Spojilo se šest lidí, aby ve Zlíně vytvořili konferenci TEDxZlín, jejíž hlavní krédem je podporovat „myšlenky, které stojí za to šířit“. Jde o licenci, kterou uděluje americká nezisková organizace TED. Vyjednat, aby se taková akce mohla 17. října v Baťově městě konat, trvalo přes rok a půl a výsledek stál opravdu za to!

 

 

Pořadatelé si jako ústřední motiv konference zvolili let, s čímž souviselo také heslo tohoto ročníku „Co chceš, můžeš“ od Tomáše Bati. Vstupenkou byl palubní lístek, na začátku všeho bylo odbavení, létalo se i mezipřistávalo. Úvodem konference byla pak krátká instruktáž od dvou letušek, které plnily roli hostesek. Pilotem a skvělým moderátorem celého programu byl Ondřej Carda.

Josef Vojta: „Každá cesta může být individuální a úspěšná, když si uvědomíme pasti, do kterých můžeme spadnout. Tak není nic nemožné.“

Prvním řečníkem byl Josef Vojta, odborník na neuromarketing a rozhodovací proces přednášející na Fakultě multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati. Svou přednášku trefně nazval „Mind the mind“ a soustředil se na dva způsoby myšlení – pomocí emocí a racionálně (reflektivně). Tyto dva principy se neustále hádají a jeden z pohledů je, že „emoce jsou slon a racio je jezdec na něm“. Mozek si tvoří takzvané mentální zkratky, neboli heuristiky – jedná se o automatickou racionální volbu, čímž si mozek snižuje náročnost operací. To se projevuje v různých situacích a člověk s tím může něco udělat právě díky tomu, že ví, že se mozek plete.

Rostya Gordon-Smith: „Rodina je kotva a pevný bod, protože jsme ještě nevynalezli nic lepšího.“

Rostya Gordon-Smith je na první pohled velmi silnou a sebevědomou ženou, manažerství z ní jen čiší. Bojuje za práva žen a patří mezi padesátku nejúspěšnějších personalistů světa. Žila v několika zemích a dnes se vrátila do té rodné. Velmi ji ovlivnila věta od táty pilota: „Rosťo, měj křídla.“ Svou přednášku nazvala „Naše děti budou žít v jiném světě“ a provedla posluchače několika důležitými generacemi – od velké generace až po tu dnešní, generaci Z. Zdůraznila také, jak je důležitá generace žen a její místo v politickém i profesním životě a závěr věnovala rodině: „Být manželkou a matkou nebo manželem a otcem je jedno z nejtěžších povolání, které můžeme dělat.“ Dětem se musí předat loajalita, víra v sílu jednotlivce, svoboda rozhodnutí, zdravé ambice, vděčnost, společenská zodpovědnost a další důležité hodnoty.

Petr Vabroušek: „Zamyslete se nad emociálními bludy, představte si, co jste si neuměli představit a jděte do toho.“

První blok zakončil velmi úspěšný a sympatický sportovec Petr Vabroušek. Ten má za sebou mnoho úspěchů z triatlonu a různých extrémních závodů typu Ironman, přesto si však stojí za tím, že jeho život není sport, ale jeho rodina. O sportech mluvil jako o neskutečných výzvách, kdy je vše spíše o motivaci a překonávání sebe sama než o tvrdém drilu. „Soupeři 6 dní dřou a jeden den závodí, já šest dní odpočívám a jeden den závodím,“ pronesl s úsměvem. S neuvěřitelnou lehkostí tak popsal, jak se patnáctkrát účastnil IRONMAN World Championship na Hawai, maratonu na Antarktidě nebo Severním pólu. Příští rok ho čeká druhý extrém – závod na 250 kilometrů na Sahaře. Tento člověk byl úžasnou motivací a zaručeně ve Zlíně získal mnoho nových podporovatelů.

Mezipřistání byla určena k vstřebání myšlenek, ale také k občerstvení. To probíhalo v „Duty Free“ zóně a mělo jej na svědomí Spirit Catering. Díky za výborné jednohubky, zákusky a především za velký výběr různých dobrot, ze kterých si musel vybrat každý mlsný jazýček.

