Nepotopitelná akce.I tak bychom mohli s využitím „vodní terminologie“ označovat Plaveckou soutěž měst, která už oslavila třicáté první narozeniny a která si za tu dobu stačila vybudovat pevné místo v kalendáři sportovních akcí adresovaných široké veřejnosti. Optimismem nás může naplňovat to, že nepřežívá jen ze setrvačnosti, ale že má mezi provozovateli krytých bazénů i mezi vyznavači kondičního plavání své stálé příznivce.
Navíc dokáže každoročně přilákat nové zájemce, což je dvojnásob pozitivní zjištění v posledních několika letech. Vždyť toto klání určené plavcům všech věkových kategorií přečkalo i složité covidové období a nezkolabovalo ani letos – v době, která má opravdu daleko k tomu, aby vytvářela ideální podmínky pro jakékoliv sportovní aktivity. Organizátory v řadě míst jistě nemohlo překvapit, že v porovnání s minulými ročníky byl počet startujících o něco nižší. Ale i tak jim nebylo zatěžko akci připravit a při nahlašování výsledků nezapomněli připojit větu: Tak zase za rok!
Nikdy nekončící bitva o zviditelnění čehosi užitečného
Kriticky naladěný propagátor rekreačního plavání samozřejmě zkusí namítnout, že nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě líp. A dodá, že mezi zapojenými bazény postrádal některé tradiční „opory“ z nedávné doby – např. České Budějovice, Zlín, Jihlavu, Uherské Hradiště atd. Důvody absence těchto i dalších měst mohou být různé – počínaje „objektivními potížemi“, s nimiž dnes musí zápolit řada krytých bazénů, a konče třeba faktem, že momentálně nebyl k mání nadšenec, který by rozpohyboval a zdravě nakazil svoje okolí. Pokud se toho týká, je třeba mít na paměti, že popularizace Soutěže měst (stejně jako všech dalších sportovních akcí pro veřejnost) je nikdy nekončící bitvou o zviditelnění čehosi užitečného.
Zájem o Plaveckou soutěž měst roste
Na druhou stranu i v situaci, která rozhodně nenahrává překonávání účastnických rekordů, lze najít na letošním ročníku Soutěže měst řadu pozitiv. Třeba už jen to, že se zapojilo 33 měst je důkazem životaschopnosti celé akce. Povzbuzující je například i ten fakt, že po letech nezájmu o sobě tentokrát dalo vědět hlavní město. Zásluhu na tom měl Plavecký stadion v Praze-Podolí a podle dobrozdání očitých svědků atmosféra v tamějším bazénu napovídala, že by nemuselo jít jen o ojedinělý „výkřik do tmy“. Bylo by jistě příjemné, kdyby Soutěž měst zapustila kořínky všude tam, kde až dosud v konkurenci mnoha jiných příležitostí k vyplnění volného času pouze paběrkovala nebo zůstávala zcela opomíjena.
Nadšenci a dobrovolníci? Sláva jim!
A ještě něco nepochybně potěší. Teorie, podle které si Soutěž měst klade za cíl oslovit zájemce všeho věku – od předškolních dítek až po starodůchodce, nezůstala ani letos jen zbožným přáním. Stačí vzít si ku pomoci jeden konkrétní příklad: V Orlové byl k vidění dvouletý plavec (nepátrejme po tom, jak si ve vodě počínal) a naopak nejstaršímu z účastníků bylo 89 let! A aby ani ženy nepřišly zkrátka – v Bohumíně se zapojila paní narozená v r. 1930! Dalších komentářů jistě netřeba.
Přání pro blízkou budoucnost může být stručné: Co nejvíc bazénů, které zdárně přečkají tuto nelehkou dobu. A kolem nich co nejvíc obětavců fandících kondičnímu plavání – a tedy také Soutěži měst.
| < Předchozí | Další > |
|---|