O akci Chillibraní jsme už na našem webu informovali a nyní přinášíme rozhovor s pořadatelem této akce Petrem Klemešem. Ten nám prozradil, co vše tam návštěvníky čeká, ale také kolik by toho sám zvládl? Jaké je jeho oblíbené chilli?
Povězte nám o Chillibraní, co vše tam návštěvníky čeká?
V první řadě je to Mistrovství ČR a SR v pojídání pálivého – Chilližrout. Vše kolem tvoří kulisu, která návštěvníkovi umožní ochutnání a nahlédnutí do světa, ve kterém stojí komerčně známé omáčky a chilli, vhledem ke své nízké pálivosti, naprosto mimo. Také se zde můžete setkat s několika stovkami pěstitelů z ČR i zahraničí, od těch parapetových až po řekněme „pacienty“ s několika stovkami rostlin. To vše podepřeno nádherným prostředím Brněnské přehrady, tak jak můžete vidět na fotografiích z loňského ročníku – viz http://www.chillibrani.cz/fotoarchiv
Program je zatím tajný, ale nemůžete z něj alespoň něco prozradit?
Podstatné a nejdůležitější bylo odhaleno. V současné době ladíme program s ohledem na rozpočet a budeme se snažit ho v rámci možností udělat co nejzajímavější.
Co se týče stánků, co vše budou nabízet? Bude například možné zakoupit si semínka ojedinělých paprik? A který stánek je z vašeho pohledu nejzajímavější?
Našim cílem není nahnat na místo co nejvíce prodejců. Protože my, coby organizátoři, patříme také mezi pěstitele a konzumenty chilli, volili jsme tak, aby nabízený sortiment odpovídal cílové skupině návštěvníků a nestala se z toho pouťová burza plná vařeček a škrabek na brambory. Samozřejmostí bude prodej semen nejrůznějších chilli, včetně těch nejpálivějších na světě, potřeb pro pěstitele, omáček, pochutin a dalšího.
Jaké speciality z chilli budou moci návštěvníci Chillibraní ochutnat?
Skladba nabídky restaurací se v současné době ještě ladí. Nabízeny budou i menší, degustační porce. Návštěvník bude mít tedy možnost ochutnat za velmi rozumné peníze různá jídla. Ať už to bude asijská kuchyně, klasické BBQ nebo pravé americké hamburgery, vždy se setká s profesionály věnující se konkrétnímu typu kuchyně několik let.
Pro veřejnost je určena soutěž o „Certifikát znalce chilli“. Jak složité bude jej získat?
To záleží čistě na znalostech návštěvníka, ale samozřejmostí budou i informační tabule s textem, z nějž bude možnost vyčíst téměř všechny odpovědi.
Jak přišel impuls k takové akci? Kdo vám nejvíce pomohl s organizováním?
Impulzem byla absence soutěže s pravidly odpovídajícími těm v zahraničí a mnoho mýtů kolem pálivého. Poté už stačilo potkat ty správné lidi s jasnou vizí a máme tu druhý ročník. Náš vděk však patří hlavně sponzorům, bez jejichž důvěry a podpory bychom rozhodně daleko nedošli. Stejně tak patří dík našim manželkám a druhům a všem přátelům kolem, kterým už „s těma paprikama lezeme na nervy“. Zmínit jmenovitě chci však svého dlouholetého kamaráda Richarda Belžíka a Evu Bartošákovou, kteří dotvářejí hlavní organizační trio.
Myslíte si, že má v České republice chilli a pálivé jídlo obecně oblibu? Čím to je?
Nepochybně má a důkazem je vzrůstající zájem o pěstování, poptávka po omáčkách a různých dalších pálivých pochutinách. Problémem však je, že pálivost a chuť paprik v ČR, tak jak je obecně komerčně známa, nemá téměř co dočinění s tím, co je opravdu ostré. Ještě je zde ale i domácí gastronomická scéna, která má v tomto směru možnost k růstu. Co je v masové většině prezentováno jako pálivé, obsahuje většinou kečup, sladkokyselou omáčku a sušené pálivé papriky či ptačí chilli. Což je naprosto mimo, ale každé začátky jsou těžké a alespoň je co zlepšovat a zkoušet. Každým rokem se však objevuje několik set nových vášnivých pěstitelů, kteří již vědí, že chilli není jen o pálivosti, ale také například o unikátních chutích s nádechy exotického ovoce a aroma o kterém se nikomu ani nezdálo.
Soutěž v pojídání pálivého se bude konat již podruhé. Jak to loni probíhalo a co vše účastníci zvládli?
Loňský ročník nám doslova vyrazil dech. Plánovali jsme akci pro cca 80 – 120 lidí, v podstatě takové „komunitní“ posezení – zhodnocení sezóny s kamarády pěstiteli - konzumenty ze všech koutů ČR a SR, které známe pouze z internetového fóra pro pěstitele – www.chillizrouti.cz. Nakonec jich dorazilo cca 400. Což s ohledem na to, že jsme měli téměř nulovou propagaci považujeme za impulz, že jdeme s největší pravděpodobností cestou, která bude zajímat i širší okolí. Hlavně díky divákům se vytvořila atmosféra, která byla naprosto nepopsatelná. Spontánní zábava a zápal ze strany publika podporoval účastníky klání k výkonům, které nikdo nečekal. Výsledkem pak bylo, že do posledního kola, kam jsme ani nečekali, že někdo dojde, šli rovnou tři soutěžící.
Letos se přihlásilo 35 soutěžících, jsou mezi nimi i milovnice pálivého?
