Cestovat je v dnešní době velmi jednoduché. Ráno se probudíte doma a odpoledne už se můžete procházet kolem Seiny, projíždět se na kole kolem kanálů v Amsterdamu nebo si prohlížet laponské rukodělné výrobky na Kauppatori v Helsinkách. Díky tomu poznáváme tradice jiných zemí a učíme se o rozdílech. Autoři představované knihy se vydali kolem světa, aby našli tradiční matriarchální společnosti.

 

 

Na své cestě navštívili Mexiko, Indonésii, Indii a Čínu. Úkol byl vytyčený jasně – najít místa, kde vládnou ženy a mají tradičně rozhodovací a přednostní dědická práva. U tamních obyvatel autoři zjišťovali, jak jsou místní s tímto systémem spokojeni a zda matriarchát vydrží tlak moderní doby.

V knize se tak objevují Zapotékové z Tehuantepecké šíje (Mexiko), Minangkabauové (Sumatra, Indonésie), Mosuové (Čína) a Khásíové (Indie). Všude najdete ženy, které mají na starosti rodinnou kasu, ze které vydávají peníze svým mužům dle své libosti, jak naznačuje obálka cestopisu. Ale nejsou to jen rodinné finance, o kterých ženy rozhodují. Často se kromě domácnosti věnují i obchodu nebo jiné práci, která celou rodinu živí, často se jedná o fyzicky velmi náročnou činnost. Rodinný majetek dědí dcery, jméno získávají po matce. Pokud se žena rozhodne, že už s otcem jejích dětí nechce žít, muž si musí sbalit věci a odejít ke své původní rodině. Představované společnosti však nežijí zcela identicky, jsou zde malé nuance – například někde dědí majetek nejstarší dcera, jinde nejmladší atd.

V Mexiku jsou Tehuánky úspěšnými obchodnicemi, které si neustále stěžují na své muže. Kvůli společenskému postavení navštěvují nekonečné fiesty, i když by raději odpočívaly. Co by na to totiž řekli lidi, kdyby se neukázaly… Mladí lidé často sledují telenovely a touží po moderním životě v blahobytu. Zda se jim podaří změnit jejich osud, se dozvíme za pár let.

Na ostrově Sumatra u kmene Minangkabaů, kteří se hlásí k sunnitskému islámu, můžeme pozorovat, jak jsou dívky podporovány ve vzdělání. Odjíždějí do větších měst na univerzity a sní o úspěšném životě. Některé studují, odjedou pracovat do velkoměst, ale počítají s tím, že se jednou vrátí zpět do rodinného kruhu, aby pomáhaly.

Z území Mosuů v panenské přírodě se postupně stává zábavní park. Mužští turisté přijíždějí především proto, aby viděli krásné ženy, které jsou prý svolné k určitému obchodu. Tyto domněnky vychází z tradice navštěvujícího manželství, kdy muži se svými ženami nesdíleli dům, ale jen občasně lože. Do květinových pokojů tomu určených můžete ve vybraných domech nahlédnout.

V Indii u kmene Khásíů zase najdete mužské organizace, které bojují za změnu, za zavedení patriarchátu, který je obvyklý na většině míst na Zemi. Těmto mužům jde především o to, aby měli právo na své děti, které v aktuálním stavu ztrácejí po tom, co se s nimi ženy rozloučí. Jsou i tací, kteří jsou s nynějším systémem spokojení. V cestopise se dozvíte mnoho dalších podrobností a konkrétních příběhů. Pro srovnání jsou uváděny i citace z etnologických a antropologických spisů z dřívějších let.

Oba cestovatelé používali kresby, aby navázali kontakty s místními lidmi. Ty můžete vidět v knize vedle dalších ilustrací nebo fotografií. Popsané společnosti blízce připomínají kmeny na ostrově Siberut, o kterých napsal Josef Formánek. Je tedy s potěšením, že naši krajané objevují tajemný svět a o své zážitky a poznatky se s námi rozdělí. Věřím, že se rádi dozvíte něco nového a vyvolá to ve vás aspoň na chvíli vnitřní monolog „co by, kdyby“. Jaký asi bude příští projekt Kateřiny a Simona?

Kde ženy vládnou

Autor: Kateřina Karásková, Simon Bird

Žánr: naučná literatura

Nakladatelství: Krigl

Rok vydání: 2016

Počet stran: 392

Hodnocení: 90 %                                          

Zdroj foto: www.databazeknih.cz

< Předchozí		Další >