Zrak – kolik nám dává a jak málo jsme mu vděční, jak málo se o něj staráme. V mládí si myslíme, že se nemůže nic stát. Kdekdo říká, ať si nekazíme oči, nečteme pod peřinou s baterkou, nezíráme bez tmavých brýlí do sluníčka, ale kdeže. Vše je v pohodě a určitě to ti starší zveličují. Jenže pak přijde ouvej, písmena na tabulích se rozostřují a časem ani nepoznáme, která tramvaj se k nám blíží.

 Vězme, že oči toho tolik poví o nás samotných, potřebujeme je denně a věříme jim, i když vidíme nezaostřeně.

S brýlemi či bez nich

Zátěž na zrak je maximální – umělé osvětlení, modrá zář obrazovek, zaostřování na malou vzdálenost. To vše mu nesvědčí, protože jej nenecháme odpočinout a na dioptrické pomůcky mnohdy záměrně zapomínáme, abychom vypadali mladě, neopotřebovaně. Naštěstí jsou dnes brýle spíše hitem. Ostatně, nosí je skoro každý a jejich výběr je přímo nadstandardní. Zdobí tvář a umí ji i rozjasnit.
O zrak se musíme starat. A je pravda, že mnohé potíže dokážeme ovlivnit sami správnou péčí.

Nechceme-li nosit dioptrické brýle a není-li naše genetika zcela proti nám, pak musíme začít u jídelníčku.

Oko je velmi náročné na přísun vitamínů a minerálů, jichž spotřebuje asi čtvrtinu z celkového příjmu. Všichni asi už víme, že nejdůležitější mezi nimi je vitamín A. Už babičky hlásaly, jak je důležité jíst játra, nevyhýbat se vaječným žloutkům a chroupat mrkev či si dopřát špenát nebo kapustu. Dalšími důležitými vitamíny jsou C a E – tedy jídelníček doplníme citrusy, zeleninou a mandlemi, případně slunečnicovými semínky. Zdrojů je dostatek, ani nemusíme shánět potravinové doplňky, i když značně usnadňují naši starost o vyváženou stravu.

Kromě vitamínů potřebujeme zabezpečit pravidelný přísun luteinu a zeaxantinu, které naše oči chrání před modrou září obrazovek a monitorů. Čili alespoň jednou v týdnu doplnit do jídelníčku hrášek, petržel či mangold. K tomu přidáme dávku omega mastných kyselin, jež jsou bohatě zastoupené v tučných rybách a ořeších, a zinek ze semínek.

Prevence u lékaře

Pokud máme oční vadu, musí být správně korigovaná. Jestliže korekci zanedbáváme a nic neřešíme, zrak se může zhoršovat víc a víc. K očnímu lékaři bychom měli zajít jednou do roka, aby nám změřil oční tlak, zkontroloval dioptrie a nahlédl do hloubi našich očí. Rozkapání není dvakrát příjemné, také se nečiní všem, jen těm s vážnějšími potížemi, ale lékař díky diagnostice může objevit skryté nepravosti, které pak lze včas odstranit či zmírnit. Při vyšetření nám předepíše patřičná skla ke korekci zraku a my si vybereme brýle případně kontaktní čočky, které jsou ideální hlavně při sportování. Z vlastní zkušenosti vím, že dobré je mít po ruce obě možnosti a v případě potřeby je střídat.

Hlavně mějme na paměti, že svůj zrak si zhoršíme také špatnou péčí o brýle či čočky. Nic se sice nemá přehánět, ale přes nevyčištěné brýle nic neuvidíme a můžeme si dokonce přitížit. V případě čoček je nutné si je dezinfikovat v doporučených roztocích, abychom si do oka nezanesli nějakou nákazu.

Oční jóga

Možná se to někomu bude zdát podezřelé až divné, ale k dobrého zraku nebo udržení si stávajícího stavu můžeme docílit cvičením. Málokdo si uvědomuje, že oko je sval. A každý sval se dá trénovat. Když zíráme na monitor, civíme na obrazovku nebo luštíme zprávy na displeji, jsou oči vlastně v jedné stabilní poloze. Tím docílíme toho, že ztrácí svou funkci zaostřování na různé vzdálenosti. Oči současně přicházejí o dostatečné zvlhčení, protože méně mrkáme.

Co s tím? Prostě čas od času odtrhneme svůj zrak od práce či zábavy a jednoduše začneme cvičit. Stačí se třeba jen dívat z okna, a přitom se zaměřit na vybrané předměty v různých vzdálenostech, případně přejíždět vzdálený horizont sem a tam. Pak několikrát rychle zamrkáme, promneme si oči a na závěr procvičíme krční páteř, aby se prokrvila a zůstala pružná. V tomto případě jsou nejlepší kroužky hlavou, naklánění doprava a doleva. Následně zakmitáme rameny, a nakonec si promasírujeme oba spánky a zátylek. Jsme připraveni na další zátěž.

Velkou pomocnicí je oční jóga. Dokáže ji cvičit každý sám. Nejlépe večer před spaním, v klidu a pohodě usedneme na židli a pohybujeme pouze očima z levého koutku do pravého a zpět, shora dolů, do pravé a levé diagonály. Můžeme se pokusit jimi napsat vybraná písmena abecedy. Jaká vybereme, závisí jen na nás. Pak se pustíme do zaostřování: zahledíme se na palec a posléze na předmět v dálce za ním, tento cvik několikrát zopakujeme jedním a druhým okem. Cvičení si každý sestaví podle svého, začne pomalu na pár prvcích v rozsahu pěti minut, časem jej může prodloužit až ke dvaceti minutám. Hlavní je nezapomínat i na dýchání – ostatně jako u každého posilování.

Počítače a my

Počítače jsou nutností i zhoubou naší tělesné schránky. Náš zrak ničí soustavně, pokud tomu nezabráníme. Především musíme dbát na vzdálenost očí od monitoru, která by se měla pohybovat mezi padesáti až sedmdesáti centimetry. Oči by měly být na úrovni horního kraje obrazovky, neměli bychom se také krčit, protože krční páteř a její stav silně ovlivňují zrak.

A čím může pomoci technika? Je potřeba snížit úroveň jasu, abychom necivěli do paprsků. V místnosti, kde s počítačem pracujeme, bychom měli mít tlumenější osvětlení, aby nás netrápily odlesky. A určitě bychom měli zvolit šetrnější LCD monitor, který nebude zrak tolik zatěžovat.

Zrak nám totiž nikdo nenahradí. Když si tu a tam zacvičíme, o něco vylepšíme jídelníček a přestaneme zírat do monitoru či na obrazovku a displej v jednom kuse, pak máme šanci, že nepřijde pohroma. Proto je nutné o oči náležitě pečovat, cvičit, abychom předešli různým vadám či bolestem hlavy. Preventivní prohlídka pak ukáže, jak na tom jsme. Pokud bude třeba zásah, lékař jej zjistí včas a zase máme vyhráno. Prevence a péče – nic víc, nic míň, máme to v rukách sami.

Zdroj foto: Pixabay

< Předchozí		Další >