Zuzana Holubcová: „To, že se narodí zdravé dítě je zázrak a štěstí, ne samozřejmost a ani umělé oplodnění není plán B pro všechny.“

O fascinujícím dramatu vzniku nového lidského života mluvila Zuzana Holubcová, odbornice na ženskou plodnost. Svou přednášku uvedla krátkým videem ukazujícím oplození spojené s prvním buněčným dělením. Tento proces trvá 5 až 6 dní a až 70 % všech embryí se nenarodí. Příčinou je, že až 90 % vajíček je abnormálních. Zuzana Holubcová po studiích v Brně pracovala na Bourn Hall Clinic, kterou založil její hrdina Robert Edwards, díky kterému existují metody asistované reprodukce. Věnovala se tam především abnormalitě vajíčka a zjistila tak revoluční objev, že abnormality souvisí s nestabilním dělením chromozomů. V její přednášce nijak nemoralizovala a nenásilnou a poslouchatelnou formou sdělila velmi zajímavé věci.

Vratislav Toman: „Generace bude taková, jakou si ji vychováme. Je na vás, abyste dětem dokázali vytvořit takové podmínky a prostředky k tomu, aby z nich byla dobrá generace.“

O svém životě tomu natěšenému publiku mnoho prozradil vitální 86letý Vratislav Toman. Popsal, jak ho v dětství nadchly vědeckofantastické knihy, jak to „zvoral s průmyslovkou“ a pracoval v plzeňské MF Dnes a později v Rudé zástavě. Co chceš, můžeš se mu splnilo v roce 1956, kdy nastoupil do ABC a vydržel tam 35 let. K dnešním dětem poznamenal, že jsou pořád stejné, jen se mění prostředí a prostředky. S neuvěřitelnou silou a moudrostí mluvil o tom, že pokrok nezastavíme, technika jde dopředu a že je nejdůležitější, aby děti měly dobré vzpomínky na své dětství.

Rudolf Krautschneider: „Praví cestovatelé musí o cestování hlavně mluvit, ale ti skuteční cestují.“

Stavitel jachet, vášnivý mořeplavec a autor desítek dokumentů Rudolf Krautschneider si publikum hned získal: „Já jsem myslel, že tady bude Zuzana Holubcová chodit s termoskou a nahánět muže a ono nic,“ pronesl a bylo jasné, odkud vítr povane. Na pozadí jeho vtipných historek běžely záběry z plaveb, které člověk pomalu nestíhal vnímat. Za komunistů bylo v Československu prý kolem 10 000 jachtařů, když ale přišla možnost v roce 1990 vyplout, nemohl nikoho sehnat. Na plavbu s cílem obeplout Antarktidu čítající 500 000 kilometrů a trvající 4 roky se tak vydal se dvěma lidmi, kteří nikdy neviděli moře. Nejvzdělanější z nich vystudoval 8 tříd základní školy, jeden prozvracel 2,5 roku, ale ve výsledku to byla nejlepší posádka, jakou kdy měl. Rudolf Krautschneider je velmi osobitý člověk, který končil slovy: „Mám 73 let a pocit, že nic nestíhám. Život mi teprve začíná. Mám důchod 2000 korun, a proto musím pořád něco dělat. Přál bych to tak všem.“

Ondřej Kobza: „Jedinec může utvářet místo, kde žije – to není politiků, ani úředníků, ale jeho.“

S improvizací, kde je všechno možné, přijel do Zlína kavárník Ondřej Kobza, který je známý projekty jako jsou Piána do měst, poeziomaty nebo šachové stolky ve městech. „Baví mě vykřesávat něco, co tady není a mohlo by být, ale šílenost musí být ukotvená – musíte na to mít peníze i nějaké profesionály,“ smál se při mluvení o komunitní zahradě na střeše pražské Lucerny. Popisoval, jak se snaží sám sebe překvapovat, jak se snaží vidět za roh anebo jak si se sebou povídá a cenzuruje si tím nápady. Na ty mimo jiné přichází tak, že sleduje okolní svět a všímá si ulice. O všem vykládal s lehkostí a hlavně velmi přesvědčivě a mnohá jeho moudra by se dala tesat do kamene.

