou vám hudbu složil Michal David. Jak vás to profesně ovlivnilo a obohatilo, spolupracovat s těmito osobnostmi naší populární hudby?

Každá taková spolupráce pro mě byla obrovskou školou. Když stojíte na jednom pódiu s lidmi, kteří mají za sebou tolik zkušeností, nemůžete se neučit. Ať už šlo o profesionalitu, pokoru, práci s publikem nebo schopnost být sám sebou i ve velkém prostoru. Tour jako předskokanka Michala Hrůzy a Ewy Farne mi dala hodně. Najednou stojíte před publikem, které nepřišlo primárně na vás, a musíte si ho získat. To je skvělá lekce. A spolupráce s osobnostmi jako Helena Vondráčková, Bára Basiková nebo Michal David je pro mladého interpreta něco, co ho posune nejen profesně, ale i lidsky.

Při tom všem jste stihla vystudovat Obchodní akademii v Náchodě. Co vás přivedlo ke studiu na VŠ v oboru kriminalistika a forenzní disciplína?

Možná to na první pohled působí jako úplně jiný svět, ale mě vždycky zajímaly lidské příběhy, psychologie, motivace a to, co se skrývá pod povrchem. Kriminalistika a forenzní disciplíny mě fascinovaly právě tím hledáním pravdy a souvislostí.

Herectví je vlastně také o tom, že se snažíte pochopit člověka – proč jedná tak, jak jedná, co ho k tomu vede, co neříká nahlas. Takže pro mě to zase tak vzdálené nebylo.

Působíte jako porotkyně soutěže Muž roku. Jak jste se k tomuto „úkolu“ dostala?

Párkrát jsem se jako porotkyně účastnila, ale více jsem dostala příležitost v této soutěži zpívat. Dostala jsem se k tomu přirozeně přes lidi kolem soutěže, konkrétně Davida Novotného, který pochází ze stejného kraje a pomáhal mi v začátcích vystupovat na jeho akcích. Beru to jako milou zkušenost.

Jste herečka i zpěvačka. Je vám z toho něco bližší, nebo jedno bez druhého nejste vy sama?

Myslím, že jedno bez druhého bych nebyla úplně já. Zpěv je pro mě hodně osobní, tam jsem sama za sebe a je mi o něco bližší. Herectví mi zase dovoluje vstupovat do jiných světů a postav. Momentálně si neumím vybrat jen jedno, ale kdybych musela, tak bych dala přednost zpívání.

Jednu dobu jste se závodně věnovala aerobiku, ráda tancujete, hrajete na klavír, máte ráda sport. Umíte vůbec odpočívat, být jen tak a nic nedělat?

Dřív jsem měla pocit, že musím pořád něco dělat, někam běžet, něco dokazovat. Ale čím jsem starší, tím víc chápu, že odpočinek není ztracený čas. Naopak je důležitý, aby člověk mohl tvořit a fungovat dál.

Nejvíc si odpočinu u dobrého filmu, hudby, někdy sportu nebo úplně obyčejné procházky.

Zdroj foto: archiv Nelly Řehořové

Nelly Řehořová:

• Narodila se 10. 6. 2001 v Opočně.
• V roce 2014 vyhrála Cenu internetu v soutěži Česko zpívá.
• Filmy – Babovřesky 2, Babovřesky 3, Pohádky pro Emu, Strašidla, Špunti na vodě, Čertoviny, Andílci za školou, Uzel zla, Milion…
• Seriály – Einstein, ZOO, ZOO Nové začátky…
• Info na: http://www.nellyrehorova.cz