Jistěže! Na letošek jsou přihlášeny čtyři dámy. Není to sice mnoho, ale je třeba podotknout, že jedna z nich loni skončila až po kole, kde se konzumovalo nejpálivější chilli na světě Trinidad Scorpion Morouga s cca 2 000 000 SHU. Nechala tak za sebou několik desítek borců, jejichž ambice sahaly velice vysoko.
Myslíte si, že se soutěžící na Chilližrouta nějak připravují předem? Pokud ano, jak?
Jak poradil vítěz loňského ročníku Jan Bruncko panu Krausovi v jeho show, ústa jsou zhýčkaná a nejdůležitější je trénink. Ideální je začít pomalu, zlehka a nepřeskočit rovnou k extraktům, kde je to s ohledem na jejich hořkost většinou pouze o pálivosti. Jestli mohu doporučit, pohybujte se v rozpětí 500 000 – 2 000 000 SHU. Pak by vás nemělo potkat něco „nečekaného“. Takto „trénuje“ v podstatě každý pořádný chilližrout, a to při běžné každodenní konzumaci.
Pravidla máte pěkně pokryté, přesto, nebojíte se, že by se účastníkům mohlo něco stát?
Jedním z mnoha mýtů o pálivém je jeho nebezpečí. Vycházíme z toho, že pokud má někdo zlámaná žebra, salta na trampolíně mu na uzdravení nepřidají. Překlopeno do „chilližroutství“ pokud má někdo rozhašené zažívání, alergie, nebo srdeční problémy, měl by se soutěži vyhnout a je na to řádně upozorněn. Avšak doposud není na světě znám jediný případ otravy kapsaicinem. Tak jako loni, máme i letos zajištěnou přímou účast lékařů, sester a přistaven je i sanitní vůz. O soutěžící se letos postará dokonce dvojnásobné množství těchto profesionálů, kteří vědí jak si poradit v situaci, kdy to opravdu pálí. V naprosté většině případů stačil pouze jogurt a mléko, které pálivost neutralizuje.
Zúčastnil byste se vy sám Chilližrouta? Na kolik si věříte?
Sám se ho v podstatě účastním každý rok několikrát, když chystáme soutěžní stupnici a vcelku ji několikrát procházíme. Nepředkládáme nic neověřeného, množství dávkujeme podle toho jak je pálivost daného stupně (ne)snesitelná. S ohledem na zmíněné si tedy troufám říct, že si věřím, ale nedovedu si představit model soutěžícího i organizátora dohromady. Navíc by to nebylo férové vůči ostatním. Obsah stupňů znám předem, jsou doma v lednici, nebo dozrávají na zahradě. Čerstvé video na kterém jsme představili s Richardem poslední kolo stupnice je zde:
Co tedy vy a pálivé jídlo? Kdy jste ho začal mít rád?
Nedovedu si představit jídelníček, ve kterém by chybělo! První kroky i roky byly krušné. Je to už řadu let, ale v podstatě za ní stojí můj táta se svým vypečeným kamarádem, který na zahradě pěstoval nějaké cayenny. Že prý dostanu stovku, když sním dvě. Čtvrt bochníku chleba do mě padlo, jak mi huba hořela. Ale ten pocit (postupně jsem se dozvěděl, že za tím stojí adrenalin a endorfin) je nepopsatelný. Časem šla odolnost, chuť i záliba dál až dorostla do současného měřítka, kdy není dne „bez“. Největším paradoxem je, že moje manželka ze zdravotních důvodů nemůže vůbec kořeněná jídla, natož pálivá. Avšak ochotně a ráda mi pomáhá na zahradě, v kuchyni i na webu. Kolem chilli je toho tolik, že nám téměř nezbývá čas na nic jiného. A jsme šťastní :-)
Máte nějakou oblíbenou odrůdu chilli? V čem jsou jeho přednosti?
Desítky a s ohledem na množství druhů co jsem ještě nevyzkoušel, si troufám tvrdit, že jich budou stovky. Mezi moje nejoblíbenější patří druh Chinense, do kterého spadají Habanera, Jolokie, 7POTy, Scorpioni, Morougy a další. Lusky tohoto druhu jsou nejaromatičtější na světě a po stránce chuti nemají konkurenci. Jen pro představu... Rozkrojíte lusk chilli a obratem vás obstoupí vůně manga, limetek, papayi, pomerančů, a dalších exotických plodů. A co teprve chuť! Pálivost v tomto nehraje zas až tak roli, primárně jde o chuť. Právě kvůli tomu mezi pěstiteli chilli najdete množství gurmánů, kteří tráví svůj volný čas u plotny. Zavařují, pečou, vyrábí omáčky, vymýšlí recepty, nakládají, suší a to vše s chilli.
Pěstujete si papriky i doma nebo kde je sháníte?
Chilli pěstuji v podstatě všude, kde to jde. Na naší zahradě, doma, u rodiny i přátel. Trávím rád spoustu času hledáním nových odrůd, o které bych mohl rozšířit svoji sbírku a zkrášlit tak záhony, které například letos lemuje cca 400 ks rostlin o stovce relativně nových odrůd. Ale s ohledem na to, že je jich je na světě něco ke čtyřem tisícům, mám pořád co dohánět. Každý pěstitel si však časem najde druhy a odrůdy, které mu vyhovují a vrací se k nim. Závěrem bych chtěl všechny čtenáře pochopitelně pozvat na naši akci, ať už jsou to milovníci pálivého, nebo pouze ti, kteří chtějí vyzkoušet něco nového a nepoznaného.
Více na www.chillibrani.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|