Hájíčkovu Rybí krev jsem četla vloni – to se stala knihou roku Magnesia litery. Nabudila ve mně nostalgickou náladu, trošku mne v něčem nazlobila – celkově jsem ji hodnotila spíš příznivě. Také není radno se vymykat celonárodnímu názoru. Jiří Hájíček je vskutku dobrý romanopisec, který dokáže pojmenovávat věci pravým jménem, dobře evokuje blízkou minulost a pro mne je představitelem novodobého vesnického románu. Takového toho zemitého, přímého, jadrného.
Jak říkám, občas mne něčím nazlobil – nově nastolené kamarádství mezi spolužačkami, které se roky neviděly a navíc se rozkmotřily kvůli mužskému, mi přišlo neuvěřitelné (já bych ji hnala i po těch patnácti či kolika letech), i umanuté setrvávání vlastně v cizí odepsané chalupě (jak to pěkně dělá hlavní hrdinka) mi přišlo nepřirozené. Ale to je moje zkušenost a moje mínění. Jiný to může vidět jinak. Jiný to může cítit jinak. Hodnocení románu – lepší chvalitebná (alespoň za mne).
V současné době se roztrhl pytel s audioknihami. Vítám to, protože ráda „čtu ušima“. Baví mne naslouchat textu, baví mne naslouchat cizímu hlasu a hodnotit, jak text chápe on, zda stejně jako já sama. Zjistila jsem však, že víc si vychutnám audioknihu v okamžiku, kdy už znám text, kdy jsem román, povídku, novelu četla. V ten okamžik totiž si nemusím fixovat kdo je kdo. Proto jsem si s radostí pustila Hájíčkovu Rybí krev, kterou nám „ušním čtenářům“ zprostředkovává Dana Černá.
Nezklamala jsem se. Naopak, interpretka celý příběh posunula o stupínek výš – vyprávění ženy, která se po letech vrací do rodných míst, potkává se s někdejšími přáteli, s tátou, se kterým si tenkrát dvakrát nerozuměla, je dojemné. A daleko víc, právě, díky Daně Černé, si uvědomíte ono vykořenění, které hrdinka pociťuje, když musela opustit vesnici, v níž se narodila. A ona nebyla v rodině první – stejný osud zažil děda s babičkou, stejně tak táta, pak přišla na řadu ona. Proto putovala světem a nikde se nehodlala usadit na delší doby, nechtěla se zakořenit, protože co kdyby… Především v těchto pasážích je Dana Černá dokonalá. Ona rozpolcenost z touhy po domově a obavy z něho tryská z jejích slov. I to, jak dokáže odlišit dvě roviny vyprávění – to, co se odehrává kdysi, před útěkem, a dnes, po návratu – zcela zřetelně rozlišíte náctiletou dívku od zcestovalé pětatřicetileté mladé ženy.
Audiokniha vyšla péčí Radioservisu ve spolupráci s OneHotBook v režii Luboše Koníře. Máte-li rádi členité příběhy z našeho prostředí, určitě si tento nenechte ujít. Klidně si jej „jen“ poslechněte, ale já doporučuji i čtení: za prvé je fajn a za druhé vám tak neunikne ani věta.
Ukázka:
www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/rybi_krev.mp3
Rybí krev
Interpret: Dana Černá
Autor: Jiří Hájíček
Stopáž: 5 hodin 15 minut
Vydavatelství: Radioservis ve spolupráci s OneHotBook
Hodnocení: 96 %
Zdroj foto: www.radioservis-as.cz
www.radioservis-as.cz/katalog/katalog.php?hledat=ryb%ED+krev
( 0 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|