V nakladatelství CPress přeložili knihu Zemský ráj jen na pohled od polského novináře a spisovatele Michala Zabłockiho. Ta v Polsku vyvolala spoustu protichůdných reakcí a nyní nám nastavuje zrcadlo.

 

 

O této knize jsem četla dlouhý rozhovor s autorem v časopise Týden a docela mě fascinoval. Kromě mnohých kritických názorů na naši republiku také proto, že jsme v Polsku strávili skvělou dovolenou.

Michał Zabłocki působil jako její zpravodaj polské tiskové kanceláře v Praze a knihu se rozhodl napsat proto, že v Polsku podle něj existuje neuvěřitelný až nesnesitelný kult České republiky. „Země prezentované jako ráj, ostrov pro ateisty a LGBT, kde jsou všichni šťastní a nikdo si na nic nestěžuje; kde lidé žijí v klidu a bez problémů a po práci se nestresují a jdou na pivo.“ Jeho cílem tedy bylo ukázat, že u Čechů stejně jako u Poláků hodně věcí nefunguje a vyskytují se tam jevy, se kterými nejsou obyvatelé spokojeni.

Kniha je rozdělena do celkem 15 krátkých kapitol, které se věnují různým fenoménům. Autor se zaměřuje na průmysl, zločinnost, rasismus, český jazyk a vulgarismus v něm, naši kuchyni, pivo a podobně. Název kapitoly vždy předurčuje, jakým směrem se bude ubírat, například „O kuchyni, otylosti, pivu a dalších závislostech“ nebo „O cestování, nehodách, děravých dálnicích, tunelech a korupci“.

Musím přiznat, že jsem od knihy čekala mnohem více. Byly informace, které mě překvapily jako třeba údaje o spotřebě piva (na straně 64 se uvádí, že průměrný Čech za rok vypije 685 půllitrů piva) nebo o takzvaných cikánských mafiích operujících ve vlacích především na úseku Praha – Kolín – Pardubice. Někdy jsem se i zasmála, například v kapitole O energii, průmyslu a slovanském nepořádku kolem atomových elektráren:

„V konečném důsledku vedla ke katastrofě v Černobylu chyba člověka a díra v bezpečnostních procesech. A j jsem vjel k Temelínu starou rachotinou a nebyl zastaven žádnou ochrankou. Místo toho mi osud nadělil možnost vykouřit si ve střeženém prostoru jointa s mladíky, které jsem tam potkal.“ (str. 75)

Ale obecně jsem se nedozvěděla nic, z čeho bych měla žasnout nebo schvalovat či obdivovat autorův pohled. Také by mě zajímalo, kdy je v Polsku běžná doba oběda, když Michał Zabłocki tolikrát zdůrazňuje, že se u nás oběd podává od 11 do 13 hodin.

Autor hodně vychází ze svých vlastních zkušeností, kdy něco jsou jen zážitky, na základě kterých hodnotí všechny. S takovou generalizací příliš nesouhlasím a je pro mě jen snahou jít za senzací a také být negativní za každou stranu. Každá mince má přeci dvě strany, a Zemský ráj jen na pohled je zrcadlo, ale poněkud neobjektivní.

Michał Zabłocki je polský novinář, spisovatel a enviromentální aktivista. Téměř od začátku 21. století píše pro různá média v Evropě, ale nejvíce jej fascinuje střední Evropa, její obyvatelé a proměny. Dlouhodobě pracoval pro Polskou tiskovou kancelář (PAP), působil jako její zpravodaj v Praze a Bratislavě. Poté se rozhod pracovat na volné noze. Bydlí současně ve Varšavě a Budapešti. Do povědomí Čechů vstoupil svou kontroverzní knihou ukazující pohled na Česko jinýma očima, než jak se na něj dosud dívali jeho krajané Poláci.

Zemský ráj jen na pohled
Autor: Michał Zabłocki
Překlad: Markéta Páralová Tardy
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: CPress, Albatros Media
Rok vydání: 2020
Počet stran: 150
Hodnocení: 70 %

https://www.albatrosmedia.cz/tituly/61492409/zemsky-raj-jen-na-pohled/

< Předchozí		Další >