Martin Pospíšil: „Utíkáte-li od problémů na jiné místo, nezapomeňte, že si s sebou berete i vás samotné.“

Nejmladším přednášejícím byl Martin Pospíšil ze zlínské společnosti madeo, který ukázal život, podnikání a tvoření ve městě jako je Zlín. Věnoval se především jeho výhodám a výzvám. Prvním prezentovaným plusem byla jednoduchost, která šetří energii a nabízí tak čas pro podstatná rozhodnutí. S tím souvisí také minimum dopravních komplikací a méně stresu. Navíc je možné zanechat viditelnou stopu i pomocí malých změn a jste tady spojeni s přírodou. Ohledně výzev a nevýhod Martin Pospíšil shrnul, že je žádoucí využít je ve vlastní prospěch. Hlavní je dělat věci dobře a snažit se jít všemu naproti. Když si někdo stěžuje na nedostatek příležitostí, stačí říct: „a co jste pro tento nedostatek udělali vy?“. Vtipným zpestřením prezentace byly i vedlejší produkty firmy madeo jako je aplikace Flock, hra Furniture Catcher nebo budoucí Angry Wife.

Kateřina Falk: „Pro každého je splněný sen něco jiného, ale je důležité mít vizi. Ta je základem celé kreativity a ta nás dělá v celém vesmíru naprosto unikátními.“

Do světa laserů a také splněných snů nás přivedla poslední vystupující Kateřina Falk. Ta na začátku stihla ukázat laser, seznámit posluchače se základy fyziky i pohanit vědce s tím, že jde o infantilní snílky. Kateřinu od dětství fascinovala fyzika a tak po vystudování zlínského gymnázia studovala ve Skotsku, v Londýně a na Oxfordu. Poté pracovala s lasery velkými jako dvě fotbalová hřiště a procestovala velkou část světa. Nedávno se jí naskytla příležitost pracovat pro Extreme Light Infrastructure (ELI) v Praze. Jedná se o největší vědecký projekt v české historii, kde jsou nejvýkonnější lasery a nachází se zde například urychlovače částic a laboratoře, kde je možné testovat nejnovější fyzikální technologie. Aktuálními zkoumanými jevy je například léčba rakoviny pomocí protonů nebo kvantové jevy z vakua. Kateřina Falk ukázala, že jde o opravdovou kapacitu, mluvila uvolněně a dokázala svou tečkou rozesmát celý TEDxZlín.

Na samém závěru se na pódiu sešel celý organizační tým v čele s Monikou Zábojníkovou , Michaelou Mitáčkovou, Janem Jakubem Kučerou, nepřítomným Janem Hermannem, Adamem Rekem, Janem Škaldou, Mirkem Zajíčkem a dobrovolníky z řad zlínské Studentské unie. „Dělali jsme TEDxZlín v šesti lidech, kteří se ani navzájem neznali. Když pořádáte něco, co má smysl, tak nezáleží s kým. A my si tak splnili naše osobní co chceš, můžeš,“ zakončila výtečnou konferenci Monika Zábojníková.

Organizaci TEDxZlín se nedá co vytknout – vše bylo připraveno, jelo se podle harmonogramu, o návštěvníky bylo skvěle postaráno a atmosféra byla skvělá. Mohl za to jednak moderátor, ale také drobné maličkosti, které si pořadatelé připravili. Například červené tkaničky nebo pozornost v podobě hroznového cukru. Z webu a brožurek byla cítit vstřícná komunikace a tu se podvedlo přenést i na akci samotnou. Tleskám, děkuji a už teď se těším na druhý ročník.

TEDxZlín
Kdy: 17. 10. 2015
Kde: 14│ 15 Baťův institut, Zlín
Hodnocení: 100 %

< Předchozí		Další >