Lektoři kurzů pozitivního myšlení by si při poslechu Marnostroje, nedávno vydaného alba prachatické skupiny Ucházím, asi moc neužili. Příliš dekadentní písně rozhodně nevybízejí k bezstarostnému hopsání životem. Zato přinášejí vhled do vnitřního prožívání člověka zmítaného pocity, s nimiž může zápasit i leckdo z vás.

Lidem se honí hlavou různé věci. Když se je shodou šťastných okolností podaří proměnit v texty a hudbu, vznikají pak díla, které vybízejí k zajímavým úvahám – například  o stavu společnosti, o morálce, o každodenním selhávání, o neodvratném konci... “Vědět tak, za kterým stromem číhá vlk/ nestačí znát, co je moudro a co plk/ my jsme tak urvaný, jak závodní chrt/ vědět tak, za kterým rohem číhá smrt,” zpívá se v úvodní skladbě tohoto alba.

Kapela Ucházím, jejíž kořeny sahají do roku 1994, ušla dlouhou cestu, než se dopracovala k výrazu, který prezentuje na albu Marnostroj. Její hudbu nelze jednoduše zařadit do jedné škatulky. Lze se ale domnívat, že napříč generacemi zaujme posluchače, kteří mají rádi hardcore, punkrock i psychedelicky znějící party ze “starého dobrého” podzemí. Víc než o čistotu stylu jde o atmosféru, jakou muzikanti dokážou navodit.

Chybu by udělal každý, kdo by chtěl album Marnostroj poslouchat ve dne. Tohle opravdu nejsou písně světla. A prosím, ať vás ani nenapadne pouštět si kapelu Ucházím někde na sluncem vyhřáté pláži nebo na louce plné kopretin. Doporučuji temný sklep, pokoj se zataženými závěsy, citlivě nasvícený klub nebo útulnou garáž. Asi nejlíp uděláte, když si nasadíte na uši sluchátka a necháte se vtáhnou do krajiny temnoty, deprese a psychické bolesti.

Píseň v klasickém pojetí zručnýchmuzikantů z Ucházím má většinou pozvolný úvod. Postupným vrstvením nástrojů se kapela propracovává do zběsilého rytmického tempa a vokálnímu projevu, z něhož zpravidla tryská zoufalství a snad i volání o pomoc. Třeba v písni Kolovrat systému můžete zaslechnout: “...to zkoušeš, to dáš, zvykneš si na cokoli/ i na sen, co se peklu podobal/ počkej, až poznáš, proč tě dneska hudba bolí/ někdo mi v noci zuby vykopal.”

Zatímco u kapel podobného ražení je často zřejmé, že texty jen doplňují hudbu, v případě Ucházím bych si troufal tvrdit, že dekadentní poezie byla vhodně “podbarvena” muzikou. Texty plné nočních můr, popelnic, krve, stínů, zlostí, prokletí či “prasat, co zabili před televizí” drží jako celek pohromadě a jistě by mohly posloužit jako další inspirace. 
Velmi působivé album si totiž říká o filmové zpracování. Marný nápad?

Úryvek z písně Šalamoun (s hovnem krku):
“... až snad jednou přestanu myslet jen sám na sebe/ až mě doufám začne pálit, co mě nezebe/ až se s vědrem postavím tomu, co mě nepálí/ až mě moje svědomí, než půjdu spát, pochválí/ až jednou přestanu rád dělávat, že nevidím...”

Název: Marnostroj
Skladby: 1/ Rezignace, 2/ O zvířatech a lidech, 3/ Malá noční válka, 4/ Malá osobní revolta, 5/ Cyklofrenie, 6/ Marnostroj, 7/ Kolovrat systému, 8/ Strach, 9/ Systém?, 10/ Řeka, 11/ Šalamoun (s hovnem v krku), 12/ Styx
Celkový čas: 33:16
Vydavatel: Papagájův hlasatel records, 2011 
Informace: phr.cz, bandzone.cz/uchazim, uchazim.wz.cz
Hodnocení: 85  %