Bývá leckdy zdůrazňováno, že systém povinných odevzdávek, které soukromí zemědělci museli odevzdat státu, zavedli komunisté po svém nástupu k moci. Ve skutečnosti tak učinili již nacisté v Protektorátu Čechy a Morava, i když nikoli s likvidačními úmysly, jak se dělo během násilné kolektivizace. Jediným smyslem bylo co nejdokonalejší vysávání českého venkova ve prospěch okupační moci, potažmo Třetí říše. Barbora Štolleová ve své knize Pod kuratelou Německé říše předkládá podrobný nárys veškerých opatření, která během druhé světové války na českou vesnici dolehla.

 

Autorka nejprve obhlédla dosavadní výzkum daného tématu, vyhodnotila dosud vydané odborné práce, české i německé, které se vztahují k podřízení vesnice pravidlům válečného hospodářství. A vyslovuje domněnku, že hlavní pozornost se dosud věnovala zejména pozemkové a osídlovací politice (například v nedávno vydaných Dějinách zemědělství v Čechách a na Moravě) namísto toho, aby se zemědělství zkoumalo také jako hospodářský sektor. Připomíná přitom, že v nacistické terminologii splývalo zemědělství a výživa v jeden celek.

Štolleová rozdělila svou práci do pěti kapitol členěných do dalších drobnějších oddílů. Vytěžila archivní materiál především z Úřadu říšského protektora a Německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu, prozkoumala protektorátní zemědělskou správu a její opatření, nahlédla do fondů Bundesarchivu v Berlíně. Přibližuje personální obsazení jednotlivých úřadoven, osvětluje jednotlivé fáze podřizování českého zemědělství potřebám Říše až k situaci po vyhlášení totální války.

Ukazuje, jak veškerá opatření sledovala jako svůj konečný cíl germanizaci českého prostoru. Cituje dobové materiály, například: "Německé sedláky v protektorátě je třeba podporovat, a to jakýmkoliv možným způsobem. Především je třeba okamžitě vybudovat vzorné družstevnictví, které tak dosáhne vyššího stupně vývoje než družstevnictví české a bude pro českého sedláka silným podnětem k asimilaci." (s.73) Lidé hlásící se k německé národnosti byli všemožně zvýhodňování, počínaje vyššími platy, lepším zásobováním a konče různými úlevami.

 

Od všeobecných zásad Štolleová přechází k uplatňování jednotlivých rozhodnutí, rozpracovaných s typicky německou důkladností do nejmenších podrobností, a to zvláště po nástupu Heydricha do funkce všemocného zastupujícího říšského protektora. Z jeho podnětu byla zahájena reforma veřejné správy, která vedla k výraznému omezení autonomie protektorátních úřadů. Požadavek byl jednoznačný - zajistit nejen soběstačnost protektorátu v zásobování potravinami, ale především jejich přesun do Třetí říše. Zajistit splnění tohoto úkolu měly i nucené přesuny práceschopného obyvatelstva do zemědělství. K větší názornosti přispívají i četné tabulky a grafy.

Pro čtenáře budou asi nejzajímavější údaje ty, které se dotýkají systému povinných dodávek. Týkaly se produkce masa (chov vepřů patřil k prioritám nacistické zemědělské politiky) i mléčných výrobků, rovněž obilí, luštěnin, medu, dokonce ulovené zvěřiny. Povinné dodávky, vykupované za úřední ceny, rolníkům znemožňovaly volně obchodovat či jinak nakládat se svou produkcí. Ke konci války přešla povinná dodávka k dodávce smluvní a k uplatňování tzv. mléčných jednotek. Z každého hektaru obdělávané půdy jich musel zemědělec dodat nejméně tisíc. Litr mléka vycházel jako jedna jednotka, kilogram vepřového odpovídal šesti jednotkám, kilogram vlny se rovnal padesáti jednotkám...

 

Štolleová podrobně probrala normativní prameny a z nich plynoucí opatření. Avšak stranou pozornosti zůstává jejich reálný dopad, jejich nedodržování. Nezákonný, přísně stíhaný černý trh (zvláště tajné porážky prasat) je několikrát jen zmíněn. Škoda, že autorka blíže nenačrtla také proměňující se mentalitu vesnického obyvatelstva, nuceného nějak existovat v represivních podmínkách. A nijak neřeší, zda je možné vnímat persekuci sedláků kvůli hospodářským deliktům jako svého druhu odbojovou činnost.

Poněkud škarohlídsky musím ještě dodat, že Štolleová nebere příliš ohledů na laického čtenáře, pročež četba knihy je pro něho povětšinou stejně záživná jako seznamování s úřední vyhláškou - ostatně není se čemu divit, když se jedná o přetisk autorčiny disertační práce obhájené před třemi roky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vědecké schopnosti jistě prokázala, avšak kterýkoli zájemce by si je mohl ověřit i na internetu, kde dotyčný spis lze jednoduše dohledat.

Barbora Štolleová: Pod kuratelou Německé říše. Zemědělství Protektorátu Čechy a Morava.
Vydalo nakladatelství Karolinum, Praha 2014. 240 stran.
80%

Foto: Karolinum, www.de.wikipedia.org

 

Pod kuratelou Nemecke rise od Karolinum

< Předchozí		Další >