Supraphon vydal v těchto dnech reedici prvního alba skupiny Precedens Doba ledová, kde všechny písně zpívá tehdejší kapelová zpěvačka Bára Basiková. Však také na obalu tehdejšího vinylu stojí Bára Basiková a Precedens. Album vyšlo v roce 1987 a dnes je to kultovní záležitost.

 

Je pravda, že album Doba ledová vydala původně gramofonová firma Panton, a protože už dávno neexistuje, vydává reedici Supraphon, a já jsem tomu velice rád. Už když album vyšlo, tak jsem této muzice propadl. Tenkrát jsem věděl, že Precedens trvá už pár let, ale když jsem se zaposlouchal do písniček z tohoto alba, které napsal Martin Němec a které nazpívala Bára Basiková, byl jsem „hotovej“. Atmosférou, něčím jiným, novým a netuctovým. Ten neoposlouchaný proud mě pohltil.

Samozřejmě, odjakživa mám rád jazz a také pop zpěváky, jejichž kariéra začínala v šedesátkách, ale všechno mě nebralo. Navíc jsem byl vybíravý. Miloval jsem velké hlasy a nosné melodie Boba Ondráčka nebo Oty Petřiny stejně jako básnivé texty, které psal ať už Zdeněk Borovec, Zdeněk Rytíř či Pavel Vrba. Jenomže se pak stalo, že se jsem začal najednou poznávat mimořádný hlas Báry Basikové, a i když jsem moc neposlouchal novovlnné kapely či novoromantiky, tak pak už byl jen kousek k Precedens a desce Doba ledová.

Takové Banány a rajčata, což jsou první slova k první písně Odplouváš dál, mě najednou dostaly úplně jinde, do úplně jiného stylu – a já se ho nemohl nabažit. Ať už to byl Kladnej hrdina nebo Černá Bohyně, Dívčí válka, Den, kterej nic nezmění a další písně. Byly tak přesné a vystihující nejrůznější pocity v samotné muzice a chytrých textech. Fascinovaly mě lidské příběhy či mini příběhy, jejichž autorem je Martin Němec. I když jsou ve zvláštní zkratce, jsou „jasné“ a srozumitelné. Vždycky jsem tam cítil něco svůdně krásného a blízkého, teskného a třeskutého. Byla v tom láska nebeská i zmar či zhroucení.

Je to už dávno, co jsem přemýšlel, proč je mi ten Precedens tak blízký, a tehdy jsem pochopil, že jsem v něm našel něco, čemu (jako vrstevník kapely) asi rozumím, co se mi líbí a je mi to vlastní. A je to po všech těch letech a deskách láska na celý život. Proto se těším na slávu, kterou si s Precedens užiju na křtu reedice Doby ledové, která se odehraje v Malostranské Besedě v pondělí 6. listopadu!

Info Supraphonu: Doba ledová aneb Průlomové osmdesátkové album

Precedens prošel od založení v roce 1982 několika vývojovými fázemi, než se ocitl před tímto debutovým albem. Po temném písničkářství s Janem „Saharou“ Hedlem a intelektuální ironii Lumíra Tučka se kapelník Martin Němec naplno potkal se syntetizéry a Bárou Basikovou. Původní jen klubová vystoupení se proměnila v opravdové koncerty ve velkých sálech. Atmosférická muzika tam byla působivě doplněna výtvarnými doplňky. Mnohá témata se bez vypočítavého úsilí dotkla až popové atraktivity. Všechny tyto znaky nese i právě reedovaná deska z roku 1988, první v klasické sestavě. Písně Černá bohyně, Doba ledová nebo Dívčí válka vykazovaly nekonvenčně hitovou popularitu. Zdvojenýa mi klávesami vybavená sestava vyvolávala až novoromantický synth pocit, aniž by se úloha kytary vytratila. Hudbu a texty Martina Němce kongeniálně dramaticky tlumočila Bára Basiková, tehdy i dnes jeden z nejzásadnějších ženských hlasů u nás. Precedens se tak logicky zařadil do skupiny kapel, čekajících na šanci občerstvit českou hudební scénu: stalo se tak záhy poté. Rekonstruovaný obal s texty, stylový CD bonus, vítaný návrat důležité muziky.

Zdroj foto: Supraphon a archiv

< Předchozí		Další >