Nedávno se na pultech knihkupectví objevila její kniha Chameleonka. Tereza Kazan sepsala čtivé příběhy, které většinou jako modelka prožila na cestách světem. Některé jsou zábavné, jiné spíše varovné. V našem rozhovoru autorka poodkrývá podstatu práce, o které mnohé dívky pouze sní. Nazývá věci pravými jmény.

Jak se zrodila vaše nedávno vydaná kniha Chameleonka?

Utvářela se postupně během několika let a psal ji život sám – tedy s drobným přispěním mé osoby.

Silným inspiračním zdrojem se staly vaše zkušenosti, které jste získala působením v modelingu. Kdy jste v této branži začala pracovat?

Ve čtrnácti letech. Klasické objevení agentem na ulici. Do té doby mi modeling jako možné zaměstnání vůbec nepřišel na mysl.

Země původu: Mexiko. Autor fotografie: Enrique Covarrubias.

Splnila jste si tak svůj sen?

Díky cestování a výdělkům z modelingu jsem si splnila spoustu snů, které neměly s tímto povoláním vůbec nic společného.

Řekněte, co je na této práci nejtěžší?

To, že jste sám. Úplně na všechno! A neustále proti všemu a všem bojujete. Každá  „kamarádka“ je konkurence, která navíc ve zhruba padesáti procentech případů nehraje fér. Dá se říct, že po takovém několik let trvajícím „properu“ buďto skončíte u psychiatra anebo naopak pořádně osekán a posílen do života přesně takového jaký je.

Země původu: Itálie. Autor fotografie: Ennio Tullo.

Co považujete za svůj největší úspěch ve světě modelingu?

Vy asi chcete znát názvy značek, s nimiž jsem spolupracovala. Tak například… Chanel, Dior, Burberry… Harper’s Bazaar, Cosmopolitan, Esquire… Chevrolet, Ponds, Coca-Cola… Nejhlouběji do paměti se mi však zaryla přehlídka, která by údajně měla být zanesena i v Guinnessově knize rekordů. Jednalo se o snad největší módní show vůbec, pořádanou v Berlíně na počest krále módy Gianni Versace. Své modely tam předváděli snad všichni známější módní návrháři – já osobně tam pracovala pro Maxe Maru, a samotné přehlídkové molo bylo takřka kilometr dlouhé. Než se celé prošlo, trvalo to úměrně výškové velikosti podpatků – asi 20 minut.

Máte díky této práci více přátel a dobrých známých?
 
Díky této práci znám více osob.

Z archivu Dior.

Myslíte, že dívky, které sní o kariéře modelky, mají  dostatek informací o tom, co tato práce ve skutečnosti obnáší?  

Dokud se o tu troubu nespálíte, nepoznáte, že je horká… Všechno přináší pro a proti. S oscarovým režisérem se dívky asi nesetkají, když budou sedět zavřené doma, avšak: Holky, jste připraveny na to, že jako jeden z vedlejších aspektů extrémního hubnutí třeba ztratíte menstruaci a tím pádem i možnost mít děti?

Modelky v mediálních obrazech často vypadají jako ženy, pro které není problém získat přízeň vlivných a bohatých mužů. Jak je to doopravdy?

Podle čeho si vy sám vybíráte partnerku? Podle něčeho, co Vás na ní zaujme, co na ženách preferujete. „Vlivní a bohatí“ muži jsou na očích veřejnosti častěji, než ostatní, čímž také ke svému boku preferují někoho s reprezentativnějším vzezřením a vystupováním.

Město původu: Milán. Autor fotografie: Max Salvaggio.

Někteří lidé si myslí, že být modelkou znamená pořádně užívat si života. Oslavy, večírky, úlety… Zcela upřímně - je to i Váš případ?  

Dle daných lokalit. Třeba na Miami tomu pochopitelně moc uniknout nejde. A proč taky, když jste zdráv, mlád a šťasten?

Fenomén modelingu v médiích je spojen s kultem krásy, dokonalého těla. Není to vlastně útok proti přirozenosti, proti přírodě?  
 
Ve zdravém těle, zdravý duch. Všichni si můžeme kolem sebe průběžně všímat, že lidé pečující o své tělo jsou odolnější i psychicky, méně nemocní a unavení, prostě mnohem vitálnější. A nemusí se zrovna jednat o modelky nebo vrcholové sportovce.

Co byste poradila ženám přirozených tvarů, vždyť každodenně jsou konfrontovány s krásnými ženami na fotografiích v časopisech nebo v některých reklamách. Jak se s tím mají vyrovnat?

U módních značek jde o marketing, což znamená co nejvyšší prodej. Tedy  nastylizovat daný kousek oděvu do podoby, která chtíč navodí. Oblečení bohužel opravdu nejlépe vypadá na „ramínkách od šatů“, s tím nic nenaděláme. Avšak pak je tu třeba sekce dámského spodního prádla, a tam mají zase vyhráno plnější tvary. Ať si ale každý člověk najde tu svoji konkrétní rovnováhu sám. A to hlavně uvnitř sebe.

Creative Zen - reklamní kampaň. Z archivu Terezy Kazan.

Ještě se vrátím k vaší knížce… V jednom z textů popisujete vlastní zkušenost s úpravou poprsí. Váš pohled vyznívá jako jedno velké varování. Co byste vzkázala mužům, kteří své partnerky vyloženě tlačí do těchto proměn těla?

Spíš co bych vzkázala těm partnerkám… Máte vlastní hlavu, je to Vaše tělo, pokud to Vám samotným vyhovuje, jak to je, vězte, že existuje jeden předlouhej zástup mužů, kterým to vyhovuje úplně stejně jako vám.

Měla jste pro Chameleonku texty, které jste se v ní bála zveřejnit?

Snažím se psát pro co možná nejširší cílovou skupinu, kvůli čemuž pochopitelně některé detaily záměrně vynechávám.

Určitě je škoda, že Vaše svižně napsané příběhy nejsou doplněny větším množstvím fotografií.  Knížce by to nepochybně pomohlo… Co Vy na to?  
 
Je pravda, že díky jednomu ze svých dalších koníčků – fotografii, mám spoustu fotek přímo souvisejících s každou ze stories. Nechtěla bych však čtenářům brát jejich vlastní (a určitě mnohem barvitější) představy. Těm se žádný skutečný obraz nevyrovná.

Máte literární ambice? Můžeme se těšit na další dílo? Pokud ano, o čem bude?
    
Předpokládám, že všechno, čemu se nenuceně již od útlého věku věnujeme, má vybudován nějaký základ. To, že mi nakladatelství nabídlo spolupráci je toho také dokladem. Pochopitelně píši zapáleně dál, a co přinese budoucnost, to se nechám překvapit.

Děkuji za rozhovor.

Titulka v čínském stylu. Z archivu Terezy Kazan.

MINIDOTAZNÍK K21
Tereza Kazan, modelka, spisovatelka, projektová manažerka
Současné bydliště: Praha
Životní vzor: Prarodiče
Oblíbený film: Hra (režie: David Fincher, 1997)
Oblíbený obraz: Jakýkoliv obraz mé velmi talentované matky
Oblíbené jídlo: Cokoliv připravené s láskou

Recenzi na knihu Chameleonka od Terezy Kazan si můžete přečíst ZDE

< Předchozí		Další >